Martin Gürtler: Opatření proti drahým energiím přispějí ke snížení inflace

Martin Gürtler: Opatření proti drahým energiím přispějí ke snížení inflace

Velkoobchodní ceny energií zaznamenaly v uplynulém období strmý nárůst. Česká vláda v reakci na to představila dvě skupiny nástrojů. První skupina spočívá v zavedení úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie, které vchází v platnost od října letošního roku. Odhadujeme, že by se tato opatření mohla v posledních třech měsících letošního roku projevit ve snížení celkové meziroční inflace o zhruba 2 pb. Samotné odpuštění plateb na obnovitelné zdroje, které je schváleno až do konce příštího roku, by mělo celkovou meziroční inflaci snížit o 0,3 pb. Vrchol inflace sice bude zřejmě nižší, kvůli neadresnosti pomoci však může vyšší inflace přetrvávat po delší dobu. Druhá skupina nástrojů představuje zastropování cen elektřiny a plynu. Podle našich odhadů jsou však ceny, které nyní domácnosti v průměru platí oproti vládou stanoveným stropům, u elektřiny o 25 % a u plynu o 30 % nižší.

Válka na Ukrajině přinesla bezprecedentní nárůst cen energetických komodit. Velkoobchodní ceny energií se začaly zvyšovat již v průběhu druhé poloviny loňského roku, kdy došlo k rychlému obnovení poptávky po nich s tím, jak se ekonomiky opět rozběhly po covidové odstávce. Směrem vzhůru ceny tlačí i snahy o rychlý přechod k více ekologickým či přímo obnovitelným zdrojům energií, které jsou silné především v rámci EU. Zatímco se tak elektrická energie na evropských burzách začátkem roku 2021 obchodovala na spotovém trhu kolem 50 EUR/MWh, na jeho konci již stála zhruba 200 EUR/MWh. Obdobně se zvýšila i cena plynu.

Ta za stejné období vzrostla z přibližně 20 EUR/MWh na 100 EUR/MWh. Počátkem letošního roku začaly ceny energií na velkoobchodních trzích opět klesat, vše však změnila válka na Ukrajině. Rusko totiž využívá vysokou závislost Evropy na jeho dodávkách zemního plynu jako zbraň v boji proti západním sankcím. Omezení dodávek plynu z Ruska na evropském trhu vedlo k dalšímu růstu jeho velkoobchodní ceny až na současných přibližně 200 EUR/MWh. Elektřina je v případě nedostatku plynu přirozeným substitutem, navíc část elektřiny je z plynu přímo vyráběna. Její cena se tak v průběhu srpna a září dostala až na 400 EUR/MWh, nyní se však pohybuje nad 200 EUR/MWh.

Jelikož takto vysoké ceny energií by mohly řadě domácností a firem způsobit významné finanční problémy, připravila česká vláda opatření ke zmírnění negativních dopadů. Tato opatření lze rozdělit do dvou skupin. První se týká zavedení tzv. úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie, ve zkratce OZE. Oba tyto nástroje vstupují v platnost již od tohoto měsíce, tedy října.

V rámci úsporného tarifu dostanou domácnosti příspěvek na drahé energie podle typu distribuční sazby, kterou využívají při odběru elektřiny ze sítě. S ohledem na nejčastěji používané sazby a jim odpovídající částky státní podpory (viz Tabulka 1) by většina domácností měla pro letošní rok obdržet příspěvek v souhrnné výši 3 500 CZK (distribuční sazby D01d, D02d a D25d v roce 2021 využívalo 85 % domácností). Podle dostupných informací od jednotlivých distributorů elektřiny bude státní podpora zohledňována buď postupně v měsíčních zálohách či jednorázově při řádném (ročním) zúčtování. Vždy jde o to, kolik měsíců do řádného zúčtování zbývá. Pokud zúčtování připadá na říjen, pak by měla být celá výše státní podpory z úsporného tarifu zohledněna v něm.

Připadá-li však na pozdější termín, což bude pravděpodobně častější případ, pak podle dostupných informací distributoři státní příspěvek degresivně rozpočítají a následně o něj poníží měsíční zálohy, které do ročního zúčtování zbývají. To znamená, že distributor od říjnové zálohy odečte nejvyšší možnou část státní podpory (včetně odpuštění plateb na OZE – viz dále), což může v mnoha případech vést k tomu, že domácnost v tomto měsíci nebude platit nic. Nevyčerpaná část státní podpory pak bude stejným degresivním způsobem zohledněna v dalších měsících, případně v ročním zúčtování, až dojde k jejímu úplnému vyčerpání. Pomoc v rámci úsporného tarifu je podle české vlády míněna jako souhrnný finanční příspěvek na spotřebu všech energií, z důvodu jednoduchosti je však vázána pouze na typ distribuční sazby pro spotřebu elektrické energie, kterou využívají všechny domácnosti.

Od samotné výše spotřeby elektrické energie se odvíjí platby na OZE a za každou spotřebovanou megawatthodinu tak nyní domácnost ušetří poplatek 599 CZK. Prostřednictvím odpuštění plateb na OZE tudíž získávají více domácnosti s vyšší spotřebou elektřiny, tedy typicky ty, které ji mimo běžných spotřebičů používají rovněž pro ohřev vody či vytápění. To je i důvod, proč uživatelé s distribučními sazbami určenými pro vyšší odběr elektřiny (D26d a D35d až D57d) obdrží nižší příspěvek v rámci úsporného tarifu (2 000 CZK místo 3 500 CZK).

O příspěvek či o odpuštění plateb na OZE není nutné žádat, budou automaticky zohledněny ve výše zmíněných platbách záloh či při ročním zúčtování. Poskytnutí příspěvku v rámci úsporného tarifu se váže na odběrné místo nikoliv domácnost. Domácnosti s více nemovitostmi (odběrnými místy) tedy obdrží v případě podporované distribuční sazby (viz dále) finanční příspěvek na každou z nich. Podpora prostřednictvím úsporného tarifu není určena pro podnikatele, výjimkou jsou pouze ti, kteří využívají tarif pro domácnosti (distribuční sazby s označením začínající písmenem D) a jejich odběrné místo tudíž není vedeno jako provozovna podnikatelské činnosti. Podporu neobdrží ani domácnosti používající sazbu umožňující dobíjení elektromobilů (D27d) nebo ty s tzv. víkendovým tarifem určeným pro chatové objekty (D61d). Odpuštění plateb na OZE se naopak týká všech odběratelů elektřiny, včetně podnikatelů.

Zavedení úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie by mělo od října přispět ke snížení meziroční CPI inflace o přibližně 2 pb. Z Tabulky 1 vyplývá, že průměrná česká domácnost za rok spotřebuje 3,5 MWh elektřiny (jde o vážený průměr, kde jako váhy slouží procentní podíly jednotlivých distribučních sazeb). Tato domácnost by tak při 599 CZK za MWh ušetřila na poplatcích na OZE ročně 2 097 CZK, což by při rovnoměrném rozložení do jednotlivých měsíců znamenalo 175 CZK za měsíc.

V rámci úsporného tarifu by průměrná domácnost měla za letošní rok získat finanční podporu v souhrnné výši 3 272 CZK (opět jde o vážený průměr podle četnosti distribučních sazeb). Při zjednodušujícím předpokladu rovnoměrného rozložení této částky do posledních třech měsíců roku by tak na každý měsíc připadalo 1 091 CZK. Průměrná domácnost by tak každý měsíc prostřednictvím úsporného tarifu a odpuštění plateb na OZE získala od státu 1 266 CZK měsíčně. Budeme-li počítat, že průměrná domácnost zaplatí na zálohách na spotřebu elektřiny 2 500 CZK za měsíc pak by úspora činila zhruba 50 %. Jelikož váha elektrické energie ve spotřebním koši pro výpočet inflace je v současnosti 4 %, pak by toto snížení měsíčních záloh vedlo k poklesu meziroční inflace o 2 pb. Z toho by se odpuštění plateb na OZE podílelo ve výši 0,3 pb (podíl plateb na OZE na celkové měsíční platbě u průměrné domácnosti podle našich výpočtů činí 7 %), zbytek by připadal na úsporný tarif.

