Jaromír Gec: Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii

Jaromír Gec: Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii

Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.

Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 94,0 mld. CZK souvisel zejména s vyšším výběrem DPH, ale také inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, DPPO, DPFO a spotřebních daní. Z EU bylo sice do konce října vyčerpáno pouze 43,4 % celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 70,9 %), MF však zopakovalo, že nerovnoměrný tok evropských peněz momentálně negativně zkresluje saldo státního rozpočtu (-25,2 mld. CZK) a ve výsledku by mělo působit neutrálně.

Zvýšení výdajů (meziročně o 45,7 mld. CZK) bylo spojeno především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i zavedením úsporného tarifu na energie. O 58 mld. CZK více bylo meziročně vynaloženo na sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly letos již třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 42,9 mld. CZK. V sociální oblasti stejným směrem působilo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Do plnění rozpočtu se projevilo i zavedení tzv. úsporného tarifu, na který bylo v září vyplaceno 17,4 mld. CZK. Výrazný byl také meziroční nárůst u kapitálových výdajů (+14,5 mld. CZK), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Dodatečné výdaje naopak částečně kompenzovala absence pandemické pomoci, což se odrazilo na meziročně o 43,9 mld. CZK nižších transferech podnikatelům.

Schodek státního rozpočtu má letos nakročeno k druhému nejhoršímu výsledku v historii. Deficit státního rozpočtu ke konci letošního roku by podle nás mohl dosáhnout schválených 375 mld. CZK. Kromě tradičního sezónního nárůstu výdajů k prohlubování deficitu ve zbytku roku podle nás přispěje nástup recese, která do určité míry oslabí dynamiku daňových příjmů.

Předpokládáme, že pozvolná konsolidace veřejných financí by měla v prostředí hrozby zhoršení ratingu a rostoucích výdajů na obsluhu státního dluhu pokračovat i v příštím roce. Vláda zatím plánuje pro rok 2023 deficit státního rozpočtu ve výši 295 mld. CZK. Námi odhadované daňové inkaso v kombinaci s ministerstvem očekávanými výdaji však v příštím roce ukazuje spíše na schodek okolo 315 mld. CZK. Nad rámec toho navíc identifikujeme riziko, že se veškeré výdaje v souvislosti s kompenzacemi zvýšených nákladů na energie nepodaří plně pokrýt dodatečnými daňovými příjmy.

Celkově podle nás dojde v příštím roce ke snížení schodku veřejných financí na 3,9 % HDP po letošních 5,2 %. Nominální dluh veřejného sektoru v poměru k HDP v období 2022-2026 by tak měl růst v průměru o 0,9 pb ročně, aby v roce 2026 dosáhl 46,3 % HDP. Do budoucna však bude zapotřebí výrazné reformy na příjmové i výdajové straně. V tuzemských veřejných financích totiž nadále přetrvává vysoký strukturální deficit, který bude by bez dalších změn měl tendenci ve 30. letech neudržitelně narůstat v souvislosti se stárnutím populace.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

1. listopadu 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1981 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál