Martin Gürtler: Inflační tlaky ve výrobním sektoru zvolňují kvůli levnějším energiím

Německé ceny průmyslových výrobců v listopadu opět výrazně meziměsíčně klesly, hlavně však vlivem levnějších energií. Meziměsíčně byly průmyslové ceny nižší v průměru o 3,9 % po předchozím poklesu o 4,2 %. Analytici přitom čekali pokles o 1,7 %. K pokračujícímu snižování cen ve výrobním sektoru nadále přispívaly především energie. Vlivem předchozí korekce na komoditních trzích výrazně zlevnila surová ropa, elektřina a plyn. Bez energií a po sezonním očištění zůstaly v listopadu ceny průmyslových výrobců podle odhadů německé centrální banky meziměsíčně beze změny. V meziročním srovnání růst průmyslových cen jako celku zpomalil z 34,5 % na 28,2 %

Polská průmyslová produkce překvapila silným meziměsíčním růstem. V listopadu vzrostla o 2,9 % (po sezonním očištění o 2,7 %), zatímco se čekal růst o 1 %. V říjnu přitom produkce klesla meziměsíčně o 0,9 %. Oživení polské produkce by mohlo být pozitivním signálem i o vývoji tuzemského průmyslu. Očekávání předčil také listopadový vývoj tamní průměrné mzdy. Její meziroční růst zrychlil z 13,0 % na 13,9 %, zatímco se čekalo 13,1 %.

Maďarská centrální banka podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstává na 13 % a jednodenní depozitní sazba na 18 %. Komunikace tamní bankovní rady je nadále jestřábí, když podle ní bude muset měnová politika zůstat utažená po delší dobu, minimálně do doby, kdy budou inflační očekávání opět ukotvena poblíž inflačního cíle a tam bude jednoznačně směřovat rovněž samotná inflace. Ta přitom stále akceleruje. V prosinci čekáme v důsledku zrušení cenových stropů na pohonné hmoty její nárůst v meziročním vyjádření nad 25 %, v lednu až březnu příštího roku pak dále nad 27 % z listopadových 22,5 %. Na současných úrovních tak úrokové sazby v Maďarsku podle nás zůstanou alespoň po celé první čtvrtletí příštího roku.

Globální úrokové sazby dnes zamířily vzhůru poté, co japonská centrální banka rozhodla o zpřísnění měnové politiky. Pro globální finanční trhy se jedná o další jestřábí signál. Japonská centrální banka dosud setrvávala ve výrazně uvolněném módu a byla tak výjimkou v rámci centrálních bank rozvinutých zemí, které v předchozích měsících započaly rychlé zvyšování úrokových sazeb. Japonská centrální banka upravila parametry intervalu pro dlouhodobé úrokové sazby v rámci programu kontroly výnosové křivky, pro příští rok je pak očekáváno samotné zvýšení úrokových sazeb.

Prodejnímu tlaku mimo dluhopisů dnes během evropského obchodování čelily i akcie. Index Stoxx 600 klesl o zhruba 0,3 %. České koruně se naproti tomu dařilo, a to bez zjevných kurzotvorných stimulů a nezajímavého vývoje kurzu eura k dolaru. Ke společné evropské měně ta tuzemská během dneška posílila o přibližně 0,3 % a obchodovala se kolem 24,18 CZK/EUR. Koruna je tak nejsilnější od zhruba poloviny roku 2011. Silnější už byla pouze v roce 2008, když se před vypuknutím světové finanční krize obchodovala mírně pod 24 CZK/EUR.