Jana Steckerová: Regionální inflace láme rekordy

Česká inflace v září překvapivě zrychlila na meziročních 18 %, když trh čekal její stagnaci na srpnové úrovni (17,2 % y/y). Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply v průměru o 0,8 % po předchozím růstu o 0,4 %. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,8 % na 1,4 %. Rostly především náklady související s bydlením, kam se promítly vyšší ceny energií (plyn byl meziměsíčně dražší o 15,2 %). Další vývoj inflace ovlivní vládní opatření ve formě úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Ta by se mohla v posledních třech měsících letošního roku projevit ve snížení celkové meziroční inflace o zhruba 2 pb.

Druhá skupina nástrojů představuje zastropování cen elektřiny a plynu. Podle našich odhadů jsou však ceny, které nyní domácnosti v průměru platí oproti vládou stanoveným stropům u elektřiny o 25 % a u plynu o 30 % nižší, což otevírá prostor pro další cenový růst.

Koruna na zveřejněná data reagovala nejdříve oslabením z 25,52 CZK/EUR na 25,56 USD/EUR. Vzápětí si to ale „rozmyslela“ a vrátila se zpět na 25,52 CZK/EUR. Krátké forwardové sazby reagovaly na vyšší inflaci růstem o zhruba 4 bb. Stále však v následujících měsících předpokládají stabilitu úrokových sazeb, což je i náš odhad.

Svojí výši překvapila i maďarská inflace, která zrychlila meziměsíčně na 4,1 %, meziročně pak na 20,1 %. Jádrová inflace akcelerovala na 20,6 % y/y ze srpnových 18,9 %. V této situaci je obtížně představitelné, že by centrální banka nereagovala dalším zvyšováním úrokových sazeb, ačkoli na minulém zasedání překvapila oznámením, že klíčová sazba se již zvyšovat nebude. Maďarský forint se i dnes pohyboval kolem historických nejslabších úrovní.

V eurozóně byl kalendář prázdný. Euro tak zůstávalo pod negativním vlivem obav z dalšího vývoje války na Ukrajině a drželo se pod paritou (0,971 USD/EUR).