Vzhledem k tomu, že nejistota kolem průměrné výše měsíční zálohy, kterou domácnosti za spotřebu elektřiny aktuálně platí, je vysoká a může se rychle měnit (s ohledem na fixace cen a jejich konce, či rozdíly mezi novými a stávajícími zákazníky), je rozumnější hovořit spíše o intervalovém odhadu. Vezme-li tedy v úvahu interval výše měsíční zálohy mezi 2 000 a 5 000 CZK, kam by se měla vejít většina českých domácností i v případě dalšího zdražení, pak by se celkový dopad úsporného tarifu a odpuštění plateb na OZE na snížení meziroční inflace pohyboval v rozmezí 1-2,5 pb. S vyšší průměrnou zálohou se dopad do inflace snižuje.

Finanční pomoc s drahými energiemi vláda slibuje domácnostem a firmám také v příštím roce, hlavním nástrojem bude zastropování cen. Pokračovat by po celý příští rok mělo odpuštění plateb na OZE, a to jak pro domácnosti, tak také firmy. Hlavním nástrojem boje s vysokými cenami energií v příštím roce by však podle vlády mělo být jejich zastropování, které nahradí úsporný tarif. Ten, oproti původním plánům na prodloužení jeho platnosti i na příští rok, nakonec letos skončí.

Vláda již oznámila, že hodlá tržní část ceny elektřiny zastropovat na 6,05 CZK/kWh, u plynu pak na 3,025 CZK/kWh včetně DPH, což je více, než většina domácností aktuálně platí. Zastropování by se mělo týkat domácností a malých a středních firem. Podle dat Eurostatu obsažených v Tabulce 2 domácnosti v prvním letošním pololetí platily za kilowatthodinu elektřiny v průměru 7,53 CZK a v případě plynu 2,59 CZK. Tyto částky zohledňují i dříve zafixované či výhodnější ceny pro stálé zákazníky, pro které distributoři nakupují energie s předstihem. Jedná se však o konečné ceny, tedy ty, jež obsahují jak tržní, tak i regulovanou část ceny elektřiny a plynu.

Regulovaná část, která obsahuje především platbu za distribuci, se v první půli roku 2022 podle našich výpočtů podílela na celkové ceně elektřiny zhruba ze 40 %. U plynu byl podíl nižší a podle našich odhadů činil přibližně 20 %. Tržní cena, kterou domácnosti v prvním pololetí platily se tak mohla u elektřiny pohybovat kolem 4,52 CZK/kWh a u plynu poblíž 2,07 CZK/kWh. Ceny, které domácnosti nyní v průměru platí, jsou tak oproti vládou stanoveným cenovým stropům u elektřiny pravděpodobně o 25 % a u plynu o 30 % nižší. Z tohoto titulu tak ještě existuje dostatečný prostor pro další růst spotřebitelských cen elektřiny a plynu. Zastropování cen by podle dosavadních informací mělo začít platit od začátku příštího roku, v měsíčních zálohách by se však u dotčených domácností mohlo projevit již od letošního listopadu. Cenový strop by se v případě domácností měl týkat celé spotřeby elektřiny a plynu, zatímco u části firem by měla existovat objemová omezení.

Nakonec je nutné uvést, že finanční pomoc poskytnutá domácnostem prostřednictvím úsporného tarifu sice pravděpodobně přispěje k tomu, že inflace nakonec nedosáhne tak vysokých úrovní, jak se původně čekalo, její odeznívání by však mohlo být díky tomu pozvolnější. Jedná se totiž o další plošný stimul pro poptávku, který umocňuje skutečnost, že část domácností vysokým růstem cen energií, díky fixacím či výhodnějším cenám pro stávající zákazníky, zatím zásadním způsobem zasažena nebyla. Absolutně větší část pomoci navíc obdrží bohatší domácnosti s vyšší spotřebou energií a více nemovitostmi.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

10. října 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1377 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál