Martin Gürtler: Česká ekonomika míří do recese, otázkou je jak hluboké

Říjnová data ukazují na překvapivě silný předěl ve vývoji tuzemské ekonomiky negativním směrem. Průmyslová produkce v ČR v říjnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,7 % po zářijové stagnaci. Meziročně byla díky nízké srovnávací základně vyšší o 2,9 %, čekal se však růst o 7,2 %. Říjnový výsledek tak značně zklamal, když zaostal za veškerými očekáváními. Ve zpracovatelském průmyslu byla produkce meziměsíčně nižší o 2,2 % po předchozím růstu o 0,2 %. Důvodem byl zejména nečekaný silný pokles výroby automobilů, která meziměsíčně propadla o 10 %.

Podle komentáře ČSÚ za tím stály obnovené problémy s dodávkami výrobních vstupů, nikoliv nedostatek poptávky. Ve zbytku zpracovatelského průmyslu výroba také převážně klesala, avšak pozvolnějším tempem. Zklamal i říjnový objem tuzemských maloobchodních tržeb. Bez prodejů aut byly tržby meziročně reálně nižší o 9,4 %, zatímco tržní konsensus předpokládal pokles o 6,4 %. Meziměsíčně došlo k propadu tržeb o 1,8 % po předchozím růstu o 1,0 %. Na trendový pokles spotřebitelské poptávky působí především hluboký propad reálných příjmů domácností. Reálné mzdy jsou podle dat za třetí čtvrtletí oproti loňsku díky vysoké inflaci nižší v průměru 9,8 %. Český trh práce však zůstává nadále napjatý, v listopadu podíl nezaměstnaných osob setrval na 3,5 %, což by podle nás mělo na přelomu roku přispět k nárůstu nominální mzdové dynamiky, a tedy i k postupnému zmírnění propadu v reálném vyjádření.

Celkově je těžké určit důvod, který by za říjnovým razantním zlomem ve vývoji ekonomiky z měsíce na měsíc stál. Data z předchozích měsíců vypadala totiž poměrně optimisticky. To, že tuzemské HDP v posledním letošním čtvrtletí opět klesne a ekonomika tedy vstoupí do recese je teď již téměř jasné. Jak hluboká tato recese bude, ukáže však až vývoj v dalších měsících, který poodhalí, zda říjnová data jsou jen dočasným výkyvem či zda předznamenávají silný negativní trend. Připomeňme, že měsíční data jsou v poslední době spojena s vyšší mírou volatility, a tedy i nejistoty.

V přímém kontrastu s vývojem tuzemské průmyslové produkce jsou poměrně optimistická data z Německa. Zde průmyslová produkce pozitivně překvapila, když v říjnu meziměsíčně klesla pouze o 0,1 %, zatímco se čekal pokles o 0,6 %. Výrazně směrem k lepšímu byl navíc revidován údaj za září, z meziměsíčních +0,6 % na +1,1 %. Z hlediska struktury byly německé statistiky vylepšeny výrazným růstem stavebnictví (meziměsíčně o 4,2 %), které je v Německu zahrnováno do souhrnného ukazatele průmyslové produkce. V samotném zpracovatelském průmyslu klesla produkce meziměsíčně o 0,5 %, což je stále o poznání mělčí pokles než v ČR. Produkce automobilů byla v Německu meziměsíčně nižší o 2,1 %, avšak po předchozím růstu o 9,5 %. Pozitivní byl v říjnu i vývoj továrních objednávek, a to nejen v Německu, ale i v USA. Jejich reálný objem se v obou zemích zvýšil meziměsíčně o zhruba procento a předčil očekávání trhu. V Německu navíc došlo k výrazné revizi zářijového poklesu objednávek z -4,0 % na -2,9 % m/m.

Ekonomika eurozóny podle konečného odhadu HDP rostla ve třetím letošním čtvrtletí mezičtvrtletním tempem o 0,3 %, což je o desetinu více, než ukazoval předběžný odhad. K dobrému výsledku přispěl hlavně pokračující růst spotřeby domácností (mezičtvrtletně o 0,9 %) podpořený vyšším růstem mezd, expanzivní fiskální politikou jednotlivých evropských států a také stále vysokým stavem úspor domácností nahromaděných během pandemie. Silný meziměsíční pokles maloobchodních tržeb v eurozóně za říjen však pro poslední letošní čtvrtletí indikuje zhoršení spotřebitelské poptávky. Finanční situace firem zůstala ve třetím čtvrtletí příznivá, a to i díky schopnosti dále přenášet zvýšené náklady na spotřebitele. To přispělo k výrazné akceleraci růstu fixních investic z 0,9 % na 3,6 % mezičtvrtletně.

Obchodování na finančních trzích tento týden pokračovalo v převážně poklidném duchu. Euro k dolaru v první polovině týdne mírně oslabovalo, poté však následovala korekce a kurz skončil týden zhruba tam, kde v pondělí začínal (poblíž 1,055 USD/EUR). Nadále tak platí, že společná evropská měna je nejsilnější za posledního přibližně půl roku. Zhruba beze změny zůstaly v mezitýdenním srovnání i dolarové sazby. Obchodování se však obešlo bez významnějších kurzotvorných stimulů a spíše bylo ve znamení snižující se obchodní aktivity s blížícím se koncem roku. Na komoditních trzích pokračoval pokles cen. Ropa Brent ke konci týdne stála přibližně 76 USD za barel a byla tak nejlevnější za poslední rok.

Ve středoevropském regionu překvapila především maďarská inflace svým dalším výrazným nárůstem. V meziročním vyjádření se zvýšila z 21,1 % na 22,5 %, zatímco finanční trh očekával 22,0 %. Vliv na to měly zejména dražší potraviny a vyšší jádrová inflace. V prosinci lze navíc předpokládat další akceleraci cenového růstu v důsledku maďarskou vládou zrušených cenových stropů na pohonné hmoty. Tamní inflace by tak mohla v prosinci vystoupat až k 25 % y/y. Maďarský forint v důsledku toho oslabil o zhruba 2 % k 418 HUF/EUR. V Polsku zasedala centrální banka, která však podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny a polský zlotý tudíž neměl moc důvodů k pohybu. Česká koruna pak uzavřela týden o necelý desetník silnější poblíž 24,30 CZK/EUR, a to i přes slabší data z reálné ekonomiky. Vyjádření viceguvernérky Evy Zamrazilové a člena bankovní rady Jana Fraita z našeho pohledu potvrzují, že k dalšímu zvýšení úrokových sazeb ČNB již nedojde. Tlak na centrální banku nyní nevyvíjí ani kurz koruny, což potvrzuje výrazně nižší intervenční aktivita ČNB.