Martin Gürtler: Tuzemská ekonomika ve Q3 mezičtvrtletně stagnovala

Martin Gürtler: Tuzemská ekonomika ve Q3 mezičtvrtletně stagnovala

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle našeho odhadu mezičtvrtletně stagnovala. Zatímco průmyslová produkce ožila vlivem lépe fungujících dodavatelských řetězců, spotřeba domácností pod tlakem vysoké inflace pravděpodobně pokračovala v poklesu. Tržní konsensus je oproti nám mírně pesimističtější, když čeká mezičtvrtletní pokles HDP o 0,3 %. V indikátorech PMI a ISM z průmyslu se bude nadále mísit pozitivní vliv zkracujících se dodavatelských lhůt s negativním trendem klesající poptávky.

 

PMI z českého průmyslu hluboko pod 50 body

Ve třetím čtvrtletí podle našeho odhadu česká ekonomika mezičtvrtletně stagnovala. Ke zhmotňování negativních dopadů energické krize dochází oproti našim předchozím předpokladům sice pozvolněji, negativní trend vývoje však přetrvává. Samotné třetí čtvrtletí bylo pravděpodobně ve znamení působení dvou protichůdných vlivů. Na jedné straně došlo k oživení průmyslové produkce, k čemuž přispělo další zmírnění problémů na straně dodávek výrobních vstupů a s tím spojený vysoký stav nevyřízených objednávek z předchozích měsíců.

Pozitivně na to reagovala hlavně výroba automobilů, která patřila mezi nejvíce zasažené. Z hlediska struktury by k mezičtvrtletnímu růstu HDP měl pozitivně přispět čistý vývoz, zatímco zásoby rozpracovaného zboží by se měly snížit. Ve srovnání s druhým čtvrtletím by tak situace měla být opačná. Co zůstává, na straně druhé, je klesající spotřeba domácností. Tempo jejího poklesu podle nás navíc zrychlilo z 0,1 % ve Q2 22 na 0,6 % q/q. Zatímco poptávka po službách během druhého čtvrtletí ožila po úplném uvolnění protiepidemických restrikcí, v průběhu toho třetího již její dynamika opět vesměs klesla. To se týkalo i stravovacích a ubytovacích služeb. Tržby v oblasti maloobchodu se pak snižují již několik měsíců v řadě.

Spotřebitelský sentiment dosáhl ve třetím čtvrtletí nových mimin. Pokles poptávky domácností je nejvíce patrný u zboží dlouhodobé spotřeby jako jsou automobily. Poptávku po nich nyní pravděpodobně tvoří především firmy, které i ve třetím čtvrtletí podle nás pokračovaly ve svižné investiční aktivitě. Na přelomu letošního a příštího roku by měla ekonomika spadnout do mírné recese. V posledním letošním čtvrtletí předpovídáme mezičtvrtletní pokles HDP o 0,4 %, v prvním čtvrtletí toho příštího pak o 0,1 %. Letos podle naší prognózy vzroste ekonomika o 2,7 %, v příštím roce pak její růst zpomalí pouze na 0,5 %. 

Indikátory PMI a ISM klesají částečně kvůli zkracujícím se dodavatelským lhůtám. Od tuzemského PMI ze zpracovatelského průmyslu čekáme za říjen další snížení, a to ze 44,7 b. na 44,3 b., v případě amerického ISM z 50,9 b. na 50,3 b. Zatímco lepe fungující dodavatelské řetězce jsou pro průmyslníky dobrou zprávou, která aktuálně působí na vyšší průmyslovou produkci, stále větší obavy naopak vzbuzuje klesající poptávka.

Evropská inflace skončila v říjnu nad očekáváními

Po překvapivě vysokých odhadech pro jednotlivé členské státy skončila také inflace pro celou eurozónu nad očekáváními. V říjnu meziměsíční růst spotřebitelských cen zrychlil z 1,2 % na 1,5 %, zatímco se čekala jeho stagnace. V meziročním vyjádření inflace překonala další rekord, když vzrostla z 10,0 % na 10,7 %, oproti očekávaným 10,3 %. Jádrová inflace se pak v souladu s očekáváními zvýšila ze 4,8 % na 5,0 %. Podrobnou strukturu inflace sice ještě neznáme, lze však předpokládat, že překvapivě silné zrychlení šlo z velké části na vrub vyšších cen energií. Ze čtyřech největších ekonomik eurozóny meziroční inflace v říjnu zrychlila v Německu, Francii a Itálii, zatímco ve Španělsku zpomalila.

Poslední inflační čísla tak budou zřejmě argumentem pro ECB, aby pokračovala ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Po dvou po sobě jdoucích zvýšeních o 75 bb tak pravděpodobně bude v prosinci na stole buď další zvýšení o 75 bb či mírné zvolnění tempa utahování měnové politiky na 50 bb. Finanční trh aktuálně zaceňuje spíše 50 bb. Výrazný zůstává růst spotřebitelských cen také ve středoevropském regionu. Polská inflace v říjnu zrychlila z meziročních 17,2 % na 17,9 %, což bylo o desetinu nad tržním konsensem.

Evropská ekonomika prozatím negativním dopadům energetické krize poměrně odolávala. Její HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl v mezičtvrtletním vyjádření o 0,2 %, když se čekal růst 0,1 %. Oproti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika vlivem pocovidového oživení rostla svižným tempem o 0,8 %, se však i tak jedná o významné zpomalení růstové dynamiky. Pozitivně překvapila hlavně německá ekonomika, které analytici předpovídali mezičtvrtletní pokles o 0,2 %, ta však nakonec o 0,3 % vzrostla. Předstihové indikátory však nadále ukazují na spíše negativní trend vývoje evropské ekonomiky.

Středoevropské měny včera i přes posilující dolar zpevnily. Nejvíce vůči společné evropské měně posílil maďarský forint (o 0,6 %), následovaný polským zlotým (o 0,2 %) a českou korunou (o 0,1 %). Tuzemská měna se v závěru obchodování pohybovala poblíž 24,48 CZK/EUR.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

1. listopadu 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.0854 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál