Vít Hradil: Co Češi ušetří na vládních energetických programech, to utratí jinde

České spotřebitelské ceny v listopadu vykázaly meziroční nárůst o 16,2 %, tedy znatelně více, než v říjnu (15,1 %). V meziměsíčním srovnání to odpovídá zdražování tempem 1,2 %, zatímco v říjnu došlo k poklesu o 1,4 %. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.

Největšího meziročního růstu cen jsme byli svědky u potravin a nealkoholických nápojů (26,0 %), stravování a ubytování (25,3 %) a odívání a obuvi (18,2 %). Nejméně se naopak inflace zakousla do poštovních a telekomunikačních služeb (2,1 %), alkoholických nápojů a tabáku (6,5 %) a oddílu vzdělávání (7,5 %). S přihlédnutím k vahám, které jednotlivé kategorie mají ve spotřebním koši, bylo meziroční zdražování taženo již tradičně oddíly potravin, které do celku přispěly 4,5 procentními body, bydlení (taktéž 4,5pb) a teprve s odstupem stravováním a ubytováním (1,5pb).

Meziměsíčnímu srovnání vévodí kategorie bydlení (2,8 %), potravin (1,8 %), odívání a obuvi a zdraví (shodně 1,4 %). Naopak ke zlevnění došlo meziměsíčně u dopravy – která zahrnuje příznivý vývoj cen pohonných hmot – a to o 1,0 %. Nejvýraznější příspěvek k meziměsíční inflaci přišel z oddílu bydlení (0,7pb) a potravin (0,3pb).

Interpretace listopadové statistiky inflace je výrazně ztížena množstvím vládních opatření a metodikou, kterou je statistici zohledňují. Ceny energií, které hrají významnou roli v inflaci kategorie bydlení, jsou zároveň snižovány letošním zavedením „úsporného tarifu“ a odpuštěním příspěvků na obnovitelné zdroje energie, i zvyšovány loňským odpuštěním DPH, které letos naopak již neplatí. Pro účely posouzení celkových inflačních tlaků tak tato kategorie – a potažmo i celá oficiálně reportovaná míra inflace – poněkud pozbývají smyslu. Za pozornost tedy stojí hlavně ceny, které vládními zásahy nejsou zkresleny. Zde lze pozitivně hodnotit zmírnění inflačního tlaku u potravin, oděvů a obuvi, vybavení domácnosti, rekreací, stravování a ubytování.

Bohužel, i navzdory tomuto uklidnění zde inflace zůstává varovně vysoká. To odpovídá i vývoji maloobchodních tržeb, které v nominálním vyjádření nadále rostou svižným tempem (poslední údaj z října hovoří o téměř 7% růstu), což dokonce převyšuje růst průměrných mezd. Zdá se tedy, že Češi jsou i nadále ochotni si připlácet i za zbytné zboží a služby a schopnost prodejců navyšovat ceny klesá spíše pomalu. Poptávková část inflace tak pravděpodobně nepomine, dokud Čechům ceny energií neukousnou z výplaty ještě větší část prostředků, což patrně nastane po Novém roce.

Do té doby lze očekávat, že budou obchodníci pokračovat v politice zvýšených marží a těžit tak ze všeobecné inflační mánie. Navzdory tomuto nečekáme, že by přišla reakce České národní banky, která podle nás na prosincovém zasedání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny. Průměrná inflace za rok 2022 míří lehce nad hranici 15 % a vládní opatření, spočívající hlavně v rozdávání peněz všema směry, v kombinaci s nadšením obyvatel do jejich utrácení, pak zřejmě inflaci udrží zvýšenou i v roce 2023, kdy by mohla dosáhnout zhruba 9 %.