Jana Steckerová: Inflace v eurozóně bude potvrzena na deseti procentech

Tradičně volatilní americká statistika počtu nově zahájených staveb přinese korekci výrazného srpnového růstu. Počet vydaných stavebních povolení naopak mírně vzroste. Celkově však žádný významnější impulz od zveřejněných dat očekávat neleze. V eurozóně bude zveřejněn finální výsledek inflace za září. Ta již zřejmě dosáhla svého vrcholu, a to na úrovni deseti procent. Kolem těchto úrovní se nicméně bude držet až do konce letošního roku.

Počet nově zahájených staveb v USA čeká korekce

Data z amerického nemovitostního trhu přinesou smíšený obrázek. Zatímco počet vydaných povolení vzroste, počet nově zahájených staveb výrazně poklesne. V obou případech se nicméně jedná o zkorigování výkyvů z minulého měsíce. Celkově zájem o nákupy amerických nemovitostí mírně klesá, což je dáno rostoucími úrokovými sazbami i pokračujícím návratem k udržitelnějším předkrizovým úrovním. Na zahýbání kurzem amerického dolaru dnes zveřejněná data s největší pravděpodobností stačit nebudou. Podstatně zajímavější bude výsledek HDP za Q3, který nás čeká příští středu. Růst o námi odhadovaná nejméně 3 % q/q anualizovaně slibuje další body pro zelené bankovky.

Zářijová inflace v eurozóně bude zřejmě potvrzena na úrovni 10 % y/y, kam se posunula ze srpnových 9,1 %. Hlavní překvapení přešlo ze strany energií, které dále rostly, a to navzdory poklesu cen zemního plynu. Znepokojivý byl nicméně i růst jádrové inflace, která stoupla z 4,3 % na 4,8 %. Zatímco celková inflace bude vlivem srovnávací základny od nového roku klesat, její jádrová složka zřejmě v prvním čtvrtletí ještě dále poroste a dostane se přes úroveň 5 %. V průměru se tak bude jádrová inflace v příštím roce nacházet stále nad 3 %. Další inflační vývoj bude závislý na tom, jak rychle se do koncových cen promítne odeznívání problémů se subdodávkami a na straně druhé, jak se svižný mzdový růst odrazí v jádrové inflaci. Nad dvěma procenty se bude jádrová inflace v průměru zřejmě pohybovat i v roce 2024.

Vývoj v regionu byl smíšený

Německý ZEW index hodnotící výhled za šest měsíců se nečekaně mírně zlepšil. Složka hodnotící současnou situaci nicméně výrazně propadla. Z eurozóny přicházely další informace o vývoji energetické krize. Německo schválilo prodloužení provozu tří jaderných elektráren, a to až do dubna příštího roku. Evropská pobřeží, především to španělské, hlásilo přeplnění loděmi s nakládkou LNG. Špatná zpráva je to, že zařízení, která toto palivo přeměňují zpět na plyn, jsou plná. Euro se tak i nadále drželo pod paritou (0,984 USD/EUR), přičemž ve srovnání s předchozím dnem skončilo prakticky beze změny.

K energetické krizi se vyjadřoval i český ministr průmyslu a obchodu Síkela. Ten oznámil, že české zásobníky plynu jsou naplněny z 92 % a daří se tvořit zásoby. Spotřeba plynu je nyní dle jeho slov i díky teplému počasí proti loňskému roku o třetinu nižší. Česká republika je také blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze. Kurz koruny dnes převážně osciloval v pásmu 24,57 – 24,59 CZK/EUR. Vývoj ve zbytku regionu byl diferencovaný. Zatímco polský zlotý o 0,3 % posílil (4,78 PLN/EUR), maďarský forint naopak 0,3 % ztratil (na 412,8 HUF/EUR).