Jana Steckerová: Říjnová data z reálné ekonomiky výrazně zklamala

Výsledky české průmyslové produkce i zahraničního obchodu za říjen výrazně zklamaly. Průmysl stáhl dolů nečekaně silný propad ve výrobě automobilů, na kterou dle statistického úřadu opět doléhají problémy se subdodávkami. Zahraniční obchod doplatil na vysoké ceny nerostných surovin i hlubší deficit s elektrickými zařízeními. Jediným indikátorem, který svými výsledky za říjen potěšil, byla stavební výroba.

Průmyslová produkce v ČR v říjnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,7 % po zářijové stagnaci. Meziročně byla díky nízké srovnávací základně vyšší o 2,9 %, čekal se však růst o 7,2 %. Říjnový výsledek tak značně zklamal, když zaostal za veškerými očekáváními. Ve zpracovatelském průmyslu byla produkce meziměsíčně nižší o 2,2 procenta po předchozím růstu o 0,2 %. Důvodem byl zejména nečekaný silný pokles výroby automobilů, která meziměsíčně propadla o 10 %. Podle komentáře ČSÚ za tím stály obnovené problémy s dodávkami výrobních vstupů, nikoliv nedostatek poptávky. Ve zbytku zpracovatelského průmyslu výroba také převážně klesala, avšak pozvolnějším tempem.

Výrazně hůře dopadl i říjnový výsledek obchodní bilance. Ta skončila s deficitem ve výši 26,8 mld. CZK. Negativně se zde opět projevil meziročně hlubší deficit obchodu s ropou a zemním plynem (o 3,6 mld. CZK), který reflektoval růst cen na světových trzích. Hlubší byl i deficit s elektrickými zařízeními (o 4,6 mld. CZK) a s farmaceutickými výrobky (o 3,1 mld. CZK). Naopak pozitivně se na saldu odrazil vyšší přebytek s motorovými vozidly (o 9,6 mld. CZK), což je vzhledem k výsledkům průmyslové výroby v této kategorii překvapivé. Vyšší byl v říjnu i přebytek se stroji a zařízeními (o 1,7 mld. CZK). Deficit obchodu s počítači, elektrickými a optickými přístroji se snížil o 2,4 mld. CZK.

Celkové exporty se po sezónním očištění meziměsíčně zvýšily o 2,6 %, importy o 1,8 %. Za prvních deset měsíců letošního roku zahraniční obchod vykázal schodek 174 mld. CZK ve srovnání s přebytkem 3,4 mld. CZK ve stejném období loňského roku. Za celý letošní rok očekáváme deficit 212 mld. CZK. Vzhledem k obnovujícím se problémům se subdodávkami v automobilovém průmyslu však může být výsledek nakonec ještě horší.

Stavební produkce, jako jedna z mála říjnových statistik, potěšila. Oproti září si po očištění o sezónnost připsala v reálném vyjádření silných 1,8 %. Oproti loňskému říjnu byla vyšší o 1,0 %. Směrem k lepšímu byla navíc revidována zářijová hodnota – původně oznámený meziroční pokles o 3,7 % byl revizí zmírněn na -2,9 %. Tahounem meziročního nárůstu říjnové produkce bylo pozemní stavitelství, které si oproti loňskému říjnu polepšilo o 1,2 %. Inženýrské stavitelství zaostávalo s meziročním přírůstkem o 0,4 %.

Neradostná situace je patrná v oblasti bytové výstavby. V říjnu bylo dokončeno o 0,6 % y/y méně bytů, a to kvůli jejich poklesu o 9,3 % y/y v případě rodinných domů. U bytových domů přišla dobrá zpráva – v říjnu se jich dokončilo o 23,2 % více než před rokem. Vyhlídky do budoucna ale optimistické nejsou, a to zejména kvůli horšímu a dražšímu přístupu k financování. Počet staveb zahájených bytů v letošním říjnu meziročně propadl o 27,7 %, v případě bytových domů o dramatických 56,4 %, u rodinných domů o 17 %. Celkově počet vydaných stavebních povolení za říjen meziročně klesl o 6,5 %, orientační hodnota povolených staveb ale o 11,1 % vzrostla. Spíše než o hodnotnější stavby se ale jedná o dopad zvyšujících se cen stavební produkce – materiálů i stavebních prací.

Stavební produkce ještě letos vzroste, příští rok je s otazníkem. Za prvních 10 měsíců letošního roku vzrostl reálný výstupů stavebníků o 2,5 %. Za celý letošní rok může být výsledek ještě o něco vyšší. Pro příští rok očekáváme průměrný růst pouze nepatrně nad nulou.

I ve stavebním sektoru se projevuje napjatost na trhu práce. Oproti loňskému říjnu se zaměstnanost ve stavebnictví zvedla o 1,0 %. Průměrná hrubá měsíční mzda stavebníků se v říjnu meziročně zvýšila o 11,3 %. Oproti tomu se průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu v říjnu meziročně snížil o 0,3 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v tomto sektoru meziročně vzrostla o 8,6 %.

Vezmeme-li v potaz včerejší nízká čísla maloobchodních prodejů, tak říjen podle tento týden zveřejněných měsíčních indikátorů představoval až neobvykle ostrý předěl ve vývoji ekonomiky pesimistickým směrem. Je však těžké určit důvod, který by za takto razantním zlomem ve vývoji ekonomiky z měsíce na měsíc stál. Data z předchozích měsíců vypadala totiž poměrně optimisticky. To, že tuzemské HDP v posledním letošním čtvrtletí opět klesne a ekonomika tedy vstoupí do recese je teď již téměř jasné. Jak hluboká tato recese bude, ukáže však až vývoj v dalších měsících, který poodhalí, zda říjnová data jsou jen dočasným výkyvem či zda předznamenávají silný negativní trend. V přímém kontrastu s vývojem tuzemské průmyslové produkce jsou data z Německa, rovněž dnes zveřejněná. Zde průmyslová produkce naopak pozitivně překvapila, když meziměsíčně klesla pouze o 0,1 procenta.