Petr Fiala: Podpora státu míří ke všem, kteří ji v této těžké době potřebují

Navýšení příspěvku na bydlení, úsporný energetický tarif i valorizace důchodů – to jsou opatření vlády, o kterých hovořili při bilanční návštěvě MPSV premiér Petr Fiala (ODS) s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Tématem jednání byly také návrhy opatření od Národní ekonomické rady vlády (NERV), které byly včera představeny vládě. Premiér i vicepremiér Jurečka se shodli na potřebě snížit podporu v nezaměstnanosti, což je jedno z doporučení NERV.

Premiér Petr Fiala podpořil ministra Mariana Jurečku v záměru redukovat výdaje státu na podporu nezaměstnaných. Potvrdili si také záměr a harmonogram důchodové reformy, kterou MPSV představí v první polovině roku 2023. Hovořili také o zacílení podpory zranitelným skupinám obyvatel, kteří jsou nejvíce zasaženi inflací.

„Musíme dbát na to, aby se naše pomoc dostala k těm, kteří ji skutečně potřebují. To samozřejmě vytváří zvýšené nároky na ministerstvo, velkou odpovědnost nyní mají také úřady práce. Jejich zaměstnanci v poslední době čelili celé řadě kritických situací. Nemají to jednoduché, víme to, a proto vláda navýšila od září těmto zaměstnancům platové tarify. Všem zaměstnancům Úřadu práce a také České správy sociálního zabezpečení patří velké díky za jejich náročnou a důležitou práci. Chtěl bych také pochválit ministerstvo za to, jak úspěšně postupuje v digitalizaci. Pan ministr Jurečka se osobně věnuje tomu, abychom se v digitalizaci dostali dál. Je to opravdu vidět i za tak krátkou dobu,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vládní opatření pro zmírnění dopadů inflace mají velkou podporu občanů. Potvrzuje to průzkum PAQ Research pro MPSV. Největší podporu má navýšení zastropování cen elektřiny a plynu a zvýšení životního a existenčního minima. Za správné je považují ¾ lidí. Zhruba stejná část respondentů souhlasí i s navyšováním důchodů. Podporu veřejnosti má také zvýšení přídavku na dítě, které MPSV navrhuje od 1. ledna 2023. Nejlépe vládní opatření hodnotí senioři: v průměru hodnotili opatření jako správná v 73 % případů. Právě senioři jsou jednou ze skupin, pro kterou je vládní pomoc adresována. Průzkum PAQ Research sledoval dopady inflace na jednotlivé cílové skupiny a zabýval se také důvody omezeného využívání příspěvku na bydlení. Průzkum proběhl v říjnu mezi 1700 respondenty.

„Pokud jde o snížení podpory v nezaměstnanosti, je třeba si uvědomit, že Česká republika má nyní druhou nejnižší nezaměstnanost v rámci celé EU. Poptávka po zaměstnancích stále převyšuje počet lidí bez práce. Každý, kdo má zájem, si může práci najít. A pro ty, které limituje nějaké zdravotní znevýhodnění, jsme navýšili příspěvek na zaměstnávání. Zkrátka nyní je doba vhodná na úpravu systému, kterým třeba loni proteklo více než 10 miliard korun. Navíc od roku 2018 je nabídka pracovních míst v ČR vyšší než počet nezaměstnaných osob,“ uvedl Jurečka. Návrh na snížení či zkrácení podpory v nezaměstnanosti nyní MPSV začíná připravovat.

Celková vyplacená podpora v nezaměstnanosti v posledních letech rostla, zejména kvůli covidu a propouštění v letech 2020 a 2021 přesáhla 10 miliard korun, za prvních 10 měsíců tohoto roku bylo vyplaceno 8,3 miliard korun.

„Rozumím návrhům ekonomů z NERV, kteří připravili komplexní nabídku opatření. Některá z nich ale budou jen těžko proveditelná, např. mně osobně vůbec nedává smysl zasahovat v současné době do výchovného, což je bonus zejména pro seniorky, které nyní doplácejí na to, že namísto kariéry vychovávaly děti. Na něm byla široká shoda. Nic se nemění na tom, že od ledna přibude 500 korun za každé vychované dítě jako bonus ke starobnímu důchodu,“ uvedl Jurečka s tím, že koaliční strany se budou jednotlivými návrhy NERV zabývat a následně připraví balíček opatření, která projedná vláda.