Jaromír Gec: Evropa zůstává v zajetí negativního sentimentu

Indikátory nálady spotřebitelů v eurozóně i německých investorů v tomto týdnu zřejmě potvrdí, že pesimismus ohledně současné situace i nejbližšího vývoje je na starém kontinentu stále silný. Neoslní patrně ani zářijová průmyslová produkce v USA, od které čekáme meziměsíční stagnaci. Domácí ceny průmyslových výrobců sice pravděpodobně v září s přispěním snížení světových cen ropy meziměsíčně mírně poklesly, cenové tlaky v tuzemské výrobní sféře však mohou v následujících měsících opět zesílit. Kromě makroekonomických dat budou trhy sledovat i případný posun v evropské regulaci cen energií. Svůj dlouho očekávaný návrh má v úterý představit Evropská komise.

Inflace v eurozóně v září stoupla na 10 % y/y

Z domácích dat bude zveřejněn růst cen průmyslových výrobců za září. Očekáváme, že meziměsíčně se ceny hlavně vlivem poklesu cen ropy snížily o 0,3 %, což by současně znamenalo, že v meziročním vyjádření došlo ke zpomalení jejich dynamiky na 23,9 %. Od konce září se nicméně cena ropy na trzích opět zvýšila a dopad jejího zdražení do PPI navíc ještě zvýrazní nedávná další depreciace koruny vůči americkému dolaru. Značným cenovým tlakům v tuzemské výrobní sféře tak stále nemusí být konec. V pátek také zveřejní svoji revizi ratingového hodnocení ČR agentura Fitch.

Pesimismus v eurozóně přetrvává. V říjnu podle nás došlo u spotřebitelské důvěry k pouze nepatrnému zlepšení na -28 bodů (po -28,8 v září). Spotřebitelské výdaje by přes silně negativní sentiment měly zůstat odolné vlivem vysoké úrovně naakumulovaných úspor domácností (7,0 % HDP ve 2Q22), zrychlení růstu mezd v důsledku historicky napjatého trhu práce a podpůrných opatření vlád. Negativní sentiment investorů na evropských finančních trzích v úterý ukáže říjnový ZEW index z Německa, který bude prvním z důležitějších „měkkých“ indikátorů ze závěrečného čtvrtletí letošního roku. Finální zářijová HICP inflace v eurozóně by měla být ve středu potvrzena na úrovni 10 % y/y, kde by mohla zůstat až do začátku příštího roku. Jádrová inflace (4,8 % y/y v září) přitom může v nadcházejících měsících překročit 5,0 % y/y.

V úterý má Evropská komise zveřejnit svůj dlouho očekávaný návrh na regulaci cen plynu. Ten může zahrnovat řešení pro společný nákup plynu, další snižování poptávky po elektřině, prosazování solidarity dodávek (namísto současné dobrovolné báze) a vytvoření nové referenční tržní hodnoty ceny plynu v EU. To by sice mohlo uspokojit země (především Německo a Nizozemsko), které se domnívají, že zastropování cen plynu by mohlo ohrozit dodávky LNG, zastánci omezení cen to ale mohou považovat za nedostatečný krok. Dohoda na tomto zasedání je proto nepravděpodobná. Jednání tak patrně bude pokračovat 25. října, kdy je na programu zasedání ministrů energetiky členských států EU.

Americká průmyslová produkce v září zřejmě zůstala beze změny. Dosud se očekávalo, že výroba automobilů bude ke konci letošního roku výrazněji oživovat. To však může částečně vyvažovat snižování výroby kvůli obavám ze spotřebitelské poptávky. Ani nevýrazný výkon amerického průmyslu by nicméně podle nás neměl být argumentem pro obrat v zámořské měnové politice.

