Jana Steckerová: Česká národní banka ponechá ve čtvrtek sazby beze změny

Jana Steckerová: Česká národní banka ponechá ve čtvrtek sazby beze změny

Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v srpnu zřejmě mírně vzrostly, zlepšit by se měla i zářijová spotřebitelská důvěra. Naopak v eurozóně se důvěra spotřebitelů propadne na nejnižší úroveň za poslední rok. To bude vidět i na menším zájmu domácností o úvěry a mírném poklesu peněžní zásoby. Klíčovou událostí v eurozóně však bude zářijová inflace, která zřejmě vyšplhá až na 9,8 %. To by měl být její vrchol, jádrové ceny nicméně porostou i v následujících měsících. Vysoké ceny kazí náladu i německým průmyslníkům, což se odrazí na IFO indexu. Jeho složka očekávání se pravděpodobně propadne na nejnižší úroveň od dob velké finanční krize. Z domácích událostí bude nejzajímavější čtvrteční zasedání České centrální banky, která však ponechá sazby beze změny. Naopak ta maďarská je zvedne o dalších 75 bazických bodů.

Evropská inflace se přiblíží deseti procentům

Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby podle našeho odhadu v září mírně vzrostly. Zájem byl především o elektroniku a počítače, nákupy letadel stagnovaly. Celkově však na investičních nákupech začíná být patrný negativní vliv sílících diskuzí o nadcházející recesi. Spotřebitelská důvěra by se v USA měla v září nicméně mírně vylepšit. Zveřejněna bude i série dat z trhu nemovitosti, kde bude pokračovat návrat k předkrizovým úrovním. Zároveň nás čeká řada vystoupení zástupců Fedu. Lze předpokládat, že se ponesou v jestřábím tónu a bude z nich patrná odhodlanost vyhrát boj s inflací i za cenu mírné recese.

V eurozóně bude zveřejněn vývoj peněžní zásoby M3. Ten bude v srpnu pravděpodobně o desetinku nižší, než tomu bylo v červenci. Poptávka po úvěrech zůstává nicméně stále vysoká. Zatímco na straně domácností může zájem o úvěry vzhledem k rostoucím úrokových sazbám a klesající důvěře slábnout, u nefinančních korporací očekáváme naopak větší výpůjční aktivitu. Úrokové sazby jsou v reálném vyjádření stále hluboko v záporu, firmy se těším vysokým maržím, jsou ochotny investovat, a tak současné období mohou využít jako určité předzásobení se finančními prostředky. Jak jsme již zmiňovali výše, důvěra domácností v důsledku vysoké inflace a obav z dalšího ekonomického vývoje klesá. V září se podle našeho odhadu propadne na nejnižší úroveň v letošním roce a výrazně pod svůj dlouhodobý historický průměr. Spotřebu domácností nicméně stále zachraňují naakumulované úspory (7 % HDP), utažený trh práce a vyhlídky na růst mezd.

Inflace v eurozóně v září podle našeho odhadu stoupne ze srpnových 9,1 % na 9,8 %, což by měl být její vrchol. V meziměsíčním srovnání vzroste o 0,9 %. Kromě tradičních vlivů, jako jsou rostoucí ceny potravin a jádrových cen, se zde odrazí zrušení německého levného jízdného, které platilo poslední tři měsíce a také konec nižší daně na německé pohonné hmoty. Vysoká srovnávací základna u cen energií již bude v dalších měsících tlačit celkovou inflaci směrem dolů, její jádrová složka však dosáhne svého vrcholu zřejmě až v Q1 a to nad hladinou 5 %.

Za zmínku stojí i IFO index a data z německého trhu práce. Ve složce očekávání němečtí průmyslníci zřejmě zhodnotí výhled ekonomiky jako nejhorší od dob finanční krize (kromě několika prvních měsíců po vypuknutí pandemie). Za výsledkem bude stát energetická krize a nejistota spojená s dalším vývojem. Podle našeho odhadu si německá ekonomika ve 3. a 4. čtvrtletí projde mírnou recesí. Německé zásobníky plynu jsou sice z 90 % plné, což nabízí důvod k mírnému optimismu, rozvolnily se i problémy s dodavatelskými řetězci, přičemž globální poptávka zůstává solidní, hospodářský růst bude nicméně tlumit sektor služeb a obavy spotřebitelů z dalšího ekonomického vývoje. Data z trhu práce zřejmě ukáží, že míra nezaměstnanosti v Německu v září stagnovala na 5,5 %. Trh práce tak zůstává napjatý, což přispěje k tlaku při mzdových vyjednáváních. Největší německý odborový svaz požaduje v příštím roce 8% navýšení mezd.

