Roman Vykouřil: České veřejné finance bez věrohodného plánu povedou k rozvratu

Roman Vykouřil: České veřejné finance bez věrohodného plánu povedou k rozvratu

Česká republika zanedlouho vstoupí již do čtvrtého roku v řadě, kdy veřejné rozpočty budou vykazovat schodek v řádu několika stovek miliard korun. A to především kvůli rozpočtu státnímu, kterému bylo v době covidu doslova puštěno žilou. Ani stávající vláda nemá příliš prostoru k rychlé nápravě. Měla by však alespoň připravit věrohodný plán, jak státním financím vrátit ztracenou rovnováhu, jinak Česko čeká podle Wonderinterest Trading řecký scénář.

Státní rozpočet České republiky v letošním roce s největší pravděpodobností skončí s podobným schodkem jako před dvěma lety. Napovídá tomu vývoj měsíčního pokladního plnění rozpočtu, který ke konci září hospodařil s deficitem téměř 271 miliard korun. V roce 2020, kdy Českou republiku zasáhla pandemie covidu, státní rozpočet propadl do schodku přes 367 miliard korun.

Největší bolestí tuzemských veřejných financí je vytváření systematické nerovnováhy mezi příjmy a výdaji. Zásadní opatření v tomto smyslu přišlo na sklonku roku 2020, kdy se tehdejší vládní hnutí ANO shodlo s opoziční ODS a SPD a prosadilo takzvané zrušení superhrubé mzdy. Fakticky šlo o snížení základu pro výpočet daně z příjmů fyzických osob, přičemž sazby zůstaly nezměněny. Výpadek příjmů se odhaduje na zhruba 100 až 120 miliard korun ročně.

Ruku v ruce s tím došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, které navíc mělo zpětný účinek od 1. prosince 2019. Odhadovaný výpadek příjmů činí kolem 13 miliard korun ročně. A další oslabení příjmové strany rozpočtu přišlo v průběhu letošního roku, kdy pětikoaliční kabinet prosadil zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun a přechodné snížení spotřební daně u benzínu a nafty o 1,50 koruny na litr. Daň u benzínu byla od 1. října vrácena na původní úroveň, daňový pardon pro naftu však bude trvat nejméně do konce roku 2023.

Tlak v posledních letech ale narůstal i na výdajovou stranu státního rozpočtu. Nejvyšší kontrolní úřad letos na jaře konstatoval, že téměř 90 procent meziročního nárůstu veřejných výdajů v roce 2021 nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s pandemií koronaviru. Poukázal také na několik případů plýtvání nebo nesystémového poskytování podpor podnikatelským subjektům.

Vedle toho je ale třeba také zmínit několikeré zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. Jinými slovy stát v minulých letech zvyšoval důchody více, než musel, což se nyní obrací proti jeho financím. Letošní vysoká míra inflace si totiž vyžádala už trojí zvýšení penzí podle zákona. V lednu, červnu a září, a další přijde opět v lednu příštího roku. Inflace tak sice na jedné straně pomáhá rozpočtu plnit příjmy nad rámec očekávání (hlavně díky vyššímu výběru DPH), na straně druhé zakládá nové nároky na výdaje v podobě mimořádných valorizací penzí.

Národní rozpočtová rada už několikrát varovala, že za současného parametrického nastavení příjmů a výdajů státního rozpočtu nejsou veřejné finance dlouhodobě udržitelné. „Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ konstatoval její předseda Mojmír Hampl.


Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo financí, Wonderinterest Trading s.r.o

Je zjevné, že ještě tato vláda bude muset přijmout řadu nepopulárních opatření, která se dotknou jak výdajové, tak i příjmové strany veřejných financí. Bez zvýšení daňové zátěže a současného snížení výdajů se zkrátka neobejdeme. Stále však máme ten komfort, že si o svých rozpočtech ještě můžeme rozhodovat sami. Pokud nenastanou systémové změny, řecký scénář se ohlásí sám.

Zdroj informací

Roman Vykouřil, hlavní analytik Wonderinterest trading s.r.o.

Datum

10. října 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.0493 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál