Jaromír Gec: Maloobchodní tržby v USA v září mírně narostly

Spotřebitelská poptávka v USA zůstává navzdory rekordní inflaci a poměrně slabému spotřebitelskému sentimentu odolná. To budou podle nás indikovat zářijové maloobchodní tržby, od kterých očekáváme růst o 0,5 %. Mezičtvrtletní růst reálné spotřeby domácností by tak mohl za celé třetí čtvrtletí zůstat mírně kladný. Z domácích dat bude zveřejněna bilance běžného účtu platební bilance, jejíž deficit se podle nás v srpnu výrazně prohloubil. ČNB i s přihlédnutím k těmto tlakům zřejmě bude nadále intervenovat proti oslabování koruny, což naznačila rovněž včerejší bilance tuzemské centrální banky.

Domácí běžný účet zůstává v hlubokém schodku

Maloobchodní tržby v USA navzdory negativnímu spotřebitelskému sentimentu podle nás mírně vzrostly. Očekáváme, že v září si v nominálním vyjádření meziměsíčně připsaly 0,5 %. Zčásti to šlo na vrub rostoucím prodejům automobilů. Bez nich tržby patrně rostly pouze o 0,3 % m/m. Po očištění o inflaci podle nás bude pokračovat návrat reálných tržeb k předcovidovému trendu, od kterého se dočasně odpoutaly vlivem fiskálního stimulu. Za celé třetí čtvrtletí pak odhadujeme, že se reálné spotřebitelské výdaje zvýšily anualizovaně o 1 %. Po poměrně slabých údajích ze začátku čtvrtletí, kdy nízká důvěra a vrcholící ceny pohonných hmot viditelně oslabovaly spotřebitelskou poptávku, nedávný pokles cen paliv a výrazná odolnost trhu práce naopak částečně tento vývoj kompenzovaly.

Deficit tuzemského běžného účtu platební bilance se v srpnu pravděpodobně dále prohloubil. Podle našeho odhadu jeho saldo dosáhlo 44 mld. CZK po 24,2 mld. CZK v červenci. Z hlediska struktury by i nadále měly ke schodku běžného účtu nejvíce přispívat negativní bilance zboží a také primárních důchodů. Bilanci zboží přitom v posledních měsících zhoršoval hlavně dovoz drahých energií. Z hlediska dalšího vývoje kurzu koruny podle nás představuje deficit platební bilance důležitý fundament, který bude bránit jejímu posílení. Kromě výrazného propadu úrokového diferenciálu, který se od svého vrcholu v červenci letošního roku již snížil o více než třetinu, koruně navíc stále nepomáhá ani globální sentiment, který favorizuje v době zvýšené nejistoty především americký dolar.

Americká inflace podporuje další výrazný nárůst sazeb Fedu

Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné. Meziroční inflace v září dosáhla 8,2 %, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 %. Tržní úrokové sazby včera v reakci na tato data výrazně vzrostly, na krátkém konci výnosové křivky až o 15 bb. Dolar krátce po zveřejnění inflace v páru s eurem posílil až o 0,7 %, zisky ale neudržel a dnes ráno se dokonce pohyboval na slabší úrovni než včera (poblíž 0,98 USD/EUR). Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA minulý týden sice vzrostl na 228 tis., do značné míry to však bylo očekáváno, a to v důsledku hurikánu Ian. Stále tedy platí, že trh práce zůstává napjatý, což hovoří pro svižné utahování měnové politiky americkým Fedem. Na listopadovém zasedání po včerejších datech nadále očekáváme zvýšení sazeb o 75 bb. Riziko je však vychýleno směrem k ještě většímu hiku.

Koruna včera mírně ztrácela. Odpoledne byla oproti včerejšku slabší o zhruba 0,2 %, když se krátce dostala až na 24,61 CZK/EUR. ČNB proti jejímu oslabení na devizovém trhu zřejmě nadále intervenuje. Na základě včera zveřejněné desetidenní bilance centrální banky odhadujeme, že v první říjnové dekádě uzavřela spotové operace za zhruba 2 mld. EUR. Celkem tak již od května mohla intervenovat v celkové výši bezmála 29 mld. EUR, což představuje zhruba 18 % devizových rezerv (ke konci dubna 2022, kdy dosáhly svého maxima na 160,4 mld. EUR). Z našich odhadů rovnovážného kurzu vyplývá, že koruna zůstává vůči euru nadále nadhodnocená. Očekáváme proto, že bude mít tendenci alespoň do 1Q23 oslabovat k 25 CZK/EUR, a to i přes přetrvávající přítomnost ČNB na trhu.