Kryštof Míšek: Stavební řízení? Proč jsme vlastně nejpomalejší?

V letošním roce má u nás dojít k jedné z největších revolucí v rámci stavebního řízení v historii. Domácí ekonomika se podle řady studií potýká s pomalým povolováním staveb, které přinášejí vysokou míru neefektivity do celého systému rozvoje infrastruktury nebo kvality života obyvatel.
Ekonomika se každoročně nachází v rychlosti povolování staveb na nelichotivém 150. až 157. místě žebříčku Doing Business. Připomeňme, že podobně jako Česko si vedou v této oblasti Pobřeží slonoviny, Barbados, Kamerun nebo Kosovo. V jakém stavu je současná snaha o reformu a mohou tyto změny vůbec přinést tolik potřebné zlepšení?

Podle nedávné studie představuje stavebnictví v ekonomikách OECD v průměru 6,5 % HDP. Stavebnictví je současně největším průmyslovým zaměstnavatelem v Evropě, na zaměstnanosti se podílí cca 7 %. V Česku je pak na získání potřebných razítek potřeba průměrně 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru.
Hospodářství trápí mimořádně náročná byrokracie v daném odvětví, proces je významně složitější než v řadě jiných států a stavební investor procesem prochází často několikrát. V březnu 2024 poslanecká sněmovna schválila věcnou novelu stavebního zákona, která přináší několik důležitých změn. Stavební úřady v městech a obcích zůstanou zachovány, ale vznikne Dopravní a energetický stavební úřad pro zvláštní typy staveb. Digitalizace stavebního řízení je plánována na polovinu roku, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si představuje, že projekt Portál „stavebníka“ bude spuštěn k 1. červenci 2024. Digitalizace stavebnictví je přitom slibovaná již od roku 2011.

Podle odborníků ze sektoru stavebnictví (developeři, architekti) bohužel tento projekt žádnou revoluci nepřinese. Obávají se, že některé stavební úřady nejsou technicky vybavené a musí se nechat zastupovat nadřízenými orgány, řada nižších úřadů často bojuje i s nedostatečně rychlým internetem nebo malou velikostí datových úložišť.
Z pohledu ekonomie by největší revoluci ve stavebnictví udělala zejména výrazná deregulace stavebního zákona. Ten by mohl být založen na silném poklesu agend úředníků, rovněž na jejich dostatečné motivaci (finanční odhodnocení) spojené se schválením plánovaných staveb.