Jaromír Gec: Spotřebitelé v eurozóně zůstávají pesimističtí

Jaromír Gec: Spotřebitelé v eurozóně zůstávají pesimističtí

Vysoká inflace je důležitým tématem nejen pro finanční trhy, ale i spotřebitele, kterým v poslední době výrazně zhoršuje náladu. Spotřebitelská důvěra v eurozóně podle nás zůstala i v listopadu hluboce záporná. Úspory, mzdový růst a vládní opatření přesto udržují spotřebitelské výdaje na solidních úrovních. V regionu bude dnes hlavní událostí zasedání maďarské centrální banky (MNB), která s největší pravděpodobností ponechá úrokové sazby na stávající úrovni.

 

Maďarské úrokové sazby zřejmě zůstanou beze změny

Důvěra spotřebitelů v eurozóně pravděpodobně našla své dno. Již v říjnu se spotřebitelský sentiment lehce zlepšil, když dosáhl -27,6 bodů (oproti -28,8 b. v září), což je však stále dvě směrodatné odchylky pod dlouhodobým průměrem. V listopadu očekáváme další mírné zlepšení na -27 b. Kolem této úrovně by se následně měla spotřebitelská důvěra zhruba stabilizovat. Přestože náladu domácnosti zhoršuje zvýšená inflace, spotřebitelské výdaje podle nás zůstanou odolné vlivem vysoké úrovně kumulovaných úspor domácností (7,0 % HDP ve 2Q22), zrychlení růstu mezd v důsledku historicky napjatého trhu práce a fiskálních opatření.

Maďarská centrální banka dnes zřejmě opět ponechá klíčovou úrokovou sazbu beze změny na 13 %. Změny neočekáváme ani u 18% jednodenní sazby, kterou zpřísnila měnové podmínky (po ohlášeném konci současného cyklu zvyšování úrokových sazeb) v reakci na tehdejší rostoucí tlaky na oslabení maďarského forintu. V regionu dnes bude zveřejněna i polská průmyslová produkce za říjen. Její růst by měl podle tržního odhadu zpomalit na 0,2 % m/m. Zhoršování podmínek v polské výrobní sféře již delší dobu indikují tamní PMI, které se od května drží viditelně pod 50 body (v říjnu 42). Růst nominálních mezd navíc v Polsku přestal v posledních měsících držet krok s inflací. Zatímco ceny se v říjnu meziročně zvýšily o 17,9 %, průměrná nominální mzda vzrostla podle odhadů o 14 % y/y. Reálná koupěschopnost tamních mezd se tak stejně jako v ČR snižuje, byť viditelně pomaleji (v ČR reálné mzdy poklesly ve 2Q22 o téměř 10 % y/y).

Obavy z Covidu v Číně nahrály americkému dolaru

Na globálních trzích včera rezonovaly hlavně obavy o další vývoj Covidu v Číně. Nervozitu vyvolala série hlášených úmrtí, což by mohlo vyústit v opětovné zpřísnění protipandemických opatření, případně odložení konce politiky tzv. nulové tolerance. Investoři proto hledali útočiště hlavně v americkém dolaru, který tak týden otevřel posílením, k euru o zhruba o 1 % na 1,023 USD/EUR.

Ceny průmyslových výrobců v Německu v říjnu překvapivě poklesly vlivem zlevnění energií. Trh očekával zpomalení meziměsíčního růstu PPI na 0,6 %, ve skutečnosti však díky propadu cen energií o 10,4 % m/m ceny průmyslových výrobců poklesly o výrazných 4,2 % m/m (-4,4 % m/m, s.o.). PPI bez energií však podle našeho odhadu rostly po sezónním očištění stejně jako v září o 0,6 % m/m, o plošné odeznívání inflačních tlaků ve výrobní sféře se tak zatím nejedná.

Viceguvernér ČNB M. Mora vidí růst úrokových sazeb na příštích dvou zasedáních jako nepravděpodobný. V rozhovoru pro Seznam Zprávy však také uvedl, že dezinflační proces může být podle něj v důsledku opakovaného ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni prodloužen. Na druhou stranu, potřeba dalšího nárůstu úrokových sazeb se v jeho očích bude do budoucna snižovat, protože už na to bude příliš pozdě. Po únorovém zasedání bankovní rady M. Morovi vyprší jeho šestiletý mandát v bankovní radě. Na rozdíl od O. Dědka (kterému ve stejnou dobu končí již druhé funkční období), však může být jmenován ještě jednou. Z našeho pohledu má nicméně výběr dvou (staro)nových kandidátů do bankovní rady poměrně omezený potenciál zahýbat trhy. Většina totiž zůstane i nadále bez ohledu na názory nově jmenovaných radních v rukou holubičího křídla vedeného guvernérem A. Michlem.

Koruna včera prožila další poklidný den, když se obchodovala v pásmu 24,32-24,38 CZK/EUR. ČNB zřejmě v posledních týdnech nemusela být na trzích příliš aktivní, jelikož její úsilí primárně směřuje k zabránění oslabení tuzemské měny. Potvrzují to nedávná data z bilance centrální banky, ze kterých odhadujeme, že v první listopadové dekádě ČNB v podstatě neintervenovala. Od května tak podle nás vynaložila na obranu koruny celkem 28 mld. EUR, tedy 17,4 % svých devizových rezerv. Dekádní bilance ČNB k 20. 11. bude zveřejněna tuto středu.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

22. listopadu 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.3299 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál