Martin Gürtler: Pokles české ekonomiky by měl být revidován mírně směrem vzhůru

Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu mezičtvrtletně klesla o 0,4 %. Dostupná data však podle nás ukazují na mírně lepší vývoj a proto čekáme, že dnešní zpřesněný odhad HDP přinese revizi na -0,1 % q/q. Z hlediska struktury se na poklesu podle našeho odhadu podílela hlavně spotřeba domácností, zatímco čistý vývoz tento pokles vyvažoval. Globální finanční trhy budou sledovat především listopadové statistiky z amerického trhu práce. Ty by nadále měly ukazovat na jeho napjatost, náznaky chladnutí by však mohly dále utvrdit investory v současném očekávání ohledně zpomalení tempa zpřísňování měnové politiky Fedu.

Čekáme revizi tuzemského HDP na -0,1 % q/q

Zpřesněný odhad tuzemského HDP za třetí čtvrtletí by podle našeho názoru mohl přinést mírnou vzestupnou revizi. Podle předběžného odhadu ekonomika mezičtvrtletně klesla o 0,4 % po předchozím růstu o 0,5 % q/q ve Q2. Nad očekávání dobré měsíční indikátory průmyslové produkce a maloobchodních tržeb za září, stejně tak i překvapivě silný výkon německé ekonomiky (růst o 0,4 % q/q), však na takto rychlý obrat ve vývoji české ekonomiky neukazují. Myslíme si tak, že mezičtvrtletní pokles HDP bude revidován na -0,1 %, negativní trend vývoje však přetrvá. Z hlediska struktury bylo třetí čtvrtletí ve znamení dvou protichůdných vlivů.

Na jedné straně pravděpodobně pokračoval pokles spotřeby domácností v důsledku výrazného propadu reálných příjmů a zvýšené nejistoty. Na stranu druhou pokračující zmírňování problémů s dodávkami výrobních vstupů podpořilo průmyslovou produkci. To by se mělo projevit v nárůstu čistého vývozu, zároveň však i v poklesu zásob, když došlo k vyskladnění části dosud rozpracované výroby. Poslední letošní čtvrtletí zlepšení ekonomické aktivity nejspíše nenabídne a ekonomika tak pravděpodobně vstoupí do recese, která však podle našich odhadů bude pouze mělká. Za celý letošní rok predikujeme růst tuzemského HDP o 2,7 % a příští rok zpomalení růstu na pouhých 0,5 %.

Globální finanční trhy budou zejména čekat na listopadová data z amerického trhu práce. Ta by nic neměla změnit na tom, že trh práce je v USA významně napjatý. Míra nezaměstnanosti podle nás klesla z 3,7 % na 3,6 %, zatímco konsensus počítá s její stabilitou. Oproti konsensu jsme optimističtější také v případě počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru, když čekáme 270 tis. nových pracovních míst, tedy zhruba stejně jako měsíc před tím. Případné zklamání by mohlo dále utvrdit trh v očekáváném zpomalení tempa utahování měnové politiky Fedu (viz dále), což by nebyla dobrá zpráva pro americký dolar.

Nálada v evropském průmyslu zůstává špatná

Indikátory aktivity PMI ze zpracovatelského průmyslu se v Evropě nadále drží na nízkých úrovních. Tuzemský PMI za listopad znovu klesl, a to z 41,7 b na 41,6 b., zatímco se očekával nárůst na 42,6 b. Jde o nejnižší úroveň za posledních zhruba dva a půl roku. Nadále platí, že průmyslníci hůře hodnotí jak objem výroby, tak i nových zakázek, v důsledku čehož již někteří z nich uvádějí, že museli přistoupit ke snižování počtu zaměstnanců. Inflace cen vstupů byla podle průmyslníků nejnižší za poslední dva roky, což zmírnilo i tlak na růst cen konečných výrobků pro zákazníky. Růst konečných cen pro zákazníky byl podle šetření PMI nejnižší od března 2021. V obou případech však cenová dynamika zůstává výrazná. Zkracovaly se také termíny dodávek výrobních vstupů. Mimo zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích k tomu přispěl i výrazný pokles poptávky po vstupech, který jde ruku v ruce s klesajícím počtem zakázek. Hluboko pod hranicí 50 bodů v listopadu setrval i polský PMI. V pásmu kontrakce zůstaly také indexy pro Německo a celou eurozónu, jejichž zpřesněný odhad navíc přinesl ještě nepatrnou sestupnou revizi. Výjimkou středoevropského regionu je tak pouze maďarský PMI, který v listopadu dosáhl 54,7 b. a nacházel se výrazně nad očekáváními.

Podle zveřejněných údajů Ministerstva financí český stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.

Americký dolar včera výrazně oslabil. K euru ztratil zhruba jedno procento své hodnoty a dostal se k 1,05 USD/EUR. Dolarové sazby svým poklesem reagovaly na rostoucí sázky finančních trhů na zvolnění tempa utahování měnové politiky Fedu. K tomu svými vyjádřeními přispěl Jerome Powell, stejně tak i včera zveřejněná data deflátoru PCE (hlavní ukazatel inflace pro Fed), která v meziměsíčním vyjádření o desetinu zaostala za očekáváními. Po předchozích čtyřech po sobě jdoucích zvýšeních sazeb o 75 bb to tak v prosinci vypadá na růst o 50 bb. Možné ochlazení americké ekonomiky pak naznačil ISM index z tamního zpracovatelského průmyslu, který klesl z 50,2 b. na 49,0 b., když se čekalo 49,7 b. Historická data však ukazují, že tato úroveň ještě nemusí nutně indikovat příchod recese. Dynamika osobních příjmů a výdajů v USA za říjen byla silná. Včera se nedařilo ani české koruně, která k euru oslabila o přibližně 0,1 % k 24,39 CZK/EUR.