Nová data podporují další utahování měnové politiky v USA

Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné. Meziroční inflace v září dosáhla 8,2 %, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 %. Tržní úrokové sazby ve čtvrtek v reakci na tato data výrazně vzrostly, na krátkém konci výnosové křivky až o 15-20 bb. Dolar sice ve čtvrtek krátce po zveřejnění americké inflace v páru s eurem posílil až o 0,7 %, zisky ale neudržel a v pátek odpoledne se pohyboval poblíž 0,97 USD/EUR, kde celý týden i otevíral. Maloobchodní tržby jako celek hlavně vlivem slabších tržeb v automobilovém segmentu mírně zklamaly, kontrolní skupina, která je klíčovým ukazatelem spotřeby domácností, se v září vyvíjela zhruba v souladu s očekáváním, a potvrdila tak odolnost spotřebitelské poptávky.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v prvním říjnovém týdnu sice vzrostl na 228 tis., do značné míry to však bylo očekáváno, a to v důsledku hurikánu Ian. Stále tedy platí, že trh práce zůstává napjatý, což hovoří pro svižné utahování měnové politiky americkým Fedem. Jeho odhodlání doručit přísnější měnové politiky potvrdil i zápis z posledního jednání FOMC. Na listopadovém zasedání po datech z tohoto týdne nadále očekáváme zvýšení sazeb o 75 bb.

Statistiky z eurozóny byly minulý týden smíšené. Na jedné straně se v říjnu opět zhoršila Sentix důvěra investorů. Příjemným překvapením naopak byla průmyslová produkce, která v srpnu vzrostla o 1,5 % m/m, tedy zhruba dvojnásobným tempem oproti očekávání. Vývoj v průmyslu tak prozatím není zcela konzistentní s předstihovými indikátory PMI, které již delší dobu naznačují kontrakci.

Domácí inflace finanční trhy minulý týden překvapila vyšším údajem. Inflace v září překvapivě zrychlila na meziročních 18 %, když trh čekal její stagnaci na srpnové úrovni (17,2 % y/y). Oproti prognóze ČNB (20,4 % y/y) ale byla inflace i tak viditelně slabší. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply v průměru o 0,8 % po předchozím růstu o 0,4 %. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,8 % na 1,4 %. Rostly především náklady související s bydlením, kam se promítly vyšší ceny energií (plyn byl meziměsíčně dražší o 15,2 %). Další vývoj inflace ovlivní vládní opatření ve formě úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Ta by se mohla v posledních třech měsících letošního roku projevit ve snížení celkové meziroční inflace o zhruba 2 pb.

Druhá skupina nástrojů představuje zastropování cen elektřiny a plynu. Podle našich odhadů jsou však ceny, které nyní domácnosti v průměru platí oproti vládou stanoveným stropům, u elektřiny o 25 % a u plynu o 30 % nižší, což otevírá prostor pro další cenový růst.

Agentura S&P v pátek potvrdila rating ČR na stávající úrovni. Na rozdíl od Fitch a Moody‘s, které letos zhoršily jeho výhled na negativní, jej S&P stále hodnotí jako stabilní.

ČNB zřejmě nadále intervenuje proti oslabení koruny. Na základě ve čtvrtek zveřejněné desetidenní bilance centrální banky odhadujeme, že v první říjnové dekádě uzavřela spotové operace za zhruba 2 mld. EUR. Celkem tak již od května mohla intervenovat v celkové výši bezmála 29 mld. EUR, což představuje zhruba 18 % devizových rezerv (ke konci dubna 2022, kdy dosáhly svého maxima na 160,4 mld. EUR). Z našich odhadů rovnovážného kurzu vyplývá, že koruna zůstává vůči euru nadále nadhodnocená. Očekáváme proto, že bude mít tendenci alespoň do 1Q23 oslabovat k 25 CZK/EUR, a to i přes přetrvávající přítomnost ČNB na trhu.

Koruně nenahrává ani prohlubující se deficit běžného účtu platební bilance. V pátek zveřejněný údaj za srpen dokonce výrazně překonal i náš na trhu nejpesimističtější odhad.