Jana Steckerová: Meziměsíční růst spotřebitelských cen v USA zrychlil, v Česku naopak zpomalil

Inflace v USA v důsledku vyšších cen pohonných hmot na čerpacích stanicích v říjnu v meziměsíčním srovnání pravděpodobně zrychlila. Kromě inflačních dat je ale kalendář v USA i eurozóně víceméně prázdný. Pozornost budou přitahovat americké volby do Sněmovny reprezentantů, kde většinu zřejmě opět získají republikáni. Evropská komise se bude zabývat revizí fiskálních pravidel, jejichž platnost byla nejprve kvůli kovidové krizi a posléze kvůli válce na Ukrajině pozastavena až do konce roku 2023. Kalendář je nabitý v Česku. Meziměsíční pokles zde zřejmě vykáže jak průmyslová výroba, tak i maloobchodní tržby. Své tempo růstu by měly zvolnit i spotřebitelské ceny. Nezaměstnanost pak bude pravděpodobně stagnovat na zářijové úrovni. Polská centrální banka ponechá tento týden podle našeho odhadu sazby beze změny. Trh nicméně počítá s jejich 25bodovým zvýšením.

Polská centrální banka ponechá sazby beze změny

Meziměsíční růst cen ve Spojených státech v říjnu pravděpodobně zrychlil ze zářijových 0,4 % na říjnových 0,6 %. V meziročním vyjádření pak podle našeho odhadu inflace dosáhla 8,1 %. Na meziměsíčním růstu se podílely především ceny u čerpacích stanic, které po třech měsících poklesu začaly opět růst. Vlivem menších problémů se subdodávkami klesají i ceny nových a ojetých automobilů. Otazník se vznáší nad cenami nájemného, které pravděpodobně dále porostou. Krom toho v USA proběhnou v úterý volby do Sněmovny reprezentantů. Předpokládáme, že dojde ke změně poměru a většinu získají republikáni. V tom případě se obáváme, že rozdělení moci mezi Kongresem a prezidentem bude brzdit přijetí jakýchkoli zásadních zákonů. Kromě toho bude zřejmě těsný i souboj o Senát, neboť poslední průzkumy naznačují, že republikáni mají šanci získat většinu i zde.

Evropský kalendář je tento týden v podstatě prázdný. Pozornost bude směřovat na Evropskou komisi, která by měla zveřejnit výsledky revize fiskálních pravidel. Jejich platnost byla nejprve kvůli koronavirové krizi a poté kvůli válce na Ukrajině pozastavena, a to až do konce roku 2023. Nyní se má opět o fiskálním paktu jednat. Důraz bude kladen na zjednodušení pravidel, jejich vyšší realističnost – pravděpodobně zvýšením cílové hodnoty 60 % HDP u míry zadlužení a/nebo 20letého horizontu pro dosažení této úrovně; a na ekologii, a to prostřednictvím zeleného zlatého pravidla, tj. vyloučením ekologických investic z výpočtu fiskálního cíle.

Na domácí půdě budou tento týden zveřejněny téměř všechny klíčové statistiky. Ty by měly ukázat, že průmyslová produkce v září pravděpodobně meziměsíčně klesla. Problémy s dodávkami výrobních vstupů se nadále zmírňují, zároveň však dochází k poklesu poptávky po průmyslovém zboží. To by mělo vyústit v meziměsíční pokles o 1,3 % po srpnovém růstu o 0,8 %. Nového minima v září dosáhla spotřebitelská důvěra, což se pravděpodobně projevilo v meziměsíčním poklesu maloobchodních tržeb. Ten by se měl týkat jak motoristického, tak i nemotoristického segmentu. Inflaci by směrem dolů měly tlačit vládní opatření odrážející se v nižších cenách elektřiny. Proti tomu však působil výrazný růst cen potravin. Meziroční inflace by podle našeho odhadu měla klesnout ze zářijových 18 % na 17,2 % v říjnu. Meziměsíční růst spotřebitelských cen pak podle našeho odhadu v říjnu zpomalil z 0,8 % na 0,3 %, po sezonním očištění pak z 1,4 % na 0,5 %.

