Americká inflace zřejmě, za velkého přispění složky energií, v meziročním vyjádření opět zpomalí. Jádrová složka by však měla zrychlit a perzistentní inflační tlaky by měly nahrávat dalšímu 75bodovému zvýšení úrokových sazeb na listopadovém zasedání Fedu. Průmysl v eurozóně zatím nenese známky recese, zářijový růst jde především na vrub oživení v automobilovém průmyslu.
Inflace v USA by měla již třetí měsíc v řadě klesnout, v září podle nás spotřebitelské ceny vzrostly o 8,2 % y/y (oproti 8,3 % v srpnu). Meziměsíční dynamika cen by tak měla zůstat nadále nízká (+0,2 %). Nicméně jádrová inflace by měla zaznamenat relativně silných 0,5 % m/m a meziročně zrychlit ze srpnových 6,3 % na 6,5 % v září. Klíčovým faktorem by měla být pokračující silná dynamika imputovaného nájemného (+0,7 % m/m), které tvoří téměř čtvrtinu indexu CPI. Proti tomu by měla znovu působit složka energií (-2,3 % m/m). Další zpomalení z titulu této složky je však spojeno s celou řadou nejistot. Na přelomu září a října jsme opět pozorovali nárůst cen energetických komodit, přičemž ropa Brent od začátku měsíce vzrostla o více než 8 % v reakci na rozhodnutí OPEC snížit výrobu o 2 mil. barelů denně. Perzistentní charakter inflačních tlaků celkově nahraje 75bodovému hiku na zasedání Fedu 1. listopadu.
Průmyslovou produkci v eurozóně významně podržel automobilový průmysl, což vedlo k růstu 2,5 % y/y a 1,5 % m/m. Zatímco energeticky náročné sektory sužovaly dramatické nárůsty cen energetických komodit, případně jejich nedostatek, tak ostatní odvětví těžila ze zlepšení situace v dodavatelských řetězcích. Vývoj v průmyslu tak prozatím není zcela konzistentní s předstihovými indikátory PMI, které již delší dobu naznačují kontrakci.
Přetrvávající inflační tlaky v USA potvrdily i tamní ceny průmyslových výrobců, když vzrostly nad očekávání o 0,4 % m/m. Může to být tak další argument hovořící proti poslední dobou více skloňovanému holubičímu obratu ze strany Fedu. Zveřejněný zápis z posledního jednání FOMC potvrdil odhodlání Fedu nadále zvyšovat sazby i přes možné riziko přílišného utažení měnových podmínek, které je nicméně upřednostňováno před jejich nedostatečným utažením. Odhodlání posunout terminální sazbu ještě hlouběji do restriktivního teritoria (přes předpokládaných 4,6 %) však bylo méně zjevné, když byla zdůrazněna nutnost kalibrace další trajektorie sazeb s ohledem na oboustranná rizika.
Pozitivní signál z průmyslu v eurozóně příliš nepohnul s eurem, které během včerejška oscilovalo kolem 0,97 USD/EUR. Česká koruna včera zažila poklidný den, když se pohybovala v úzkém rozpětí 24,54-24,58 CZK/EUR, podobný příběh se odehrál na polské měně. Kdežto maďarský forint pokračoval v trendu oslabování posledních dní a překonal úroveň 432 HUF/EUR. Dění na britských dluhopisech bylo v popředí i včera. Výnosy delších splatností (>10 let) vzrostly až o 20 bb, když tamní centrální banka potvrdila odhodlání ukončit nouzové skupování dluhu a poskytování likvidity na dluhopisovém trhu koncem tohoto týdne.
Kevin Tran Nguyen, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
13. října 2022