Vít Hradil: Ekonomická nálada Čechů se dále zhoršuje

Podle zářijového konjunkturálního průzkumu Českého statistického úřadu se souhrnný indikátor ekonomické důvěry v Česku snížil ze srpnových 94,1 na aktuálních 90,1 bodu a nachází se tak nejníže od března roku 2021. Pokles vykázaly všechny sledované skupiny kromě stavebnictví.

V průmyslu zůstává slabé hodnocení úrovně poptávky a zároveň se výrazně zhoršila očekávání na úroveň produkce v nadcházejícím čtvrtletí. Snižuje se i ochota firem udržovat zaměstnanost, byť tato dosud nedosahuje nijak varovných hodnot. Varovný ovšem je odhad ekonomické kondice podniků v příštích šesti měsících, který je momentálně nejpesimističtější od dubna 2020, tedy od první vlny koronavirové pandemie.

Naopak ve stavebnictví se většina indikátorů meziměsíčně zlepšila, s výjimkou hodnocení aktuální poptávky a ekonomické situace. Stavební firmy jsou nyní ovšem mírně optimističtější ve svém výhledu do blízké budoucnosti, byť předpokládají, že již nebudou schopny přenášet zvýšené náklady do koncových cen v takové míře, jako v uplynulých měsících.

V oblasti maloobchodu se dále zhoršilo hodnocení ekonomické situace, což je trend, který zde pozorujeme již čtyři měsíce v řadě. I zde ovšem převládá opatrný optimismus směrem do budoucnosti.

Poměrně výrazného propadu nálady jsme pak byli svědky v odvětví služeb, kde poskytovatelé hlásí nejen zhoršení aktuální ekonomické situace, ale předpokládají další ochlazování v nadcházejících měsících, a to jak s ohledem na poptávku, tak i zaměstnanost a celkovou ekonomickou situaci.

Po mírném zlepšení, které nastalo v průběhu srpna, opět skepsi propadají i čeští spotřebitelé. Ti zhoršili svůj odhad ekonomického vývoje i vlastní finanční situace v nadcházejících dvanácti měsících. Výrazně se také propadl jejich úmysl uskutečnit významnější nákupy, které aktuálně plánuje ještě menší část domácností, než uprostřed pandemie či v horké fázi krize z let 2008-09. Po několikaměsíčním uklidňování pak opět narostly i obavy z dalšího zdražování a růstu nezaměstnanosti.

Celkově aktuální data jednoznačně potvrzují, že se celá česká ekonomika připravuje na významné ochlazení. Nejpesimističtější jsou v tomto ohledu spotřebitelé, kteří pod tíhou rostoucích nákladů a obav z možného propouštění reportují náladu vpravdě krizovou, srovnatelnou jen s recesí v roce 2012. V podnikatelském sektoru sice takto historicky nízkých hodnot dosud nedosahujeme, když zde nálada stále převyšuje období pandemie i zmiňovaného roku 2012, ovšem je zde patrný neúprosně klesající trend. Ten bude dále přiživován právě pokračující skepsí mezi spotřebiteli, kteří budou dále omezovat poptávku po zbytném zboží a službách.

Pro firmy bude zároveň čím dál obtížnější přenášet rostoucí náklady na zákazníky. Spásu pak nelze čekat ani ze zahraničí, když partnerské trhy, tedy primárně ty evropské, procházejí obdobným vývojem. V průběhu podzimu pak lze předpokládat pokračující ochlazení a nevyhnutelnou se zdá být ekonomická recese. Světlým bodem zůstává robustní trh práce, ovšem otázkou je, jak dlouho tento stav vydrží. Pokud začnou podniky ztrácet naději na brzké zlepšení a zahájí propouštění, posune se celá česká ekonomika do útlumového režimu.