Anna Kuhnová: Přetlačit letos inflaci bylo velmi obtížné

Kam investovat v době, kdy meziroční inflace sahá ke dvacetiprocentní hranici? Takovými otázkami se právě kvůli enormnímu růstu cenové hladiny začali zabývat už i lidé, kteří jinak příliš neřeší, jak své úspory před mimořádně rychlým zdražováním uchránit. A dlužno zdůraznit, že to pro drobného střadatele nebylo letos vůbec jednoduché. V OX Czechia jsme se podívaly, jaké možnosti měli právě drobní čeští investoři.

Dá se říci, že ideální investiční variantou pro letošní rok bylo pořízení státního protiinflačního dluhopisu. Jeho výnosnost totiž jde ruku v ruce s meziroční mírou inflace vykázanou za měsíc říjen Českým statistickým úřadem. To znamená, že kdo si stihl před necelým rokem objednat poslední vydávanou tranši těchto státních dluhopisů, přistane mu na účtu výnos 15,1 procenta.

Říjnová inflace byla sice vlivem započtení úsporného energetického tarifu nižší, než by tomu bylo bez jeho zohlednění, přesto výnos kolem 15 procent odpovídá zhruba průměrné míře inflace za rok 2022. Jinými slovy, kdo investoval do protiinflačního státního dluhopisu, své úspory před zdražováním de facto uhájil. Kdo by však o podobné investici uvažoval letos, má smůlu. Stát totiž vydávání protiinflačních dluhopisů pozastavil.

Vhodnou alternativou se ale v právě končícím roce 2022 jevily investice do zemědělských nemovitostí. Cena zemědělské půdy vzrostla v loňském roce podle Českého statistického úřadu o více než devět procent. Podle výroční zprávy společnosti Farmy.cz dokonce o 16,1 procenta. Za posledních deset let se investice do zemědělské půdy zhodnotila dokonce 3,5krát.

Předpoklad, že cena zemědělské půdy může prakticky jen růst, ovšem neznamená, že je lhostejno, do jaké půdy a v jaké lokalitě investujeme. Největší potenciál pro zhodnocování má samozřejmě nejúrodnější půda a zároveň půda, která se nachází v těsné blízkosti měst či obcí, kde se dá očekávat další zástavba. Je zde totiž vyšší pravděpodobnost, že se zemědělská půda změnou územního plánu změní ve stavební parcely, a tím pádem její cena půjde vzhůru.

Kdo chtěl úspory před dvoucifernou inflací uchránit rozhodně neprohloupil, když investoval do rezidenčních nemovitostí. Ačkoli už na trhu vidíme náznaky (a někde je to už realitou) cenového poklesu. Podle HB indexu Hypoteční banky totiž byty ve třetím kvartále letošního roku meziročně zdražily o 17,6 procenta. Meziroční cenové přírůstky se sice snižují (ve druhém čtvrtletí totiž byty zdražily o 21 procent), přesto investice do bytů zhodnotila více, než o kolik stouply ceny. Podobný cenový vývoj zaznamenaly také rodinné domy.

Zkušenější investoři bezpochyby neponechávali stranou zájmu akcie, dluhopisy nebo zlato. U těchto typů aktiv však v průběhu letošního roku bylo třeba víc než kdy jindy dávat pozor na souvislosti. V případě akcií to platilo několikanásobně více. Letos jsme totiž byli svědky všeobecného propadu akciových trhů, což ovšem neznamenalo, že všechny akcie plošně ztrácely hodnotu.

Nejvýše zlato letos vystoupalo k hranici 2050 dolarů (začátkem března), své letošní dno naopak zlato hledalo na přelomu října a listopadu, kdy se jeho cena propadla pod 1650 dolarů za troyskou unci. Kdo tedy zlato nakoupil v lednu a prodal na letošním maximu, vydělal přibližně 14 procent. Kdo naopak s investicí počkal na letošní dno, jeho investice se k dnešnímu dni zhodnotila o necelých 11 procent. Kdo nakoupil na začátku roku a drží dodnes, jeho investice se nominálně nezměnila, avšak kvůli inflaci její reálná hodnota klesla.