V Česku k jednacímu stolu zasedne centrální banka. Ta podle nás bude i nadále držet úrokové sazby beze změny. Tomuto postoji nahrává poslední vývoj inflace i reálné ekonomiky. Zmírnil tlak na oslabování koruny a s tím i na intervence ČNB na devizovém trhu. Vlivem posledních známých dat a přetrvávající neochoty většiny bankovní rady k dalšímu nárůstu sazeb jsme se rozhodli z naší prognózy vypustit jejich listopadové zvýšení. Nyní čekáme stabilitu repo sazby na současných 7 % až do poloviny příštího roku. Sazby se tedy podle naší nové prognózy nedostanou tak vysoko, klesat však budou později a také pozvolněji. Rizika naší prognózy vidíme vychýlená ve směru vyšších sazeb, a to hlavně s ohledem na další vývoj mezd. Z dat bude zveřejněna důvěra v českou ekonomiku, kde lze očekávat další zhoršení a třetí odhad HDP za 2Q včetně sektorových národních účtů. Ten odhalí, jak jsou na tom domácnosti s úsporami a firmy se ziskovými maržemi.

Na rozdíl od ČNB maďarská centrální banka bude v utahování měnové politiky pokračovat. Předpokládáme, že klíčovou sazbu zvýší o dalších 75 bb, čímž se klíčová 3M depozitní sazba dostane na 12,50 %. Ani to ale nebude vrchol současného cyklu. Ten vidíme až na 14,5 %, kam by se měla dostat letos v prosinci.

Euro nejslabší za dvacet let, ztrácel i region

Společné evropské měně se minulý týden nedařilo. Zatímco na začátku týdne se ještě pohybovala nad paritou, vyhlášení částečné mobilizace v Rusku, jestřábí rétorika a zvýšení sazeb v USA, rekordně vysoké ceny německých průmyslových výrobcích a celkově slabá data přicházející z eurozóny poslaly kurz eura v závěru týdne na nejnižší úroveň za posledních dvacet let (0,97 USD/EUR). Dnes již otevírá u 0,96 USD/EUR. Páteční německé PMI, které se dostaly dále hlouběji pod padestátibodovou hranici, potvrdily, že německá ekonomika zamíří ve druhém pololetí letošního roku do recese. Klíčovou událostí minulého týdne však bylo zasedání americké centrální banky, která zvýšila úrokové sazby o 75 bb tak, jak se očekávalo.

Celkové vyznění však bylo jestřábí, když nová trajektorie výhledu úrokových sazeb Fedu ukázala pro konec příštího roku na 4,6 %, tedy výše, než co měl v cenách zakalkulováno trh. V návaznosti na toto zasedání jsme změnili pro další politiku americké centrální banky změnili i my. Na zasedání 2. listopadu očekáváme zvýšení sazeb o 75 bb (původně 50 bb), 14. prosince pak o 50 bb (místo 25 bb). V Q1 23 by pak měl přijít poslední „hike“, čímž by se klíčová sazba dostala na 4,50-4,75 %. První snížení sazeb čekáme v roce 2024.

Oslabující euro, ruská mobilizace a celkově rizikově averzní nálada dopadly i na regionální měny. Nejvíce ztratil maďarský forint, který v průběhu týdne oslabil o téměř dvě procenta. Kromě slábnoucího eura na něj dopadá i prohlubující se deficit běžného účtu, spory s EU i vysoká inflace (15,6 % v srpnu). Ta by měla dosáhnout vrcholu až v Q1, kdy už nebudou v platnosti stávající vládní opatření (zastropování cen základních potravin a pohonných hmot). Polský zlotý oslabil o 1 %, když v pátek se obchodoval kolem 4,75 PLN/EUR. Nejmenší ztráty utrpěla česká koruna, která v průběhu týdne ztratila 0,7 % (na 24,67 CZK/EUR).

K politice centrální banky se v průběhu týdne vyjádřil člen bankovní rady Jan Frait, Tomáš Holub i Eva Zamrazilová. Zatímco podle T. Holuba by ČNB sazby zvyšovat měla, podle Jana Fraita neměla, přičemž Eva Zamrazilová se rozhodne podle vývoje mezd. V každém případě na nadcházejícím zasedání v tomto týdnu změnu sazeb nečekáme. I v průběhu minulého týdne pokračovalo zužování úrokového diferenciálu, kdy měřeno dvouletým úrokovým swapem jsme se z maxim kolem 6 pb v červenci posunuli až na stávajících 3,67 pb, což bude vytvářet další tlak na oslabování domácí měny.

Zdroj informací

Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

26. září 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.125 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál