Martin Gürtler: Česká ekonomika míří do recese, otázkou je jak hluboké

Martin Gürtler: Česká ekonomika míří do recese, otázkou je jak hluboké

Říjnová data ukazují na překvapivě silný předěl ve vývoji tuzemské ekonomiky negativním směrem. Průmyslová produkce v ČR v říjnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,7 % po zářijové stagnaci. Meziročně byla díky nízké srovnávací základně vyšší o 2,9 %, čekal se však růst o 7,2 %. Říjnový výsledek tak značně zklamal, když zaostal za veškerými očekáváními. Ve zpracovatelském průmyslu byla produkce meziměsíčně nižší o 2,2 % po předchozím růstu o 0,2 %. Důvodem byl zejména nečekaný silný pokles výroby automobilů, která meziměsíčně propadla o 10 %.

Podle komentáře ČSÚ za tím stály obnovené problémy s dodávkami výrobních vstupů, nikoliv nedostatek poptávky. Ve zbytku zpracovatelského průmyslu výroba také převážně klesala, avšak pozvolnějším tempem. Zklamal i říjnový objem tuzemských maloobchodních tržeb. Bez prodejů aut byly tržby meziročně reálně nižší o 9,4 %, zatímco tržní konsensus předpokládal pokles o 6,4 %. Meziměsíčně došlo k propadu tržeb o 1,8 % po předchozím růstu o 1,0 %. Na trendový pokles spotřebitelské poptávky působí především hluboký propad reálných příjmů domácností. Reálné mzdy jsou podle dat za třetí čtvrtletí oproti loňsku díky vysoké inflaci nižší v průměru 9,8 %. Český trh práce však zůstává nadále napjatý, v listopadu podíl nezaměstnaných osob setrval na 3,5 %, což by podle nás mělo na přelomu roku přispět k nárůstu nominální mzdové dynamiky, a tedy i k postupnému zmírnění propadu v reálném vyjádření.

Celkově je těžké určit důvod, který by za říjnovým razantním zlomem ve vývoji ekonomiky z měsíce na měsíc stál. Data z předchozích měsíců vypadala totiž poměrně optimisticky. To, že tuzemské HDP v posledním letošním čtvrtletí opět klesne a ekonomika tedy vstoupí do recese je teď již téměř jasné. Jak hluboká tato recese bude, ukáže však až vývoj v dalších měsících, který poodhalí, zda říjnová data jsou jen dočasným výkyvem či zda předznamenávají silný negativní trend. Připomeňme, že měsíční data jsou v poslední době spojena s vyšší mírou volatility, a tedy i nejistoty.

V přímém kontrastu s vývojem tuzemské průmyslové produkce jsou poměrně optimistická data z Německa. Zde průmyslová produkce pozitivně překvapila, když v říjnu meziměsíčně klesla pouze o 0,1 %, zatímco se čekal pokles o 0,6 %. Výrazně směrem k lepšímu byl navíc revidován údaj za září, z meziměsíčních +0,6 % na +1,1 %. Z hlediska struktury byly německé statistiky vylepšeny výrazným růstem stavebnictví (meziměsíčně o 4,2 %), které je v Německu zahrnováno do souhrnného ukazatele průmyslové produkce. V samotném zpracovatelském průmyslu klesla produkce meziměsíčně o 0,5 %, což je stále o poznání mělčí pokles než v ČR. Produkce automobilů byla v Německu meziměsíčně nižší o 2,1 %, avšak po předchozím růstu o 9,5 %. Pozitivní byl v říjnu i vývoj továrních objednávek, a to nejen v Německu, ale i v USA. Jejich reálný objem se v obou zemích zvýšil meziměsíčně o zhruba procento a předčil očekávání trhu. V Německu navíc došlo k výrazné revizi zářijového poklesu objednávek z -4,0 % na -2,9 % m/m.

Ekonomika eurozóny podle konečného odhadu HDP rostla ve třetím letošním čtvrtletí mezičtvrtletním tempem o 0,3 %, což je o desetinu více, než ukazoval předběžný odhad. K dobrému výsledku přispěl hlavně pokračující růst spotřeby domácností (mezičtvrtletně o 0,9 %) podpořený vyšším růstem mezd, expanzivní fiskální politikou jednotlivých evropských států a také stále vysokým stavem úspor domácností nahromaděných během pandemie. Silný meziměsíční pokles maloobchodních tržeb v eurozóně za říjen však pro poslední letošní čtvrtletí indikuje zhoršení spotřebitelské poptávky. Finanční situace firem zůstala ve třetím čtvrtletí příznivá, a to i díky schopnosti dále přenášet zvýšené náklady na spotřebitele. To přispělo k výrazné akceleraci růstu fixních investic z 0,9 % na 3,6 % mezičtvrtletně.

Obchodování na finančních trzích tento týden pokračovalo v převážně poklidném duchu. Euro k dolaru v první polovině týdne mírně oslabovalo, poté však následovala korekce a kurz skončil týden zhruba tam, kde v pondělí začínal (poblíž 1,055 USD/EUR). Nadále tak platí, že společná evropská měna je nejsilnější za posledního přibližně půl roku. Zhruba beze změny zůstaly v mezitýdenním srovnání i dolarové sazby. Obchodování se však obešlo bez významnějších kurzotvorných stimulů a spíše bylo ve znamení snižující se obchodní aktivity s blížícím se koncem roku. Na komoditních trzích pokračoval pokles cen. Ropa Brent ke konci týdne stála přibližně 76 USD za barel a byla tak nejlevnější za poslední rok.

Ve středoevropském regionu překvapila především maďarská inflace svým dalším výrazným nárůstem. V meziročním vyjádření se zvýšila z 21,1 % na 22,5 %, zatímco finanční trh očekával 22,0 %. Vliv na to měly zejména dražší potraviny a vyšší jádrová inflace. V prosinci lze navíc předpokládat další akceleraci cenového růstu v důsledku maďarskou vládou zrušených cenových stropů na pohonné hmoty. Tamní inflace by tak mohla v prosinci vystoupat až k 25 % y/y. Maďarský forint v důsledku toho oslabil o zhruba 2 % k 418 HUF/EUR. V Polsku zasedala centrální banka, která však podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny a polský zlotý tudíž neměl moc důvodů k pohybu. Česká koruna pak uzavřela týden o necelý desetník silnější poblíž 24,30 CZK/EUR, a to i přes slabší data z reálné ekonomiky. Vyjádření viceguvernérky Evy Zamrazilové a člena bankovní rady Jana Fraita z našeho pohledu potvrzují, že k dalšímu zvýšení úrokových sazeb ČNB již nedojde. Tlak na centrální banku nyní nevyvíjí ani kurz koruny, což potvrzuje výrazně nižší intervenční aktivita ČNB.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

9. prosince 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.4088 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál