Martin Gürtler: Spotřebitelský sentiment zůstává v Evropě na bodu mrazu

Martin Gürtler: Spotřebitelský sentiment zůstává v Evropě na bodu mrazu

Indikátor důvěry spotřebitelů od Evropské komise za říjen pravděpodobně ukáže na přetrvávající pesimismus evropských domácností. Ten souvisí s negativními dopady rychlého růstu spotřebitelských cen a zvýšené ekonomické nejistoty. Spotřebitelský sentiment by tak měl v eurozóně zůstat poblíž historických minim.

 

 

Důvěra evropských spotřebitelů je na historickém minimu

Spotřebitelský sentiment v eurozóně pravděpodobně v říjnu setrval poblíž historických minim. Podle našeho odhadu indikátor od Evropské komise zaznamenal nepatrný nárůst ze zářijových -28,8 b. na -28,0 b., zatímco tržní konsensus očekává další pokles na -30,0 b. Tak či onak by měla zůstat evropská spotřebitelská důvěra bezprecedentně nízká. Vezme-li v úvahu dostupná data pro období 1985 až 2021, tak nejnižší spotřebitelský sentiment byl naměřen v době poslední finanční krize, konkrétně v březnu 2009, kdy indikátor dosáhl -22,2 b. Pesimismus spotřebitelů nyní způsobuje výrazný a plošný růst cen, stejně tak i vysoká nejistota spojená s rizikem vzniku recese a nárůstu nezaměstnanosti. Ve středoevropském regionu dnes budou zveřejněna pouze data o zářijovém vývoji polských maloobchodních tržeb. Jejich meziroční růst v reálném vyjádření by měl mírně zrychlit z 4,2 % na 4,6 %. Celkově však dnešní data pravděpodobně nepřinesou nic nového, navíc ani nepatří mezi ostře sledované indikátory, takže reakce finanční trhů bude pravděpodobně minimální.

Růst německých cen výrobců opět předčil očekávání

Z hlediska dat včerejšek přinesl překvapení ve formě rychlejšího růstu německých výrobních cen a lepších týdenních statistik z amerického trhu práce. Meziměsíční růst cen průmyslových výrobců v Německu zpomalil z 7,9 % v srpnu na 2,3 % v září, když odezněl vliv skokového nárůstu velkoobchodních cen energií, ke kterému během letních prázdnin na světových trzích došlo. Finanční trh však čekal výraznější pokles meziměsíční dynamiky na 1,5 %. V meziročním vyjádření růst německých průmyslových cen v září stagnoval na 45,8 %. Týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA za minulý týden klesly z 226 tis. na 214 tis., což bylo oproti tržnímu konsensu o zhruba 20 tis. méně. Nadále tak potvrzují napjatost tamního trhu práce. Indikátor důvěry podnikatelů od filadelfského Fedu zaznamenal v říjnu zlepšení, avšak v menším rozsahu, než se čekalo.

Jeho úroveň navíc zůstává z historického úhlu pohledu nízká. V Polsku došlo ke zveřejnění vývoje reálných tržeb z průmyslové činnosti za září, který pozitivně překvapil. Jejich meziroční růst zpomalil z 10,9 % na 9,8 %, zatímco analytici v průměru očekávali snížení na 8,8 %. Oproti Německu překvapily zářijové ceny průmyslových výrobců v Polsku nižší dynamikou. Ta se v meziměsíčním vyjádření snížila z 0,8 % na 0,2 %, když se čekal nárůst na 0,9 %. V proinflační směru naopak v Polsku překvapil růst mezd. Ten v září zrychlil z meziročních 12,7 % na 14,5 %, což bylo o více než procentní bod na očekáváním trhu. Růst mezd tak v Polsku zůstává hodně dynamický a kompenzuje velkou část inflace (ta v září činila 17,2 %).

Člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek poskytl rozhovor týdeníku Ekonom. V tom uvedl, že by podpořil další zvyšování úrokových sazeb v případě, že by došlo k obnovení tlaků na oslabení české koruny či v případě, že by růst mezd zrychlil nad 8 %. To, že růst mezd zrychlí nad tuto úroveň, je podle nás velmi pravděpodobné, v další zvyšování sazeb ze strany nové bankovní rady ČNB však nevěříme. Oldřich Dědek se tak přidal ke skupině centrálních bankéřů, která dynamický mzdový vývoj uvádí jako jedno z hlavních rizik pro současnou vyčkávací strategii ČNB. Dědek také uvedl, že by zvažoval ukončení intervencí centrální banky na devizovém trhu v případě, že by existovaly jasné signály o tom, že inflace dosáhla vrcholu. To však podle něho ještě nenastalo.

Dolar byl včera mírně slabší, koruna zůstala beze změny. Americký dolar v průběhu včerejšího evropského obchodování mírně oslabil o zhruba 0,2 % a k euru se obchodoval kolem 0,98 USD/EUR. Posílení společné evropské měny pravděpodobně pomohlo k posílení maďarskému forintu a polskému zlotému. První zmíněný k euru zpevnil o přibližně 1 %, ten druhý pak 0,5 %. Kurz české měny však zůstal vesměs beze změny a ta se tak nadále obchodovala poblíž 24,54 CZK/EUR.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

21. října 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2593 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál