Jan Vejmělek: ČNB již na obranu koruny do září vydala 25,5 mld. EUR

Jan Vejmělek: ČNB již na obranu koruny do září vydala 25,5 mld. EUR

Během září intervenovala ČNB na devizovém trhu na podporu české koruny v objemu 2,6 mld. EUR. To bylo pouze nepatrně výše ve srovnání se srpnovými 2,4 mld. EUR. Jedná se tak o výrazně nižší objem prodaných EUR, než tomu bylo v nejkritičtějším měsíci červenci, kdy centrální banka musela na obranu koruny vydat téměř 10 mld. EUR.

Za období od května do září již ČNB za obranu koruny proti oslabování utratila 25,5 mld. EUR, což odpovídá 15,9 % celkových devizových rezerv z jejich maxima v dubnu 2022. To činil jejich objem 160,4 mld. EUR. Ke konci října to už ale bylo pouze 131,6 mld. EUR. Samotný objem intervencí na podporu koruny za říjen ale bude zveřejněn až za měsíc. Nepředpokládáme ale, že by se objem výrazněji lišil od toho, co bylo zaznamenáno během srpna či září.

Z hlediska struktury devizových rezerv ke konci října je zřejmé, že drtivá většina (96 %) jich je držena v konvertibilních měnách, zbytek tvoří rezervní pozice u MMF, SDR, zlato a ostatní. Zhruba tři čtvrtiny rezerv v konvertibilních měnách držela centrální banka zainvestované v cenných papírech, zbylou přibližně čtvrtinu pak držela na depozitních účtech. Detailní informace ke konci září pak odhalily, že ve struktuře investičního portfolia hrály prim státní dluhopisy (66,6 %), dále pak instrumenty peněžního trhu (16,6 %) a akcie (16,4 %). Z pohledu měnové struktury převažují investice v eurech (44,9 %) a amerických dolarech (33,3 %). Následují kanadský dolar (8,4 %), australský dolar (4,3 %) a britská libra (3,5 %). Instrumenty v ostatních měnách již jsou marginální.

ČNB svými intervencemi podporuje korunu s cílem nenechat ji oslabit, a tedy dále nezvyšovat dováženou inflaci. Současná bankovní rada preferuje tento nástroj před zvyšováním úrokových sazeb. Vzhledem k dostatečné výši devizových rezerv předpokládáme, že v této strategii bude pokračovat i zhruba do poloviny příštího roku. Otázku samozřejmě je, co by způsobilo výraznější zvyšování sazeb ze strany Fedu či ECB, a tedy znatelnější zhoršování úrokového diferenciálu.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

8. listopadu 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.4649 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál