Vít Hradil: Ekonomická nálada Čechů se mírně zlepšila

Podle listopadového konjunkturálního průzkumu Českého statistického úřadu vykázal souhrnný indikátor ekonomické důvěry Čechů kosmetický nárůst, když po říjnových 89,8 bodech v listopadu dosáhl hodnoty 90,1. Zůstává tak pod dlouhodobým průměrem (100,0), ovšem zdaleka nedosahuje hlubin dosažených během první vlny pandemie na jaře 2020, kdy se propadl až k 77 bodům. Za aktuálním nárůstem optimismu stojí hlavně lepší nálada spotřebitelů a podnikatelů ve stavebnictví, naopak průmyslníci, obchodníci i provozovatelé služeb hlásí meziměsíční zhoršení.

V sektoru průmyslu došlo ke zhoršení výhledu do blízké budoucnosti, když firmy na horizontu tří měsíců nyní počítají s nižším objemem výroby, zaměstnaností, poptávkou po svém zboží i horší celkovou ekonomickou situací v zemi.

Stavební firmy naopak hlásí růst poptávky a větší aktivitu v nedávné minulosti, ovšem i ony vnímají zhoršující se ekonomickou situaci a snižují svá očekávání od nadcházejícího období.

V maloobchodu se celková nálada zhoršila jen velmi mírně, když mírně lepší očekávání od nejbližších tří měsíců vyvažuje naopak rostoucí skepse na delším, tedy půlročním, horizontu.

Poskytovatelé služeb pak reportují taktéž zhoršování ekonomické situace, ovšem svá očekávání ohledně budoucí poptávky i zaměstnanosti upravují směrem nahoru.

Čeští spotřebitelé vykazují znatelně menší obavy o vlastní finanční situaci v nadcházejícím roce, mírně optimističtěji hodnotí celkový ekonomický výhled a o trochu méně je děsí i další růst cenové hladiny.

Nejnovější data by šlo lakonicky zhodnotit souslovím „mohlo to být horší“. Zhoršení nálady v podnikatelském sektoru bylo očekávatelné, jelikož pokračují nákladové tlaky a proti nim stojí naopak uvadající poptávka. To bude čím dál více firem stavět do obtížné situace, kdy nebudou schopny své rostoucí náklady přenášet na zákazníky. Dlužno ovšem dodat, že statistiky zatím nepodporují tezi některých oborových sdružení o nevyhnutelných masivních vlnách úpadků a propouštění mezi českými firmami. Jejich nálada zůstává sice v pásmu pesimismu, ovšem je stále znatelně lepší, než byla například v průběhu recese z roku 2013. Pozoruhodný je pak poměrně výrazný růst optimismu mezi českými spotřebiteli.

Ten může zčásti vyplývat jednoduše ze skutečnosti, že klesat již téměř nebylo kam a částečné uklidnění předchozí paniky může být důsledkem procesu pragmatického smíření se s pokračujícím chudnutím. Svou roli ovšem mohlo sehrát i načasování vládní podpory v podobě úsporného tarifu a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie, které mohly u části domácností vyvolat (mylný) dojem, že zdražení energií nakonec nebude tak horké. I přes reportované zlepšení nálady ovšem nadále platí, že ekonomická aktivita je a i v nejbližší době zůstane utlumená.