Martin Gürtler: Oživení průmyslové produkce i maloobchodních tržeb

Druhý prázdninový měsíc byl pravděpodobně ve znamení solidního růstu tuzemské ekonomiky. Maloobchodní tržby podpořila výplata jednorázové finanční pomoci domácnostem s dětmi, stejně tak i dočasný nárůst spotřebitelského sentimentu. Tržby bez aut se tak podle našeho odhadu zvýšily meziměsíčně o 2,3 % (SA). Rostly ale i prodeje automobilů. Jejich výroba v důsledku lépe fungujících dodavatelských řetězců během letních měsíců výrazně ožila. To podle nás přispělo k srpnovému meziměsíčnímu růstu průmyslové produkce o 0,5 % (SA). Na energeticky náročná průmyslová odvětví však silně dopadají vysoké ceny energií. Sezonně očištěný meziměsíční růst spotřebitelských cen v září pravděpodobně setrval na úrovni z předchozího měsíce, kdy činil 0,7 %. Meziroční inflace by se měla druhý měsíc v řadě snížit, a to ze srpnových 17,2 % na zářijových 17,0 %.

Spotřebitelé v srpnu i přes vysoké ceny více utráceli

Maloobchodní tržby se v srpnu zvýšily jak v motoristickém, tak i nemotoristickém segmentu. Na překvapivě rychlý, s ohledem na předchozí vývoj a vysokou inflaci, meziměsíční růst tržeb ukazuje srpnový objem transakcí provedených platebními kartami. Pozitivní vliv mohla mít výplata mimořádné finanční pomoci pro rodiny s dětmi a ročním hrubým příjmem do jednoho milionu korun, které na každé dítě mladší 18 let obdržely od vlády jednorázový příspěvek ve výši 5 000 CZK. Část výplat pravděpodobně dobíhala ještě během září. V srpnu se zvýšil také spotřebitelský sentiment, i když, jak ukazují data za září, pouze dočasně. Oživení produkce automobilů se pak pravděpodobně projevilo v jejich vyšších prodejích. Počet registrací nových aut se v srpnu zvýšil meziměsíčně o 16,9 % (SA) po předchozím poklesu o 11,2 %. Odhadujeme tak, že celkové maloobchodní tržby i tržby bez prodejů aut v srpnu meziměsíčně vzrostly o shodných 2,3 % (SA). Meziročně byly celkové maloobchodní tržby podle nás nižší o 2,9 %, ty bez prodejů aut pak poklesly o 3,9 % (WDA).

Výroba automobilů rostla, na zbytek průmyslu však negativně dopadly drahé energie

V srpnu pravděpodobně došlo k obnovení mírného meziměsíčního růstu průmyslové produkce. Odhadujeme, že se její celkový objem zvýšil o 0,5 % po červencovém poklesu o 0,3 %. Oproti červenci byl srpen méně ovlivněn celozávodními dovolenými. To dokazuje vývoj produkce osobních automobilů, která podle dat Sdružení automobilového průmyslu v červenci klesla meziměsíčně o 31,6 %, aby v srpnu vzrostla o 27,3 % (NSA). Podle sezonně očištěných dat ČSÚ se však výroba aut v červenci zvýšila meziměsíčně o 4,5 %. S ohledem na rozsah letních odstávek tak byla výroba v automobilovém průmyslu silná. K tomu pravděpodobně přispěla kompletace dosud nedokončených vozů, když velká část z nich postrádala jen dílčí komponenty, které již nyní mohly být vlivem obnoveného fungování dodavatelských řetězců doručeny. Ve zpracovatelském průmyslu jako celku nicméně i přes tento pozitivní efekt výroba v červenci klesla meziměsíčně 0,9 %.

Negativní vývoj zaznamenala především energeticky náročná odvětví, na která dopadají velmi vysoké ceny energií. Řada průmyslových podniků je totiž z důvodu vysokého odběru nucena kupovat energie za spotové ceny, které v průběhu léta zaznamenaly strmý nárůst. Zatímco tak automobilový průmysl v srpnu nejspíše nadále těžil z lépe fungujících dodavatelských řetězců, ve zbytku zpracovatelského průmyslu převažoval pokračující pokles produkce. Výkon průmyslu jako celku v předchozích měsících významně podpořil také růst produkce v odvětví energetiky a v oblasti těžby a dobývání. Meziročně podle našeho odhadu celková průmyslová produkce v srpnu vlivem nízké srovnávací základny vzrostla o 4,4 % (WDA), bez očištění o rozdílný počet pracovních dnů byla vyšší o 7,4 % (letošní srpen měl oproti tomu loňskému o jeden pracovní den více).

Vývoj průmyslové produkce v letních měsících je běžně spjat s vyšší mírou datové nejistoty, což v letošním roce ještě umocňuje skutečnost, že sezonnost v automobilovém průmyslu kvůli výše zmíněnému doběhu produkce z předchozích měsíců neměla úplně standardní charakter.

Inflace již pravděpodobně dosáhla vrcholu

Spotřebitelské ceny vlivem sezonního efektu v září meziměsíčně stagnovaly, po očištění o sezonnost však rostly stejným tempem jako v srpnu. Zářijový vývoj cen každoročně ovlivňují začínající výprodeje sezonního zboží. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu v září setrvala na 0,7 %. K pokračujícímu meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen pravděpodobně přispívaly vyšší regulované ceny a ceny potravin, v obou případech odrážející mimo jiného drahé energie. Nadále přitom platí, že spotřebitelské ceny elektřiny a plynu zohledňují jen malou část vysokých cen energií na velkoobchodních trzích z důvodu dosud jen pozvolného průsaku. Významným zdrojem inflace zůstává jádrová složka, její dynamika se nicméně podle nás dále mírně snížila. V meziměsíčním SA vyjádření z 0,9 % na 0,7 % a v tom meziročním ze 14,7 % na 14,1 %.

Pokles cen v září zaznamenaly pohonné hmoty, které meziměsíčně zlevnily v průměru o 4,1 %. Zlevnění se týkalo pouze benzinu, motorová nafta naopak mírně zdražila. Meziroční celková inflace tak ve výsledku podle nás pokračovala druhý měsíc v řadě v poklesu, ze srpnových 17,2 % na zářijových 17,0 %. Rizika našeho odhadu hodnotíme jako vyrovnaná. Rizikem pro vyšší inflaci je rychlejší průsak vysokých velkoobchodních cen elektřiny a plynu do cen pro konečné spotřebitele, zatímco na nižší inflaci přes její jádrovou složku může působit pozorovaný pokles poptávky. Od října by se na snížení inflace měla začít podílet také vládní opatření zaměřená na zmírnění negativních dopadů drahých energií.