Jaromír Gec: Zápis ze zasedání ČNB potvrdí rozložení sil v bankovní radě

Tuzemská centrální banka dnes zveřejní zápis z posledního měnověpolitického jednání, na kterém podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. Jmenovité rozdělení jednotlivých členů bankovní rady mezi tábory odpůrců a příznivců dalšího růstu sazeb se s největší pravděpodobností nezměnilo. Zajímavé však bude sledovat případné podrobnější vysvětlení toho, proč se bankovní rada většinově odchýlila od prognózy ČNB, ve které průměrná repo sazba v 4Q22-1Q23 dosahuje zhruba 8 %. V USA bude zveřejněna listopadová důvěra v ekonomiku podle Michiganské univerzity. Negativně přitom američtí spotřebitelé hledí zejména do budoucna.

Důvěru spotřebitelů v USA podkopává zvýšená inflace i nejistota

ČNB dnes zveřejní zápis z posledního zasedání. Na něm centrální banka rozhodla o ponechání dvoutýdenní repo sazby na současných 7 %. Pro toho rozhodnutí se vyslovilo 5 členů bankovní rady, 2 z nich naopak hlasovali pro zvýšení sazby o 75 bb. Z předchozí zkušenosti lze přitom předpokládat, že pro růst sazeb stejně jako na minulých zasedáních zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub. Jmenovitý zápis z jednání však může poodhalit konkrétní argumenty, které většinu v bankovní radě vedly k tomu, že se rozhodla neřídit základním scénářem nové prognózy ČNB, která repo sazbu v 4Q22-1Q23 viděla v průměru na zhruba 8 %. My očekáváme, že na současné 7% úrovni setrvá repo sazba alespoň do poloviny příštího roku. Rizika naší prognózy úrokových sazeb, která vyplývají především z námi předpokládaného vývoje mezd a (ne)ukotvenosti inflačních očekávání, vidíme vychýlená směrem k vyšším sazbám, respektive delšímu ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. V tomto směru nadále působí i uvolněná fiskální politika české vlády a pokračující zpřísňování měnové politiky v zahraničí.

V USA bude zveřejněna předběžná listopadová důvěra v ekonomiku podle Michiganské univerzity. Podle tržního konsenzu dojde ke zhoršení ve složce očekávání i hodnocení současné situace. Větší obavy však vzbuzuje nadále spíše budoucnost, kde se rizika v podobě možného ochlazení trhu práce v důsledku recese koncentrují negativním směrem. Dlouhodobá inflační očekávání pak v horizontu 5-10 let podle tržního konsenzu zůstanou i v listopadu viditelně nad 2 % inflačním cílem Fedu, konkrétně na 2,9 %.

Inflace v ČR i USA v říjnu zaostala za očekáváními

Tuzemská inflace se v říjnu vlivem vládních opatření snížila na 15,1 % y/y. Výrazně tak zaostala za tržním konsenzem (17,9 % y/y), prognózou ČNB (17,4 % y/y) i naším na trhu nejnižším odhadem ve výši 17,2 %. Za snížením cenové dynamiky v říjnu stály hlavně vládní opatření proti drahým energiím. Podle ČSÚ úsporný tarif a odpuštění poplatků za OZE z celkové meziroční inflace v říjnu odmazal 3,5 pb. Vzhledem k platnosti úsporného tarifu pouze do konce letošního roku však lze již začátkem příštího roku očekávat opětovné zrychlení domácí cenové dynamiky. Dnešní data přes výrazné překvapení v celkové inflaci příliš silnou zprávu o odeznívání cenových tlaků podle nás nepřinášejí. Stále výrazně totiž rostly jádrové ceny, podle našeho odhadu po sezónním očištění o 1 % m/m (po 1,1 % v září).

Úrokový diferenciál se zužuje, koruna však oslabení s podporou od ČNB odolává. Křivka tuzemských tržních úrokových sazeb se včera v návaznosti na překvapivě nízkou inflaci propadla na většině splatností o více než 50 bb. Úrokový diferenciál měřený rozdílem 2y tržních sazeb mezi ČR a eurozónou se tak ztenčil na 3,3 pb, tedy nejnižší hodnotu od října 2021, kdy se koruna obchodovala za zhruba 25,40 CZK/EUR. Tuzemská měna k euru včera krátce oslabila k 24,40 CZK/EUR, aby nakonec tuto ztrátu vymazala a den uzavřela na 24,30 CZK/EUR. ČNB se v posledních týdnech daří korunu při poměrně malých intervenčních objemech stabilizovat, přestože další pokles úrokového diferenciálu by za běžných okolností vytvářel tlak na její depreciaci. Značná „palebná síla“ ČNB v podobě devizových rezerv (ke konci října jejich stav činil 131,6 mld. EUR) tak zřejmě finanční trhy od dalších spekulací proti koruně alespoň prozatím odrazuje. Částečně však včera pomohl tlaky na oslabení koruny tlumit i slábnoucí americký dolar.

Za očekáváním trhu v říjnu zaostala i inflace v USA. Oproti konsenzu ve výši 0,6 % m/m a 7,9 % y/y nakonec dosáhla v obou případech o 0,2 pb nižší úrovně. Stejná odchylka byla pozorována i u její jádrové složky. Inflaci nadále podporovalo nájemné, cenová dynamika u většiny ostatních položek zpomaluje a/nebo zaostala za očekáváním. Americký dolar reagoval v páru s eurem oslabením nad 1,02 USD/EUR. Do značné míry to souviselo s poklesem trhy očekávaného vrcholu měnověpolitických sazeb Fedu k aktuálním 4,9 %, což je zhruba o 20 bb méně než ještě začátkem tohoto týdne.