Hned začátkem týdne bude zveřejněná celková kondice ekonomiky v eurozóně, která by měla mezičtvrtletně růst, byť značně nižším tempem v porovnání s H122. Růstem překvapila především německá ekonomika, jejíž HDP byl zveřejněn minulý pátek. Česká ekonomika podle nás v Q3 již stagnovala a recese ji čeká na přelomu roku. Inflace v eurozóně, s ohledem na již zveřejněné národní statistiky, podle nás během října opět výrazně zrychlila, a to v důsledku vyšších cen energií a jádrové složky. Na programu je také zasedání americké centrální banky, která by měla doručit široce očekávaný 75bodový hike.
Pozornost bude však věnována případným signálům pro prosincové zasedání. U nás bude také zasedat ČNB, kde se schyluje k opětovnému ponechání úrokových sazeb na současných úrovních, zároveň by mělo dojít k potvrzení pokračující intervenční aktivity. Na závěr týdne americký NFP report potvrdí pokračující napětí na trhu práce a spolu s dobrou kondicí americké ekonomiky poskytne ruku agresivní politice utahování měnové politiky Fedu.
Česká ekonomika podle nás ve Q3 mezičtvrtletně stagnovala a recesí by si měla projít na přelomu roku. Ve třetím čtvrtletí by mělo dojít k prohloubení poklesu spotřeby domácností
(-0,6 % q/q), když by oživení poptávky po službách mělo značně oslabovat. Čistý vývoz by měl k HDP přispět pozitivně, zatímco změna stavu zásob negativně, tedy opačně než tomu bylo v Q2. Firemní investiční aktivita by měla zůstat i nadále silná.
Pozornost korunových investorů se bude upínat na čtvrteční zasedání ČNB, kde podle nás nedojde ke změně klíčové repo sazby. Ta by tak měla zůstat na 7 %. Na současné úrovni podle nás zůstane až do poloviny příštího roku. Námi očekávaný vývoj mezd, odkotvenost inflačních očekávání a expanzivní fiskální politika jsou podle nás podstatná rizika směrem k vyšším sazbám. Následující tempo poklesu úrokových sazeb je také spojeno s velkou řadou nejistot.
Podle zveřejněných dat z větších evropských ekonomik odhadujeme, že růst ekonomiky v eurozóně výrazně zpomalil během Q3 na 0,2 % q/q z 0,8 % q/q ve Q2. Výrazným překvapením byl především růst německé ekonomiky (viz níže). Z pohledu struktury (zveřejněná až začátkem prosince) by spotřeba domácností měla zůstat velmi odolná i přes inflační tlaky a hluboce negativní spotřebitelský sentiment, změna stavu zásob by měla opět již čtvrtý kvartál za sebou přispět pozitivně. Investiční aktivita by měla zůstat také silná (+0,7 % q/q) s ohledem na stále historicky silné marže firem a pokračující problémy s nedostatkem pracovních sil. Na druhé straně a na rozdíl od americké ekonomiky čistý vývoz je zřejmě hlavním faktorem stojícím za slabším růstem. Závěr roku by měl již plně zahrnout efekty energetické krize, které by měly vyústit v omezení ekonomické aktivity, jak indikují například PMI. Zároveň oživení poptávky po službách, které zřejmě bylo významným faktorem pro růst v Q3, bude postupně slábnout. I proto čekáme, že ekonomika bude mezičtvrtletně stagnovat v Q4.
Národní statistiky inflace implikují, že vývoj spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu opět zrychlil na 10,7 % y/y z 9,9 %. K zrychlení by mělo dojít i na meziměsíční dynamice (+ 1,5 %). Přelévání vysokých velkoobchodních cen energií do těch finálních spolu s cenami potravin reprezentují riziko dalšího zrychlení v nadcházejících měsících. Jádrová složka by měla dle očekávání nadále zrychlovat a vrcholit až začátkem příštího roku nad 5 %.
Pro globální trhy bude středem pozorností středeční závěr zasedání amerického Fedu, kde podle nás dojde k dalšímu již čtvrtém po sobě jdoucím 75bodovému zvýšení klíčové úrokové sazby do rozmezí 3,75-4,00 %. Dalšímu agresivnímu kroku nahrávají i poslední data z americké ekonomiky, přičemž další signál o silném trhu práce by měl nabídnout NFP report zveřejněný v pátek, kde čekáme, že tamní ekonomika přidala během října 300 tis. nových míst. Vzhledem k tomu, že sazby Fedu se již nacházejí v restriktivním teritoriu a také se přibližujeme k mediánu výhledu vrcholu sazeb tamních centrálních bankéřů (4,6 %), bude pozornost směřovat hlavně k případným signálům pro prosincové zasedání, kde tržní ocenění přešlapuje mezi 50 a 75bodovým hikem.
Čtvrteční rozhodnutí ECB přineslo očekávané zvýšení sazeb o 75 bb, čímž depozitní úroková sazba dosáhla 1,5 %. Zvyšování úrokových sazeb by podle centrální banky mělo pokračovat pravděpodobně i na dalších zasedáních. Avizováno bylo i zveřejnění klíčových detailů ohledně kvantitativního utahování (QT) na prosincovém zasedání, které by mohlo v omezené formě být nastartováno již koncem Q123.
Tlak na další zvyšování sazeb přinesla pak inflační čísla v evropských ekonomikách, která překvapila výrazně směrem nahoru. Německé spotřebitelské ceny za září vzrostly o 0,9 % m/m a meziročně tak došlo k dalšímu zrychlení z 10,0 % na 10,4 %. Hlavními faktory byly ceny energií a potravin. Co se týče první zmíněné položky, tak přelévání velkoobchodních cen energií do těch finálních nemusí být ještě u konce.
Nástup recese v německé ekonomice se podle všeho v Q3 odkládá, když tamní ekonomika překvapivě rostla o 0,3 % q/q (SA), zatímco analytici čekali pokles o 0,2 % q/q. Tisková zpráva tamního statistického úřadu zmiňuje soukromou spotřebu jako hlavní faktor růstu. Zdá se tak, že i přes inflační tlaky, vyšší úrokové sazby a hluboce negativní spotřebitelský sentiment zůstává spotřeba domácností vysoce odolná, když domácnosti zřejmě ještě mají kam sáhnout do svých naakumulovaných úspor. Ostatní větší evropské ekonomiky (Francie a Španělsko) podle očekávání také rostly v Q3, byť došlo ke značnému zpomalení z dynamik v H122. Po páteční smršti statistik HDP a inflace evropské sazby vzrostly až o 25 bodů, nicméně v týdenním srovnání je celá křivka tržních sazeb nižší o zhruba 15-30 bodů dle splatnosti.
Americká ekonomika ve Q3 rostla vyšším tempem, než čekali analytici (+2,6 q/q anualizovaně). Výrazným překvapením byla spotřeba domácností, která vzrostla o 1,4 % q/q anualizovaně, kde především oživení poptávky po službách (+2,8 %) převážilo nad poklesem poptávky po zboží (-1,2 %). O největší příspěvek k solidnímu růstu ve Q3 se zasloužil zahraniční obchod, který v předchozích čtvrtletích sužovalo hromadění dovozů v přístavech. Firemní investiční aktivita měla také značně pozitivní vliv, zatímco změna stavu zásob měla opačný. Lepší než očekávaný výsledek americké ekonomiky nahrává jestřábímu křídlu Fedu v tom, aby nadále tlačilo na pilu a prosazovalo agresivní tempo utahování měnové politiky.
Euro zažilo poměrně úspěšný týden, když ještě před zasedáním ECB se pohybovalo nad paritou. Na závěr týdne nicméně skončilo jen těsně pod ní na 0,99 USD/EUR (+1,2 %). Česká koruna během minulého týdne jen nepatrně oslabila (-0,17 %), zatímco maďarský forint volatilní týden zakončil prakticky na stejné úrovni, na které vstupoval do týdne. Polský zlotý naopak poměrně výrazně posílil (+1,25 %). České sazby, podobně jako tržní sazby na hlavních trzích, klesaly a týden zakončily níže o zhruba 15-25 bodů napříč křivkou. Výsledková sezóna se i přes některá výrazná zklamání odrazila v úspěšném týdnu pro riziková aktiva.
Kevin Tran Nguyen, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
31. října 2022