Jaromír Gec: Nová data podporují další utahování měnové politiky v USA

Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné. Meziroční inflace v září dosáhla 8,2 %, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 %. Tržní úrokové sazby včera v reakci na tato data výrazně vzrostly, na krátkém konci výnosové křivky až o 15-20 bb. Dolar sice ve čtvrtek krátce po zveřejnění americké inflace v páru s eurem posílil až o 0,7 %, zisky ale neudržel a v pátek odpoledne se pohyboval poblíž 0,97, kde celý týden i otevíral. Maloobchodní tržby jako celek hlavně vlivem slabších tržeb v automobilovém segmentu mírně zklamaly, kontrolní skupina, která je klíčovým ukazatelem spotřeby domácností, se v září vyvíjela zhruba v souladu s odhady, a potvrdila tak odolnost spotřebitelské poptávky.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA minulý týden sice vzrostl na 228 tis., do značné míry to však bylo očekáváno, a to v důsledku hurikánu Ian. Stále tedy platí, že trh práce zůstává napjatý, což hovoří pro svižné utahování měnové politiky americkým Fedem. Jeho odhodlání doručit přísnější měnové politiky potvrdil i zápis z posledního jednání FOMC. Na listopadovém zasedání po datech z tohoto týdne nadále očekáváme zvýšení sazeb o 75 bb.

Statistiky z eurozóny byly tento týden smíšené. Na jedné straně se v říjnu opět zhoršila Sentix důvěra investorů. Příjemným překvapením naopak byla průmyslová produkce, která v srpnu vzrostla o 1,5 % m/m, tedy zhruba dvojnásobným tempem oproti očekávání. Vývoj v průmyslu tak prozatím není zcela konzistentní s předstihovými indikátory PMI, které již delší dobu naznačují kontrakci.

Rovněž domácí inflace trhy v tomto týdnu překvapila vyšším údajem. Inflace v září překvapivě zrychlila na meziročních 18 %, když trh čekal její stagnaci na srpnové úrovni (17,2 % y/y). Oproti prognóze ČNB (20,4 % y/y) ale byla inflace i tak viditelně slabší. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply v průměru o 0,8 % po předchozím růstu o 0,4 %. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,8 % na 1,4 %. Rostly především náklady související s bydlením, kam se promítly vyšší ceny energií (plyn byl meziměsíčně dražší o 15,2 %). Další vývoj inflace ovlivní vládní opatření ve formě úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Ta by se mohla v posledních třech měsících letošního roku projevit ve snížení celkové meziroční inflace o zhruba 2 pb. Druhá skupina nástrojů představuje zastropování cen elektřiny a plynu. Podle našich odhadů jsou však ceny, které nyní domácnosti v průměru platí oproti vládou stanoveným stropům, u elektřiny o 25 % a u plynu o 30 % nižší, což otevírá prostor pro další cenový růst.

ČNB zřejmě nadále intervenuje proti oslabení koruny. Na základě ve čtvrtek zveřejněné desetidenní bilance centrální banky odhadujeme, že v první říjnové dekádě uzavřela spotové operace za zhruba 2 mld. EUR. Celkem tak již od května mohla intervenovat v celkové výši bezmála 29 mld. EUR, což představuje zhruba 18 % devizových rezerv (ke konci dubna 2022, kdy dosáhly svého maxima na 160,4 mld. EUR). Z našich odhadů rovnovážného kurzu vyplývá, že koruna zůstává vůči euru nadále nadhodnocená. Očekáváme proto, že bude mít tendenci alespoň do 1Q23 oslabovat k 25 CZK/EUR, a to i přes přetrvávající přítomnost ČNB na trhu. Koruně nenahrává ani prohlubující se deficit běžného účtu platební bilance.