Martin Gürtler: Úrokové sazby ČNB zůstávají podle očekávání beze změny

Martin Gürtler: Úrokové sazby ČNB zůstávají podle očekávání beze změny

Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby opět beze změny. Nadále také přetrvává závazek centrální banky bránit případnému oslabení koruny. Podle naší prognózy zůstane základní repo sazba na současných 7 % do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Rizika naší prognózy stále hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších sazeb. Poslední vývoj ekonomiky ukazuje, že další změnou v úrokových sazbách bude spíše jejich pokles.

Česká národní banka pokračuje ve své politice stabilních úrokových sazeb, když ani prosincové zasedání nepřineslo změnu v nastavení měnové politiky. Základní repo sazba tudíž zůstává na 7 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, zbylí dva členové byli pro zvýšení o 50 bb (podíl hlasů tak zůstal oproti předchozím zasedáním beze změny). Bankovní rada dává prostřednictvím svých vyjádření nadále najevo, že je se současnou úrovní úrokových sazeb spokojena a ta by podle ní měla přispět ke snížení inflace zpět k inflačnímu cíli. Výsledek dnešního rozhodnutí tak byl široce očekáván. Centrální banka také potvrdila svůj závazek bránit v případě potřeby nadměrnému oslabení české koruny.

Bankovní rada často cituje makroekonomický scénář své listopadové prognózy, který je ale podmíněn dalším růstem úrokových sazeb. Podle centrálních bankéřů by inflace měla v druhé půli příštího roku výrazně klesnout na jednociferné hodnoty a v roce 2024 se pohybovat poblíž dvouprocentního cíle. Tento scénář prognózy ČNB je však podmíněn tím, že repo sazba bude na konci letošního roku činit 8 %, což je oproti současné úrovni o celý jeden procentní bod více. Centrální bance však na druhou stranu pomáhá silnější koruna. Její kurz vůči euru v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí činil v průměru 24,40 CZK/EUR, zatímco centrální banka čekala 24,60 CZK/EUR (tedy o 0,8 % slabší úroveň). Silnější je tuzemská měna i vůči dolaru. Fundamentální rizika působící ve směru slabší koruny však podle nás přetrvávají.

Neochotu bankovní rady dále zvyšovat úrokové sazby pravděpodobně posilují poslední data přicházející z ekonomiky. Inflace byla v říjnu i listopadu o více než dva procentní body nižší, než centrální banka čekala. Důvodem byl však hlavně vliv úsporného tarifu, se kterým ČNB v prognóze nepočítala. Výrazně hlubší, než jaký ČNB očekávala, byl pak ve třetím čtvrtletí propad spotřeby domácností (-5,8 % y/y vs -4,1 %), a to i přesto, že celkový mezičtvrtletní pokles HDP byl o něco mírnější. Poslední data o výši maloobchodních tržeb za říjen navíc ukazují, že negativní trend vývoje spotřebitelské poptávky pravděpodobně pokračoval i v posledním letošním čtvrtletí. Výrazný meziměsíční pokles v říjnu vykázala rovněž průmyslová produkce, zde však stále existuje šance, že se jednalo pouze o jednorázový výkyv.

Je pravděpodobné, že nová prognóza ČNB zveřejněná začátkem února bude vlivem zmíněných dat ukazovat na potřebu brzkého uvolnění měnové politiky. Již ta listopadová indikovala pro druhé čtvrtletí příštího roku návrat repo sazby zpět na současnou úroveň (z předpokládaných 8 %) a poté další pokles mírně nad 5 % na konci roku. Bankovní radou takzvaně vysezené zvýšení úrokových sazeb indikované listopadovou prognózou se pravděpodobně projeví v krátkém období ve vyšší inflaci, na další predikovaný vývoj úroků ale nejspíše již vliv mít nebude. Záviset ale také bude na nastavení horizontu měnové politiky v prognóze, jež centrální banka v předchozích měsících nestandardně upravovala. Guvernér Michl však na dnešní tiskové konferenci řekl, že snižování úrokových sazeb není na pořadu dne. Stejně jako po listopadovém jednání uvedl, že na příštím zasedání, tedy únorovém, úrokové sazby buď zůstanou beze změny nebo vzrostou.

Repo sazba podle naší prognózy zůstane na současných 7 % až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Na konci roku 2023 by se měla pohybovat poblíž 5 % a politicky neutrální hladiny tří procent by měla dosáhnout až v závěru roku 2024. Podobné očekávání vyplývá i z aktuálního ocenění úrokových kontraktů na forwardovém trhu. Inflaci ve srovnání s listopadovou prognózou ČNB vidíme po celý příští rok výše, šance na její výrazný pokles pod 10 % y/y jsou podle nás malé. Zatímco my čekáme dosažení dvouprocentního inflačního cíle až na přelomu let 2024 a 2025, podle centrální banky k tomuto dojde již ve Q2 24. Guvernér Michl na tiskové konferenci zmínil, že inflace na začátku příštího roku vlivem dražších energií vzroste ke 20 % y/y a je tak pravděpodobné, že v nové prognóze svůj odhad inflace pro příští rok centrální banka zvýší.

Rizika naší prognózy dalších kroků ČNB hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších úrokových sazeb, ať už ve smyslu potřeby jejich dalšího nárůstu či setrvání na vyšších úrovních po delší dobu. V tomto směru působí námi očekávaný nárůst mzdové dynamiky, odkotvená inflační očekávání, nadále uvolněná fiskální politika české vlády a také pokračující svižné zvyšování úrokových sazeb zahraničními centrálními bankami. Velkou nejistotou je pak tradiční lednové přecenění zboží a služeb, které bylo letos velmi silné a příští rok tomu v nadále výrazně proinflačním prostředí nemusí být jinak.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

21. prosince 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.23 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál