Jaromír Gec: Úrokové sazby ČNB zůstávají beze změny

ČNB na svém zářijovém zasedání rozhodla o ponechání základní repo sazby na 7 %. To bylo v souladu s očekáváním analytiků i finančního trhu. Na příštím zasedání by sazby měly dle vyjádření guvernéra buď opět zůstat nezměněny, nebo vzrůst. Bez dalších podrobností ČNB také potvrdila, že je připravena i nadále bránit „nadměrným výkyvům kurzu koruny“. Vzhledem k nepřekvapivému vyznění dnešního zasedání nadále očekáváme, že na současné úrovni sazby setrvají déle, než naznačuje poslední prognóza ČNB, konkrétně až do poloviny příštího roku. Tomu bude nahrávat kromě pozvolného a déletrvajícího průsaku cen energií do inflace i aktuálně nedostatečné utažení měnové politiky. Rizika naší prognózy vidíme vychýlená ve směru vyšších sazeb, a to hlavně s ohledem na další vývoj mezd.

Česká národní banka dnes opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstala stejně jako na srpnovém zasedání na 7 %. To je v souladu s naším očekáváním i tržním konsenzem. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, zbylí dva hlasovali pro jejich zvýšení o 75 bb. Podíl hlasů tak zůstal oproti předchozímu zasedání rovněž beze změny. Ohledně dalších měnověpolitických kroků guvernér na tiskové konferenci uvedl, že na příštím zasedání je ve hře buď znovu stabilita úrokových sazeb, nebo jejich růst. O snižování úrokových sazeb dle jeho slov na dnešním jednání nebyla řeč.

Podle většiny v bankovní radě současná úroveň úrokových sazeb dostatečně přispívá k tlumení poptávkových tlaků. Rizika a nejistoty poslední prognózy ČNB vyhodnotila jako „výrazné a jdoucí oběma směry“. V proinflačním směru ČNB překvapil mzdový růst ve druhém čtvrtletí a rizikem ve stejném směru je podle ní rovněž expanzivnější fiskální politika, vyšší výhled zahraničních produkčních cen a hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání. To nicméně s ohledem na rozhodnutí ČNB ponechat sazby beze změny v jejích očích vyvažují rizika protiinflační, která pramení z rostoucí pravděpodobnosti recese v zahraničí, vyššího poklesu poptávky, zavedení opatření na omezení růstu cen energií a také rychlejšího než očekávaného poklesu jádrové inflace.

ČNB potvrdila, že bude i nadále „bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny“. Podrobnějšího vysvětlení jsme se sice nedočkali, v překladu to však zřejmě znamená, že intervenční režim zůstává aktivní, a ČNB tak bude bránit korunu před výraznějším oslabováním. Zároveň však vědomě nechává trhy v nejistotě, aby nemusela bránit konkrétní úroveň. Výrazný pokles úrokového diferenciálu spojený s růstem zahraničních sazeb bude podle nás korunu udržovat pod depreciačním tlakem a centrální banka se patrně bude řídit hlavně objemem rezerv, které obrana určité úrovně kurzu bude „stát“. Celkově tak koruna může ze současných hodnot oslabovat i v případě, že bude ČNB na trhu.

Úrokové sazby podle nás pravděpodobně dosáhly svého vrcholu. Důvodem jsou příznivější výhled inflace a negativní trend vývoje reálné ekonomiky. V poslední době také polevily tlaky na slabší korunu a tím i na výrazné intervence ČNB na devizovém trhu. Možný počátek opětovného snižování úrokových sazeb však očekáváme až v srpnu 2023. Samotný pokles sazeb podle nás bude pozvolný, když na konci příštího roku by repo sazba měla dosáhnou 5 % a na rovnovážná 3 % by se pak měla dostat na konci roku 2024. Pro tuto trajektorii úrokových sazeb hovoří postupný přenos vysokých velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských, který v krátkém horizontu sice nebude vytvářet tak silné inflační tlaky, v tom delším však pravděpodobně přispěje k tomu, že vyšší cenové tlaky přetrvají po delší dobu. Pozdější uvolňování měnové politiky podle nás bude i důsledkem jejího aktuálně nedostatečného utažení, které bude na horizontu prognózy přispívat k pozvolnějšímu odeznívání inflačních tlaků a zvýšených inflačních očekávání.

Ve srovnání se srpnovou prognózou ČNB budou podle nás muset být úrokové sazby vyšší na celém prognostickém horizontu. S tím do určité míry počítá i centrální banka, vzhledem k tomu, že guvernér vyloučil na příštím zasedání pokles úrokových sazeb, který ale z poslední prognózy ČNB vyplývá. Jelikož očekáváme delší ponechání sazeb na stávající úrovni než prognóza centrální banky, ve srovnání s ní nepředpokládáme ani tak výrazné oslabení koruny. Celkové měnově podmínky tedy podle nás budou utaženější.

Rizika naší prognózy hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších úrokových sazeb. Za celý letošní rok čeká ČNB růst nominálních mezd o 4,5 %, příští rok o 6,2 %. To je zhruba polovina toho, co čekáme my, když odhadujeme letošní růst ve výši 8,1 % a v příštím roce 13,0 %. Možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb vlivem výraznější mzdové dynamiky přitom ČNB explicitně připouští. Pro vyšší sazby hovoří i inflační očekávání, která se již po delší dobu pohybují výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. K vyšším úrokovým sazbám bude ČNB v nové prognóze pravděpodobně tlačit i přehodnocení zahraničního vývoje, kde došlo k výraznému proinflačnímu posunu předpokladů ohledně růstu zahraničních produkčních cen, ale i zahraničních úrokových sazeb.