Jaromír Gec: Zrychlení mzdového růstu nemusí způsobit mzdově-inflační spirálu

Jaromír Gec: Zrychlení mzdového růstu nemusí způsobit mzdově-inflační spirálu

V poslední době slýcháme, že zvyšovat nominální mzdy o inflaci by přineslo roztočení mzdově-inflační spirály, a proto ke zkrocení inflace potřebujeme, aby zaměstnanci přistupovali k požadavkům ohledně růstu svých nominálních mezd pro příští rok umírněně a tím pomohli inflaci zastavit. V celé debatě o proinflačnosti mzdového růstu ale chybí její zasazení do kontextu vývoje reálné produktivity práce.

Ta v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,2 %. Reálné mzdy přitom ve stejném období prudce poklesly, oproti předchozímu roku o rekordních bezmála 10 %. Srovnáme-li aktuální data s koncem roku 2019, tedy dobou před pandemií, byla ve druhém čtvrtletí reálná produktivita práce na zaměstnance o 1,6 % nižší. Průměrná reálná mzda pak ve stejném období poklesla o 5,6 %. Jinými slovy z makroekonomického pohledu v letošním roce i ve srovnání s předpandemickým obdobím mzdové náklady firem na jednotku produkce rostly pomaleji než koncové ceny, za které byly firmy svoje výrobky schopny prodávat na trhu.

Čistě optikou očekávaného vývoje produktivity práce v příštím roce, kdy např. ČNB předpovídá její růst v průměru o 0,4 %, není důvod k tomu, aby nominální mzdy o očekávanou inflaci nerostly. Koneckonců mzda případně plat je jen jiný název pro cenu práce. Rostou-li v ekonomice všechny ceny i produktivita, dříve nebo později se tomu musí přizpůsobit také nominální mzdy.

Určitým argumentem pro pokračující pokles reálných mezd by tak mohlo být spíše to, že od roku 2016 až do začátku loňského roku jejich dynamika naopak produktivitu předbíhala, čímž byl zároveň přiživován růst cen. Obzvlášť patrné to bylo zejména v roce 2020, kdy na jedné straně produktivita práce vlivem uzavírek výrazně propadla, současně však v návaznosti na masivní fiskální stimul reálné mzdy v průměru dále rostly. Druhým důvodem, který by mohl výrazné zrychlení mzdové dynamiky přibrzdit, by mohlo být i to, že koncové ceny pro spotřebitele aktuálně rostou přece jen o něco pomaleji než ceny výrobních vstupů, což ilustruje rychlejší růst cen průmyslových výrobců oproti těm spotřebitelským. My nicméně vzhledem k napětí na trhu práce další pokles reálných mezd v příštím roce neočekáváme, což zároveň znamená, že jejich nominální růst by mohl být dvojciferný. Ani to by ale neznamenalo roztočení mzdově-inflační spirály.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

15. září 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.0159 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál