Natalie Blyth: Svět potřebuje podniky, které se nebojí převzít zodpovědnost

Natalie Blyth: Svět potřebuje podniky, které se nebojí převzít zodpovědnost

Nedávné usnesení americké organizace Business Roundtable o významu korporací v dnešním světě vyvolalo vášnivou debatu. Orgán sdružující vrcholové vedení největších amerických firem deklaroval upuštění od dříve prosazované doktríny „Akcionář na prvním místě“ ve prospěch širší odpovědnosti vůči zákazníkům, zaměstnancům, dodavatelům i komunitám, čímž celou diskusi výrazně polarizoval.
Přestože na obou stranách sporu padlo již mnoho různých argumentů, širší vhled do názorů podnikové sféry na toto téma chyběl. Až doteď.


Průzkum HSBC Navigator prováděný na vzorku devíti tisíc firem ukázal, že se podniky po celém světě chtějí zabývat aktuálními celospolečenskými problémy. 63 procent z nich si uvědomuje význam své role při dosahování Cílů udržitelného rozvoje (SDG), tedy plánu udržitelného rozvoje pro roky 2015–2030 z dílny OSN.

Tato zjištění mají svou váhu a nepokládám je za zcela nečekaná. Mají svou váhu, protože k dosažení cílů určených OSN máme už jen deset let a na správné cestě k jejich dosažení zdaleka nejsme. Nyní tedy nastává ten pravý čas podniknout potřebné kroky. Pokud chceme doufat v dosažení vytyčených cílů, podniky budou muset implementovat zásady podpory partnerství veřejného a soukromého sektoru, jak už bylo nastíněno v SDG.

Nejsou nečekaná, protože existence podniků vždy spočívala ve vytváření určitých hodnot – tyto hodnoty se ale s časem mění. Tam, kde se kdysi hledělo striktně jen na zisk, se v posledních desetiletích měří celkový výnos pro akcionáře.
Dnes se čím dál více ukazuje, že licenci k podnikání firmě nepřímo uděluje i široká veřejnost. Tyto nové hodnoty jsou tudíž komplexnější a berou v potaz veškeré finanční, sociální a environmentální dopady byznysu, od využívání zdrojů přes výrobu až po likvidaci. A reflektují také odpovědnost dodavatelských řetězců za 90 % veškerých negativních dopadů firem na životní prostředí.


O ambicích více se podílet na udržitelnější budoucnosti se často bavím se svými klienty. Když ale chtějí provádět větší změny, narážejí na praktické aspekty, které jim v tom brání. Je vidět, že máme před sebou ještě dlouhou cestu, a právě proto musí podniky, politici i regulátoři začít spolupracovat a koordinovat své kroky k řešení dvou zásadních problémů.

Prvním z nich je měřitelnost. Širší definice vytváření hodnoty vyžaduje také její dokonalejší měření. Průzkum HSBC ukazuje, že podniky jsou frustrovány nekonzistentností v environmentálních, sociálních a správních kritériích (ESG). Stále panují velké rozdíly mezi ukazateli, které firmy uvádějí jako relevantní, a ukazateli, které aktivně měří.

Zavedení společných rámců a norem může podniky přimět k akci. Sladění způsobů, jakými firmy informují o svých výsledcích, umožní vzájemné srovnávání. Výsledný tlak ze strany konkurenčních firem pak může podpořit pokrok.

Větší transparentnost a měření by také mohly pomoci vyřešit druhý problém: finance. Ty jsou považovány za největší překážku udržitelnosti. Ke splnění cílů OSN budou potřeba dodatečné investice ve výši přibližně 2,5 bilionu dolarů ročně. Banky mohou působit jako katalyzátor změny tím, že umožní velkým podnikům dosahovat udržitelných výsledků v rámci jejich dodavatelských řetězců.
Financování spojené s SDG může také uvolnit nový kapitál. HSBC vydala první SDG dluhopis v roce 2017 s výnosy určenými výhradně projektům spojeným se sedmi vybranými cíli. V roce 2018 následoval první tzv. „SDG sukuk“ na světě, tedy dluhopis kompatibilní s právem šaría. To odráží významný posun směrem k udržitelným investicím, které již dosáhly hranice 30 bilionů dolarů.


Pokud se do hodnoty firem budou více započítávat i sociální faktory, můžeme očekávat, že se to odrazí v jejich finančním rozhodování. Snahy finančního sektoru o větší transparentnost týkající se rizik spojených s klimatickou změnou přesně ukazuje směr, kterým bychom se měli vydat. Věřím, že SDG budou hrát stále větší roli při finančních rozhodnutích, což urychlí nastolený trend.

Většina podniků si tedy sice uvědomuje svou roli při plnění cílů udržitelného rozvoje, co ale ty zbývající? V krátkodobém horizontu se tyto podniky vystavují riziku, protože veřejnost, regulátoři, ale i konkurence se otázkami udržitelnosti zabývají čím dál více. Z dlouhodobějšího hlediska by pak tyto firmy přišly o příležitosti, které dosažení cílů OSN přinese, konkrétně 12 bilionů dolarů v tržní hodnotě a 380 milionů pracovních míst.

Změna se často děje postupně a pak náhle. Jak se angažovanost rychle šíří od školou povinných aktivistů po celém světě do zasedacích místností největších světových korporací, zdá se, že jsme svědky jednoho takového okamžiku.

Jen ty firmy, které se nebudou bát přijmout zodpovědnost za společenské dopady aktivit svých dodavatelských řetězců a které se budou snažit přizpůsobit účel svého podnikání, dokáží vytvořit dlouhodobě udržitelné hodnoty pro všechny.

Zdroj informací

Natalie Blyth, ředitelka globálního oddělení obchodu a pohledávek společnosti HSBC

Datum

14. února 2020

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Reklama

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.3053 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál