David Strejc: Může AI představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí?

David Strejc: Může AI představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí?

Umělá inteligence může představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí, podobně jako bitcoin a jiné kryptoměny. Systémy AI, jako ChatGPT, spotřebovávají značné množství energie a vody, což vede ke zvýšeným emisím skleníkových plynů a tlaku na vodní zdroje.
Například dotaz do AI systému může spotřebovat až desetkrát více energie než běžné vyhledávání na Google. Tento rostoucí trend vyžaduje zavedení přísných regulací k minimalizaci ekologických dopadů těchto technologií.

Pro ilustraci rozsahu problému se můžeme podívat na energetickou spotřebu bitcoinové sítě. V roce 2023 se odhaduje, že bitcoin spotřeboval mezi 67 až 240 terawatthodinami (TWh) elektrické energie, což představuje zhruba 0,2 % až 0,9 % celosvětové spotřeby elektřiny.
Jediná bitcoinová transakce může spotřebovat neuvěřitelných 1 719,51 kWh energie, což odpovídá téměř 100 000 transakcím provedených na platformě VISA. Velká část energie pro těžbu bitcoinu navíc pochází z fosilních paliv, především uhlí, což dále zvyšuje negativní environmentální dopady v podobě uhlíkové stopy.

Toto srovnání bitcoinu a umělé inteligence ukazuje, že obě tyto technologie mají velmi významný dopad na životní prostředí kvůli své extrémně vysoké energetické náročnosti. Je proto nezbytné co nejdříve zavést přísné regulace a další opatření, která by pomohla snížit ekologickou stopu AI i kryptoměn a zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost. Jinak hrozí, že se tyto technologie stanou vážnou environmentální hrozbou v celosvětovém měřítku.

Proč se o tomto nevědělo dříve?

Problém vysoké energetické náročnosti a negativních environmentálních dopadů umělé inteligence nebyl dříve plně zřejmý z několika klíčových důvodů:

Za prvé, masivní nasazení generativní AI, jako je např. GPT, je relativně novým fenoménem posledních let. Ačkoli se AI systémy vyvíjí již několik desetiletí, teprve nedávno došlo k výraznému růstu jejich využití v široké škále aplikací, včetně generativních modelů vyžadujících obrovské výpočetní výkony a zdroje. Podobně i bitcoin a další kryptoměny zaznamenaly prudký nárůst popularity a rozsahu těžby až v posledních letech.

Dalším faktorem byla nedostatečná transparentnost a dostupnost dat o reálných energetických nárocích a environmentálních dopadech AI technologií. Tyto informace buď nebyly vůbec veřejně dostupné nebo byly výrazně podhodnocovány. Obecně v celém odvětví AI chybí transparentnost ohledně skutečné spotřeby energie datových center.

Svou roli hraje i velmi rychlý pokrok a vývoj samotných technologií AI a kryptoměn, který znesnadňuje sledování jejich dopadů v reálném čase. AI modely a algoritmy se neustále zdokonalují, ale zároveň s tím rostou i požadavky na výpočetní výkon a spotřebu energie.

V minulosti také chyběla adekvátní regulace a cílený výzkum zaměřený specificky na environmentální stránku těchto nových technologií. AI i těžba bitcoinu a jiných kryptoměn dlouho probíhaly ve velké míře bez dostatečně přísných pravidel a kontrol, které by efektivně monitorovaly a regulovaly jejich energetické nároky.

Všechny tyto faktory vedly k tomu, že až nyní začínáme plně chápat a kvantifikovat skutečný rozsah environmentálních dopadů umělé inteligence a dalších digitálních technologií. Stejně jako v případě kryptoměn je i zde zapotřebí zavést transparentní sledování spotřeby energie, přísné regulace a další opatření, aby bylo možné efektivně řídit a minimalizovat jejich negativní vlivy na životní prostředí. Bez toho se tyto technologie mohou stát vážnou environmentální hrozbou.

Měla by umělá inteligence podléhat nějaké regulaci, případně jaké?

Jednoznačně ano, umělá inteligence by rozhodně měla podléhat přísné regulaci, aby se minimalizovala rizika a negativní dopady spojené s jejím rychlým rozvojem a implementací v různých oblastech lidské činnosti.

Jedním z klíčových prvků by měla být povinná transparentnost, kde by společnosti vyvíjející a nasazující AI systémy musely veřejně vykazovat údaje o spotřebě energie a produkci emisí svých produktů. Také by měly prokazatelně dokládat bezpečnost AI řešení jak pro koncové uživatele, tak i z hlediska vlivu na životní prostředí.

Další oblastí regulace by mělo být nastavení přísných standardů a pravidel pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti AI systémů. To zahrnuje mimo jiné povinnost důkladného testování, dodržování etických principů, ochranu soukromí a osobních údajů, zabránění diskriminaci a dalším nežádoucím jevům. Poskytovatelé AI řešení by také měli nést jasně vymezenou odpovědnost za případné negativní dopady a selhání jejich systémů.

Nedílnou součástí regulatorního rámce by měly být i účinné sankce a postihy za nedodržování stanovených pravidel. Pouze s vynutitelnými a přísnými sankcemi bude možné zajistit, že se firmy budou regulacemi skutečně řídit a nebudou je obcházet.

Celkově by regulace AI měla sledovat několik hlavních cílů: minimalizaci rizik a negativních dopadů, zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a odpovědnosti systémů AI, ochranu práv a zájmů jednotlivců i společnosti jako celku, podporu etického a transparentního vývoje AI technologií. Klíčové je najít rozumnou rovnováhu mezi umožněním inovací a přínosů umělé inteligence na jedné straně a účinnou kontrolou a omezením rizik na straně druhé. Vzhledem k obrovskému potenciálnímu vlivu AI na téměř všechny oblasti lidského života je adekvátní regulace naprosto nezbytná.

Zdroj informací

David Strejc, odborník a aktivista v oblasti umělé inteligence z AutoERP

Datum

13. června 2024

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Doporučujeme

Reklama

Page generated in 1.0611 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál