Vít Hradil: Český průmysl vstupuje do těžkého období

Vít Hradil: Český průmysl vstupuje do těžkého období

Objem české průmyslové výroby v říjnu vykázal meziroční nárůst o 3,1 %, což odpovídá meziměsíčnímu poklesu o 3,7 %. Objem nových zakázek meziročně narostl o 18,1 %, na čemž se podílely hlavně nové zakázky z tuzemska (+24,6 %), méně pak ze zahraničí (+15,1 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně poklesl o 0,3 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 8,6 %.

Meziroční růst produkce byl tažen primárně sektorem výroby motorových vozidel, kde vlivem efektu loňské nízké srovnávací základny došlo ke zvýšení o 34,0 %. Ze stejného důvodu hlásí příznivě vypadající statistiku i odvětví výroby usní, kde šlo o 14,3 % a růst hlásí i výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (12,3 %). Neslavně naopak dopadla výroba ostatních dopravních prostředků (-12,5 %), základních kovů (-7,7 %), ostatních nekovových minerálních výrobků a tisk a rozmnožování nahraných nosičů (shodně -7,4 %). Samostatnou kapitolou pak byla výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde vlivem odstávky jaderných elektráren, příznivého počasí a snahy Čechů šetřit energiemi došlo k meziročnímu propadu o 20,2 %.

S přihlédnutím k významu jednotlivých odvětví v rámci celého průmyslového sektoru hrál dominantní roli v aktuálním růstu výroby již zmíněný sektor výroby automobilů, který do celku přispěl 5 procentními body. Následuje výroba elektrických zařízení (+0,8pb) a výroba strojů a zařízení (+0,7pb). Naopak nejsilnější záporný efekt přišel z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (-2,3pb), výroby kovových konstrukcí (-0,6pb) a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (-0,4pb).

Výrazně nepříznivě se vyvíjela i statistika přeshraničního obchodu, která za měsíc říjen hlásí deficit na úrovni 26,8 mld. Kč, zatímco ještě v září šlo „pouze“ o 13,9 mld. Kč. Drtivě zde nadále působí drahý dovoz ropy a zemního plynu, který vygeneroval schodek na úrovni 29 mld. Kč, základní kovy (-14,9 mld. Kč) a chemické látky a přípravky (-13 mld. Kč). Světlým momentem naopak byl vývoz motorových vozidel, který přispěl přebytkem na úrovni 41,9 mld. Kč.

Aktuální data potvrzují předpoklady o pokračujícím ochlazování českého průmyslového sektoru. Jeho jediným tahounem v tuto chvíli zůstává automobilový sektor, který těží z nahromaděných post-pandemických zakázek a uvolnění v dodavatelských řetězcích. Vlivem nízké srovnávací základny z loňského roku pak právě tento sektor vytváří dojem, že český průmysl vykazuje růst. Realita je ovšem o poznání pochmurnější, jelikož meziměsíčně již v celém průmyslu dochází k poklesu aktivity o 3,7 % a konkrétně u automobilů jde o -10,0 %. Jejich příznivý efekt tak bude v nadcházejících měsících vyprchávat, o čemž svědčí i meziměsíční poklesy nových zakázek.

Celý průmyslový sektor pak zůstává pod tlakem klesající poptávky na jedné straně a rostoucích nákladů na straně druhé. I dostupné předstihové indikátory ukazují, že zlepšení momentálně není na dohled, spíše naopak. Již v listopadu se tak s velkou pravděpodobností meziroční statistiky překlopí do poklesu a za celý rok 2022 předpokládáme, že český průmysl vykáže přibližně stagnaci. A aby varovných zpráv nebylo málo, hned začátkem roku 2023 čeká významnou část podniků náraz na nové a výrazně dražší ceníky energií. Již nyní tak lze předpokládat, že průmyslníky čeká vpravdě mrazivá zima.

Zdroj informací

Vít Hradil, hlavní ekonom, CYRRUS, a.s.

Datum

7. prosince 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1555 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál