Jana Steckerová: Evropská centrální banka zvýší sazby o dalších 75 bb

Jana Steckerová: Evropská centrální banka zvýší sazby o dalších 75 bb

Americká ekonomika za třetí čtvrtletí vykáže mezikvártální anulalizovaný růst o solidní tři procenta. V kladných číslech zůstane i čtvrtletní dynamika HDP Francie a Španělska, Německou ekonomiku však čeká pokles. Obrázek příliš nevylepší ani německé předstihové indikátory, kde jak PMI, tak i IFO index za říjen vykážou další zhoršení. Pokles čeká i důvěru v ekonomiku eurozóny jako celek. Stěžejní událostí tohoto týdne bude zasedání Evropské centrální banky. To se ponese v jestřábím tónu a vyústí v další 75bodové zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb. V regionu k jednacímu stolu zasedne maďarská centrální banka. Ta naopak ponechá tříměsíční depozitní sazbu beze změny. Český konjunkturální průzkum za říjen pravděpodobně ukáže na další zhoršování nálady jak mezi podnikateli, tak i mezi spotřebiteli.

Německá ekonomika míří do recese

Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v říjnu o více než jeden procentní bod poklesne ze zářijových 108 bodů, což byla nejvyšší hodnota od loňského dubna. Spotřebitelům zlepšily náladu klesající ceny u čerpacích stanic, obavy z nástupu recese však budou index tlačit směrem dolů. Klíčovým údajem bude čtvrteční HDP za Q3. Ten podle našeho odhadu vzroste o 3 % mezikvartálně anualizovaně po propadu o 0,6 % v Q2. Za pozitivním výsledkem by mělo stát zlepšení zahraničního obchodu, ke kterému došlo díky normalizaci v amerických přístavech, kde již lodě nestojí v zácpách, ale mohou zboží plynule vykládat. Spotřeba by k růstu měla přispět pouze mírně.

Výsledky HDP budou zveřejněny i ve velkých evropských zemích. Zatímco Španělsko a Francie vykáží za Q3 mírné mezikvartální růsty, německá ekonomika o 0,3 % q/q poklesne. Mnoho důvodů k optimismu nenabídnou ani německé předstihové indikátory, kdy jak u PMI, tak i u IFO indexu dojde k dalšímu zhoršení. Potvrdí tak, že německá ekonomika definitivně směřuje do recese. Ta by však podle našeho odhadu měla být pouze krátká a mělká. Říjnové PMI indikátory budou zveřejněny i za celou eurozónu, a i zde je čeká další mírný pokles.

U průmyslového PMI jde však zhoršení na vrub zlepšující se situaci v dodavatelských řetězcích, která vzhledem ke způsobu výpočtu PMI snižuje. Zhoršení čeká i říjnový ukazatel důvěry v ekonomiku eurozóny jako celek. Zlatým hřebem tohoto týdne bude čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Vzhledem k inflaci na téměř deseti procentech je jasné, že rétorika ECB zůstane jestřábí, a že centrální banka bude v utahování měnových kohoutů dále pokračovat. Na čtvrtečním zasedání proto čekáme zvýšení o dalších 75 bb s tím, že depozitní sazba se v květnu příštího roku dostane až na 3 %. V polovině příštího roku pak očekáváme zahájení redukce bilanční sumy. Nejprve pravděpodobně skrze nižší reinvestice maturujících dluhopisů a nižší objem nabízených TLRTO.

V regionu bude pozornost směřovat na zasedání maďarské centrální banky. Ta nicméně již oznámila, že s klíčovou sazbou hýbat nebude, aby v zápětí trhy překvapila nabídnutím O/N facility s 18 % výnosem, tedy podstatně vyšším, než nabízí 3M depozitní sazba (13 %). Zvýšení této klíčové sazby my ani trh nicméně na úterním zasedání neočekáváme. Na domácí půdě budou hned z kraje týdne zveřejněny indikátory důvěry, které zřejmě čeká další zhoršení.

Regionální měny si připisovaly zisky

Koruna se minulý týden pohybovala v desetihaléřovém pásmu 24,50-24,60 CZK/EUR. Ve srovnání s ostatními regionálními měnami si toho na své konto připsala nejméně (0,4 %). Z domácích dat byly zveřejněny ceny průmyslových výrobců, které překvapily výrazným meziměsíčním růstem o 1,2 %, čímž se meziročně dostaly na 25,8 %. Zrychlení dynamiky šlo především na vrub odvětví elektřiny, jejíž ceny meziměsíčně vzrostly o 8,8 %. Pro Lidové noviny poskytla první rozhovor Karina Kubelková. Dle jejich slov je inflace již poblíž svého vrcholu, nová prognóza centrální banky bude významně ovlivněna zhoršujícím se vnějším prostředím, riziko mzdové spirály nevidí tak silné, jako někteří členové bankovní rady a koruna by se podle ní nacházela okolo současných úrovní i pokud by centrální banka neintervenovala.

Poté, co maďarská centrální banka předminulý týden nečekaně na finančních trzích nabídla O/N depozitní facilitu s 18% výnosem, držel se forint převážně pod úrovní 415 HUF/EUR. Nejníže se dostal až na 407 HUF/EUR. Vzhledem k prohlubujícímu se deficitu běžného účtu a přetrvávajícím sporům s EU je ovšem otázka, jak dlouho zisky udrží. Ve srovnání s pondělními úrovněmi nicméně zpevnil o 1,3 %. O stejné procento posílil i polský zlotý. Ten se v závěru týdne obchodoval kolem úrovně 4,76 PLN/EUR.

Společná evropská měna se minulý týden obchodovala mezi 0,97 – 0,99 USD/EUR. K posílení chyběly významnější impulzy. Z dat byl zveřejněn německý ZEW index, který se ve výhledu sice nečekaně mírně zlepšil, ve složce hodnotící současnou situaci nicméně výrazně propadl. Překvapení přinesl rychlejší růst německých cen průmyslových výrobců, v USA pak lepší týdenní statistika z trhu práce. Zářijová inflace v eurozóně nakonec ve finálním odhadu skončila v meziročním srovnání těsně pod desítkou (9,9 % y/y), kde se bude držet i ve zbytku letošního roku.

Zdroj informací

Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

24. října 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1921 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál