Vít Hradil: Průmyslovou výrobu podržely automobilky, ostatní hlásí pokles

Objem tuzemské průmyslové výroby vykázal v měsíci listopadu meziroční nárůst o 0,5 %, což odpovídá +3,1 % meziměsíčně. Jedná se o mírně lepší výsledek, než očekával trh, a meziměsíční tempo nárůstu doznalo výrazného zlepšení oproti říjnu, kdy naopak došlo k poklesu o 3,7 %. Objem nových zakázek v listopadu meziročně narostl o 9,8 %, přičemž více jich přibylo z tuzemska (13,3 %), než ze zahraničí (8,2 %). Počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o kosmetických 0,3 %, jejich průměrná mzda pak meziročně narostla o 13,0 %.

V souladu s předpoklady se tahounem průmyslové výroby v listopadu stal sektor výroby motorových vozidel, který meziročně navýšil produkci o 19,2 % a do celkového výsledku tak přispěl 3,6 procentními body. Následovala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, kde meziroční růst výroby o 16,1 % stačil na příspěvek 0,4pb do celku. Dařilo se i ve výrobě elektrických zařízení, kterých meziročně přibylo 5,8 % a jejich příspěvek tak činil taktéž 0,4pb. Naopak směrem dolů celkový výsledek stahoval nejvíce oddíl výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, který meziročně hlásí pokles o 13,0 %, což stačilo na negativní příspěvek ve výši 1,5pb.

Z meziměsíčního srovnání vychází nejlépe sektor výroby motorových vozidel, který oproti říjnu přidal 15,9 %. Následuje výroba ostatních dopravních prostředků (15,4 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (10,8 %). Většina ostatních kategorií ovšem reportuje meziměsíční pokles, který byl nejsilnější u výroby farmaceutických prostředků a přípravků (-9,3 %), výroby chemických látek a přípravků (-8,4 %) a výroby usní (-8,2 %).

Nepříjemně překvapila listopadová statistika zahraničního obchodu se zbožím, která namísto očekávaného deficitu poblíž 12 mld. Kč vykázala schodek na úrovni 25,5 mld. Kč. Největší záporný vliv zde měl dovoz ropy a zemního plynu, který dosáhl záporné bilance v hodnotě 26,1 mld. Kč, dále pak import chemických látek a přípravků (-13,7 mld. Kč) a základních kovů (-13,5 mld. Kč). Kladným směrem celkovou obchodní bilanci tradičně táhl vývoz motorových vozidel (+46,0 mld. Kč).

Listopadová data potvrzují očekávaný trend, kdy většina průmyslových sektorů prochází ochlazením, které vyplývá z kombinace rostoucích nákladů a uvadající poptávky. Červená čísla tak meziměsíčně hlásí téměř všechny sektory, s výjimkou výroby motorových vozidel, která nadále těží z předchozích nahromaděných objednávek, které se nyní daří uspokojovat díky uvolnění napětí v dodavatelských řetězcích. Druhým významným sektorem, který v listopadu meziměsíčně rostl, byla výroba elektřiny, kde se projevil proces obnovování výroby v jaderné elektrárně Dukovany po předchozí údržbářské odstávce. V obou případech se ovšem jedná o přechodné jevy, které český průmysl před poklesem trvale neochrání. Již v prosinci tak předpokládáme, že se průmyslový sektor otočí do poklesu a příliš nadějně nevypadá ani začátek roku 2023.

Navzdory vládním stropům na ceny energií budou nové ceníky elektřiny a plynu nepříjemně drahé a pokračovat bude i ochlazování poptávky z tuzemska i zahraničí. Jak ovšem ukazují i aktuální data, obávaný průmyslový armageddon se zatím nekoná a rok 2022 patrně vykáže mírný nárůst produkce poblíž 1 %. Naproti tomu rok 2023 zřejmě přinese pokles v řádu jednotek procent.