V Polsku zasedne k jednacímu stolu centrální banka. Vzhledem k silné preferenci guvernéra Glapinského a jeho stoupenců držet úrokové sazby stabilní předpokládáme, že klíčová sazba zůstane na stávajících 6,75 %. Inflace nicméně dosáhne vrcholu až v Q1 23 a donutí tak podle nás centrální banku v prvním čtvrtletí příštího roku zvýšit sazby o dalších 75 bb. Současný přístup k měnové politice však může tlačit polský zlotý na slabší úrovně a výsledek středečního zasedání může být zklamáním i pro finanční trhy, které dle konsenzu počítají s 25 bodovým “hikem“.

Regionálním měnám se minulý týden dařilo, euro v mínusu

Událostí minulého týdne bylo zasedání České národní banky. Ta ponechala úrokové sazby beze změny na 7 % tak, jak se očekávalo, přestože její nová prognóza indikovala zvýšení sazeb o 100 bb. Dle vyjádření guvernéra Aleše Michla většina bankovní rady preferuje stabilitu úrokových sazeb s tím, že vyšší mohou zůstat po delší období. My první snížení sazeb vidíme v srpnu 2023. V intervencích bude ČNB dle vyjádření bankovní rady pokračovat. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3DB6Q7P. Z domácích dat byl zveřejněn výsledek HDP za Q3 a říjnový PMI. Obě statistiky zklamaly. Podle předběžného odhadu česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 % po předchozím růstu o 0,5 % a ve druhém pololetí letošního roku si tak zřejmě projede mělkou recesí.

Zhoršování kondice české ekonomiky potvrdil i říjnový PMI, který se propadl na nejnižší úroveň od května 2020 (41,7 bodu). Průzkum ukázal na další výrazný pokles nových zakázek v důsledku čehož firmy snižovaly objemy výroby.

Koruna na oznámení, že se úrokové sazby nemění a ČNB pokračuje ve využívání devizových intervencí jako nástroje ke snížení kurzové volatility, reagovala posílením k 24,46 CZK/EUR. Následně ještě mírně zpevnila směrem k 24,42 CZK/EUR. Zde se obchodovala i v pátek v odpoledních hodinách. Zisky si v průběhu týdne připisovaly i zbylé regionální měny. Polský zlotý v průběhu týdne zpevnil o 0,5 % na 4,69 PLN/EUR, maďarský forint pak dokonce o 1,7 % na 404 HUF/EUR. V ČNB v pátek proběhlo setkání s analytiky. Viceguvernérka Eva Zamrazilová zde potvrdila, že centrální banka bude zřejmě držet úrokové sazby na vyšších úrovních po delší období. Trh práce je dle jejich slov nyní přehřátý méně, benefit z vyšších sazeb považuje za limitovaný.

Společná evropská měna naopak oslabovala. Během týdne ztratila 1,8 % a v pátek se obchodovala za 0,98 USD/EUR. Klíčovou událostí bylo zasedání americké centrální banky, která zvedla jednomyslně úrokové sazby o 75 bb. Na následné tiskové konferenci J. Powell opakovaně uvedl, že uvažovaný vrchol úrokových sazeb vidí momentálně výše, než tomu bylo po posledním zasedání v září (dot plot tehdy ukazoval vrchol na 4,6 %). V pátek pozitivně překvapila data z amerického trhu práce, když počet nově vytvořených pracovních míst dosáhl 261 tisíc (trh očekával 195 tisíc). V eurozóně byla zveřejněna říjnová inflace, která se v meziročním srovnání vyšplhala na 10,7 %. Díky lepší výkonnosti německé ekonomiky HDP eurozóny v Q3 stoupl o 0,2 % q/q.