Martin Gürtler: Maďarská inflace pokračuje v růstu

Martin Gürtler: Maďarská inflace pokračuje v růstu

Podíl nezaměstnaných osob v ČR v listopadu pravděpodobně stagnoval na 3,5 %, zatímco po sezonním očištění o desetinu vzrostl. Maďarská inflace by se měla podle našeho odhadu dále zvýšit, a to z 21,1 % v říjnu na meziročních 22,1 % v listopadu. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA zřejmě zůstane nízký, mírně nad 200 tis. Dnešní chudý kalendář nově zveřejňovaných dat bude spolu s blížícím se koncem roku nahrávat pokračující nízké obchodní aktivitě na finančních trzích.

 

Tuzemský podíl nezaměstnaných osob setrvá na 3,5 %

Chudý kalendář nově zveřejňovaných makroekonomických dat dnes jen potrhne snižující se obchodní aktivitu na finančních trzích s blížícím se koncem kalendářního roku. V ČR bude zveřejněn podíl nezaměstnaných osob za listopad. Ten by podle našeho odhadu i tržního konsensu měl setrvat na předchozích 3,5 %. Po sezonním očištění by mělo jít o mírný nárůst z 3,7 % na 3,8 %. V Maďarsku zveřejní listopadovou inflaci. V meziročním vyjádření očekáváme její další akceleraci z 21,1 % na 22,1 %. Tržní konsensus je pouze o desetinu nižší. Vlivem zrušených cenových stropů na pohonné hmoty lze navíc očekávat výrazné zrychlení cenového růstu rovněž v prosinci. V případě pravidelných týdenních počtů nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA je očekávána jejich přibližná stagnace mírně nad 200 tis. Z historického pohledu by tedy tyto počty měly nadále zůstat velmi nízké a indikovat přetrvávající napětí na americkém trhu práce.

Český průmysl v říjnu výrazně zklamal

Průmyslová produkce v ČR v říjnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,7 % po zářijové stagnaci. Meziročně byla díky nízké srovnávací základně vyšší o 2,9 %, čekal se však růst o 7,2 %. Říjnový výsledek tak značně zklamal, když zaostal za veškerými očekáváními. Ve zpracovatelském průmyslu byla produkce meziměsíčně nižší o 2,2 % po předchozím růstu o 0,2 %. Důvodem byl zejména nečekaný silný pokles výroby automobilů, která meziměsíčně propadla o 10 %. Podle komentáře ČSÚ za tím stály obnovené problémy s dodávkami výrobních vstupů, nikoliv nedostatek poptávky.

Ve zbytku zpracovatelského průmyslu výroba také převážně klesala, avšak pozvolnějším tempem. Vezmeme-li v potaz rovněž nízká čísla maloobchodních prodejů, tak říjen podle tento týden zveřejněných měsíčních indikátorů představoval až neobvykle ostrý předěl ve vývoji ekonomiky pesimistickým směrem. Je však těžké určit důvod, který by za takto razantním zlomem ve vývoji ekonomiky z měsíce na měsíc stál. Data z předchozích měsíců vypadala totiž poměrně optimisticky. To, že tuzemské HDP v posledním letošním čtvrtletí opět klesne a ekonomika tedy vstoupí do recese je teď již téměř jasné. Jak hluboká tato recese bude, ukáže však až vývoj v dalších měsících, který poodhalí, zda říjnová data jsou jen dočasným výkyvem či zda předznamenávají silný negativní trend.

V přímém kontrastu s vývojem tuzemské průmyslové produkce jsou poměrně optimistická data z Německa. Zde průmyslová produkce pozitivně překvapila, když v říjnu meziměsíčně klesla pouze o 0,1 %, zatímco se čekal pokles o 0,6 %. Výrazně směrem k lepšímu byl navíc revidován údaj za září, z meziměsíčních +0,6 % na +1,1 %. Z hlediska struktury byly německé statistiky vylepšeny výrazným růstem stavebnictví (meziměsíčně o 4,2 %), které je v Německu zahrnováno do souhrnného ukazatele průmyslové produkce. V samotném zpracovatelském průmyslu klesla produkce meziměsíčně o 0,5 %, což je stále o poznání mělčí pokles než v ČR. Produkce automobilů byla v Německu meziměsíčně nižší o 2,1 %, avšak po předchozím růstu o 9,5 %.

Ekonomika eurozóny podle konečného odhadu HDP rostla ve třetím letošním čtvrtletí mezičtvrtletním tempem o 0,3 %, což je o desetinu více, než ukazoval předběžný odhad. K dobrému výsledku přispěl hlavně pokračující růst spotřeby domácností (mezičtvrtletně o 0,9 %) podpořený vyšším růstem mezd, expanzivní fiskální politikou jednotlivých evropských států a také stále vysokým stavem úspor domácností nahromaděných během pandemie. Finanční situace firem byla nadále příznivá, a to i díky schopnosti dále přenášet zvýšené náklady na spotřebitele. To přispělo k výrazné akceleraci růstu fixních investic z 0,9 % na 3,6 % mezičtvrtletně.

Objem intervencí ČNB proti oslabení koruny se v říjnu snížil na minimum a podobné to pravděpodobně bylo i v listopadu. Centrální banka během října na devizovém trhu uzavřela spotové operace na podporu koruny ve výši pouze 79 mil. EUR.

Euro k americkému dolaru včera mírně posílilo o zhruba 0,6 % k 1,053 USD/EUR. Vliv mohla mít výše zmíněná a oproti očekávání lepší data německé průmyslové produkce a HDP za eurozónu. Ve středoevropském regionu s blížícím se koncem roku nadále převládala nižší obchodní aktivita. Polský zlotý s očekáváním na rozhodnutí tamní centrální banky, která však v souladu s odhady ponechala úrokové sazby beze změny, vůči euru mírně oslabil. Maďarský forint a česká koruna zůstaly zhruba beze změny. Tuzemská měna se tak obchodovala kolem 24,32 CZK/EUR.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

8. prosince 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.3041 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál