Vít Hradil: Český průmysl vstupuje do těžkého období

Objem české průmyslové výroby v říjnu vykázal meziroční nárůst o 3,1 %, což odpovídá meziměsíčnímu poklesu o 3,7 %. Objem nových zakázek meziročně narostl o 18,1 %, na čemž se podílely hlavně nové zakázky z tuzemska (+24,6 %), méně pak ze zahraničí (+15,1 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně poklesl o 0,3 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 8,6 %.

Meziroční růst produkce byl tažen primárně sektorem výroby motorových vozidel, kde vlivem efektu loňské nízké srovnávací základny došlo ke zvýšení o 34,0 %. Ze stejného důvodu hlásí příznivě vypadající statistiku i odvětví výroby usní, kde šlo o 14,3 % a růst hlásí i výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (12,3 %). Neslavně naopak dopadla výroba ostatních dopravních prostředků (-12,5 %), základních kovů (-7,7 %), ostatních nekovových minerálních výrobků a tisk a rozmnožování nahraných nosičů (shodně -7,4 %). Samostatnou kapitolou pak byla výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde vlivem odstávky jaderných elektráren, příznivého počasí a snahy Čechů šetřit energiemi došlo k meziročnímu propadu o 20,2 %.

S přihlédnutím k významu jednotlivých odvětví v rámci celého průmyslového sektoru hrál dominantní roli v aktuálním růstu výroby již zmíněný sektor výroby automobilů, který do celku přispěl 5 procentními body. Následuje výroba elektrických zařízení (+0,8pb) a výroba strojů a zařízení (+0,7pb). Naopak nejsilnější záporný efekt přišel z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (-2,3pb), výroby kovových konstrukcí (-0,6pb) a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (-0,4pb).

Výrazně nepříznivě se vyvíjela i statistika přeshraničního obchodu, která za měsíc říjen hlásí deficit na úrovni 26,8 mld. Kč, zatímco ještě v září šlo „pouze“ o 13,9 mld. Kč. Drtivě zde nadále působí drahý dovoz ropy a zemního plynu, který vygeneroval schodek na úrovni 29 mld. Kč, základní kovy (-14,9 mld. Kč) a chemické látky a přípravky (-13 mld. Kč). Světlým momentem naopak byl vývoz motorových vozidel, který přispěl přebytkem na úrovni 41,9 mld. Kč.

Aktuální data potvrzují předpoklady o pokračujícím ochlazování českého průmyslového sektoru. Jeho jediným tahounem v tuto chvíli zůstává automobilový sektor, který těží z nahromaděných post-pandemických zakázek a uvolnění v dodavatelských řetězcích. Vlivem nízké srovnávací základny z loňského roku pak právě tento sektor vytváří dojem, že český průmysl vykazuje růst. Realita je ovšem o poznání pochmurnější, jelikož meziměsíčně již v celém průmyslu dochází k poklesu aktivity o 3,7 % a konkrétně u automobilů jde o -10,0 %. Jejich příznivý efekt tak bude v nadcházejících měsících vyprchávat, o čemž svědčí i meziměsíční poklesy nových zakázek.

Celý průmyslový sektor pak zůstává pod tlakem klesající poptávky na jedné straně a rostoucích nákladů na straně druhé. I dostupné předstihové indikátory ukazují, že zlepšení momentálně není na dohled, spíše naopak. Již v listopadu se tak s velkou pravděpodobností meziroční statistiky překlopí do poklesu a za celý rok 2022 předpokládáme, že český průmysl vykáže přibližně stagnaci. A aby varovných zpráv nebylo málo, hned začátkem roku 2023 čeká významnou část podniků náraz na nové a výrazně dražší ceníky energií. Již nyní tak lze předpokládat, že průmyslníky čeká vpravdě mrazivá zima.