Martin Gürtler: Inflace klesá napříč Evropou

Francouzská inflace skončila v prosinci výrazně pod odhady. Spotřebitelské ceny po listopadovém růstu o 0,4 % v průměru meziměsíčně klesly o 0,1 %. V meziročním vyjádření se inflace snížila na 6,7 % po rekordních 7,1 % v říjnu a listopadu. Tržní konsensus přitom počítal s další akcelerací na 7,3 %. Důvodem oproti očekávání nižší inflace byla především slabší dynamika cen energií, včetně pohonných hmot. Tlak na růst inflace ze strany cen energií však na začátku letošního roku pravděpodobně opět zesílí, když dojde k úplnému zrušení státních dodací na prodej pohonných hmot a také ke zvýšení stropů na ceny elektřiny a plynu.

Nižší dynamika se však v prosinci netýkala pouze cen energií, ale i služeb. To by již mohl být signál zmírňujících se poptávkových tlaků. Podle dříve zveřejněných předběžných odhadů byl růst spotřebitelských cen ve srovnání s očekáváními nižší také v Německu a Španělsku. Je tak pravděpodobné, že i odhad za celou eurozónu, který bude zveřejněný v pátek, bude nižší, než analytici čekali. Aktuální tržní konsensus, který nezohledňuje nově zveřejněná data činí 9,5 % y/y. Skutečná hodnota bude zřejmě blíže k 9 %.

Konečné odhady evropských PMI za prosinec přinesly mírnou vzestupnou revizi, americký ISM naopak pokračoval v poklesu. Vzestupná revize se týkala jak PMI z oblasti služeb, tak i kompozitního ukazatele, a to jak v případě Německa, tak i celé eurozóny. Nadále ale platí, že i přes korekci z posledních měsíců zůstávají indexy PMI kolem 49 bodů, tedy v pásmu kontrakce. Tam setrval i americký ISM index ze zpracovatelského průmyslu, když zhruba v souladu s očekáváními došlo k jeho snížení z 49,0 b. na 48,4 b.

Polská centrální banka podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tak zůstává na 6,75 %.

Česká koruna dnes prolomila hranici 24 za euro. Kurz tuzemské měny se tak již nyní blíží historicky nejsilnější úrovni mírně pod 23,90 CZK/EUR, které bylo dosaženo zhruba v polovině roku 2008, tedy v předvečer globální finanční krize. Silný posilující trend koruny z posledních dnů je však těžké vysvětlit ekonomickými daty. Ty naopak spíše hrají v její neprospěch. Zmínit lze problém tzv. dvojího deficitu, tedy výrazného schodku veřejných financí a deficitu na běžném účtu platební bilance. V neprospěch koruny hraje i očekávané pokračování zužujícího se úrokového diferenciálu, když zatímco ČNB již se zvyšováním úrokových sazeb pravděpodobně skončila, tak ECB a americký Fed v tom budou beze sporu dále pokračovat.

Negativním faktorem je i nastupující recese tuzemské ekonomiky. Otázkou tedy je, jak dlouho, navzdory slabým ekonomickým fundamentům, silná koruna přetrvá. Celému středoevropskému regionu, spolu s korunou opět posílila i maďarská a polská měna, nyní pomáhá stále poměrně silné euro vůči americkému dolaru. Jeho kurz se dnes pohyboval kolem 1,06 USD/EUR. Na výraznější pohyby na středoevropském měnovém trhu má rovněž vliv otevírání nových obchodních pozic, které je se začátkem nového roku běžně spjato.