Třetí zpřesněný odhad HDP za Q2 žádnou revizi nepřinesl. Bylo potvrzeno, že ekonomika vzrostla mezikvartálně o 0,5 %, v meziročním srovnání pak o 3,7 %. Krom toho byly zveřejněny i sektorové národní účty. Ty ukázaly, že míra zisků nefinančních podniků stagnovala na úrovni z prvního čtvrtletí, tedy na 44,7 %, přičemž meziročně byla o 2 pb nižší. Kolem 45 % se ziskové marže nicméně v průměru drží již od roku 2018. Je tedy patrné, že firmy i ve druhém čtvrtletí dokázaly vysoké ceny vstupních surovin přenášet na koncové zákazníky.
Zároveň vyplácely i vyšší mzdy svým zaměstnancům, když jejich celkové mzdové náklady stouply o 11,1 %. Rostla i míra investic, která dosáhla 29,8 % a byla tak nejvyšší od Q2 20. Vysoká inflace se pak odrazila na poklesu reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností. Ty mezičtvrtletně poklesly o 1,2 %, meziročně pak o 8,1 %. Snížila se i míra úspor domácností, a to na 13,8 %. Ta v dobách pandemické krize dosahovala i více než 20 %. Obvyklá míra úspor v Česku se nicméně pohybuje kolem 10-12 %, takže z tohoto úhlu pohledu je na stále relativně solidní úrovní. Vysoké ceny však budou míru úspor domácností tlačit směrem dolů i v dalších čtvrtletích. S tím bude spojený i pokles spotřeby domácností, což je i jedním z důvodů, proč si česká ekonomika projde ve druhé polovině letošního roku mírnou recesí.
Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
30. září 2022