Srpnová data z tuzemské ekonomiky by měla vykázat mírný meziměsíční růst jak v maloobchodních tržbách, tak v průmyslové produkci. Finální odhady PMI v eurozóně potvrdí nízké úrovně implikující mezičtvrtletní pokles ekonomiky, zatímco tuzemský předběžný PMI zřejmě zaznamená zhoršení. Průmysl v sousedním Německu by měl již nést známky recese, když průmyslová produkce a tovární objednávky dále prohloubí svůj propad. Týden završí americký NFP report potvrzující silný trh práce, čímž jen utvrdí Fed ve svém rázném tempu utahování.
Koncem týdne zveřejněná data z tuzemské ekonomiky za srpen by měla celkově ukázat mírné zlepšení. I přes vysokou inflaci a hluboce negativní spotřebitelský sentiment, byť v srpnu došlo k mírnému zlepšení, podle nás domácnosti utrácely v srpnu více. To by měly ukázat meziměsíční růsty celkových maloobchodních tržeb a tržeb bez aut o 2,3 %. Meziročně však budou stále nižší o 2,9 % (WDA), resp. o 3,9 %. Tuzemský průmysl bude nadále těžit z oživení produkce aut a meziměsíčně by měl objem produkce vzrůst o 0,5 %. Výkon zpracovatelského odvětví bude však tažen dolů energeticky náročnými sektory a setrvá tak na sestupném trendu.
Finální odhady PMI v eurozóně by měly potvrdit nízké úrovně konzistentní s mírným mezičtvrtletním poklesem ekonomické aktivity. Německý průmysl v srpnu pravděpodobně prohloubí svůj propad a vykáže známky recese. Tamní tovární objednávky a průmyslová produkce v srpnu podle nás meziměsíčně klesly o 1,4 %, resp. 2,8 %. Přičemž dle PMI poptávka v průmyslu bude oslabovat i následujících měsících, nicméně globální poptávka zůstává prozatím stále odolná, což dokáže i přebytek obchodní bilance Německa.
ISM indexy v USA za září by měly lehce oslabit v září, stále by se však mělo jednat o solidní úrovně svědčící o expanzi tamní ekonomiky. V průmyslu opět sehraje roli negativní příspěvek zkracování dodacích lhůt. O síle amerického průmyslu by měl svědčit i růst vývozu pomáhající zúžit deficit zahraničního obchodu, který by měl být hnací sílou americké ekonomiky v Q3.
Týden vyvrcholí NFP reportem z USA, který by měl potvrdit nadále utažený trh práce, když podle nás tamní ekonomika přidala dalších 280 tis. nových míst. To by sice znamenalo další zpomalování tempa (ze srpnových 315 tis.), nicméně stále by šlo o číslo zdaleka nepřibližující se úrovni konzistentní s potenciálním zhoršováním situace na trhu práce, které by donutilo americký Fed k přehodnocení agresivního tempa utahování měnové politiky. Nutno říct, že za srpnovým zvýšením míry nezaměstnanosti (o 0,2 pb na 3,7 %) stál příliv uchazečů o práci, kteří z trhu vypadli během covidu. Podobný jev může ovlivnit i zářijový údaj. Celkově by NFP report měl Fed ujistit v tom, aby pokračoval svoji spanilou jízdu.
Na poli centrálních bank se dočkáme písemných záznamů z ČNB a ECB. V regionu se polská centrální banka podle nás rozhodne pro 25bodové zvýšení klíčové sazby v kontextu nadále zrychlující inflace.
Předběžný odhad inflace v eurozóně výrazně překonal očekávání. Růst spotřebitelských cen o 10,0 % y/y již předznamenala ve čtvrtek zveřejněná německá inflace, když vystoupala na 10,9 %, z části vlivem odeznění opatření tlumící cenové tlaky v předchozích měsících. Podrobnější rozklad ukazuje, že vysoká dynamika cen je rozprostřena napříč spotřebním košem. Čekáme, že jádrová inflace (4,8 % v září) se bude poblíž 5 % pohybovat až do poloviny příštího roku. Podobně jako u nás, hlavním rizikem je případný vyšší mzdový růst. Lze předpokládat, že inflační tlaky donutí ECB k agresivnějšímu kroku na říjnovém zasedání v podobně dalšího „jumbo-hiku“, tj. 75bodového zvýšení úrokových sazeb, což víceméně také signalizuje tržní ocenění a plyne z vyjádření některých členů ECB.
Pozornost korunových investorů se upínala na čtvrteční zasedání ČNB, které nepřekvapivě skončilo ponecháním klíčové repo sazby na 7 %. Debata o stabilitě či zvýšení sazeb bude podle slov guvernéra A. Michla pokračovat i na příštím zasedání, přičemž snižování sazeb pro zatím nepřipadá v úvahu. Tisková konference se neobešla ani bez již tradiční zmínky, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Potom, co před zasedáním se česká koruna úspěšně bránila oslabení nad hranici 24,70 CZK/EUR, pak skokově posílila až o 0,7 %. Jedním z důvodů mohla být kombinace zavírání spekulativních pozic na české měně očekávající konec intervencí a aktivity ČNB na trhu. Na konci týdne koruna nepatrnou část zisků odevzdala a skončila na 24,59 CZK/EUR.
V regionu také zasedala maďarská centrální banka, jejíž zvýšení úrokové sazby o 125 bb překonalo konsensus analytiků. Překvapivější bylo nicméně vyjádření, že tímto dovršili maďarští centrální bankéři cyklus utahování měnové politiky skrze úrokové sazby a na obranu tamní měny hodlají čerpat přebytečnou likviditu z trhu. Maďarský forint to příliš dobře nepřijal a od zasedání oslabil o více než 4 % k hranici 423 HUF/EUR. Polský zlotý také nezažil příliš úspěšný týden, když ztratil více než 2 %, přílišnou oporu mu nepřinesla ani polská inflace, která v září zrychlila nad očekávání.
Středem pozornosti globálních investorů se minulý týden stalo dění na britských dluhopisech a tamní měně v reakci na připravovaný fiskální balíček. Poté co britská měna výrazně oslabila, téměř k dolarové paritě, a sazby britských dluhopisů vyletěly o více než 100 bb, přispěchala na pomoc skupováním dluhopisů britská centrální banka. Nárůst sazeb byl tak lehce ztlumen, zatímco libra dokázala značné ztráty z velké části umazat. Lze očekávat, že britské trhy zůstanou středem pozornosti i tento týden. Evropské a dolarové sazby měly zase během minulého týdne tendenci klesat na kratším konci. Ovšem evropské sazby delších splatností naopak zaznamenaly celkem významný nárůst. Podobný trend byl k pozorování i na českých sazbách, kde však ke zásadnější změně krátkodobého výhledu nedošlo.
Kevin Tran Nguyen, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
3. října 2022