Jaromír Gec: Vysoké ceny energií brzdí evropský průmysl

Růst nákladů na energie si zřejmě začal vybírat první daň v podobě poklesu průmyslové produkce v eurozóně. Ta se podle nás v červenci mohla snížit meziměsíčně až o téměř 3 %. Předstihové indikátory navíc nepřinášejí mnoho pozitivních signálů ani pro další měsíce. Očekáváme proto, že průmysl ve třetím čtvrtletí svou ekonomickou aktivitu sníží, přestože pokračuje uvolňování napětí v dodavatelských řetězcích.

Průmyslová produkce eurozóny v červenci výrazně poklesla

Po solidním druhém čtvrtletí průmyslová produkce v eurozóně vykročila do druhé poloviny roku špatnou nohou, když v červenci pravděpodobně poklesla o 2,9 % m/m a 1,6 % y/y. Nepříznivé dopady historicky vysokých cen plynu a elektřiny na průmyslová odvětví, která jsou vysoce náročná na plyn a elektřinu, se tak začínají projevovat. Od ledna do srpna již klesla průmyslová poptávka po plynu o 17 % oproti obvyklému stavu (průměru let 2017-2021) a tento pokles se v poslední době zrychluje. Mezitím se úzká místa na straně nabídky nadále zmírňují, což dokládá srpnové zkrácení dodacích lhůt. Zmírnění problémů v dodávkách a pokles cen neenergetických komodit však pravděpodobně nevyváží snížení poptávky způsobené nárůstem cen energií. Krátkodobý výhled průmyslu v eurozóně proto zůstává poměrně pesimistický. Průmysl tak bude ve třetím čtvrtletí podle našeho odhadu ekonomickou aktivitu snižovat.

Z Ameriky se dnes dočkáme cen průmyslových výrobců za srpen. Celkově očekáváme jejich mírný pokles o 0,2 % m/m vlivem srpnového snížení cen energií. Jádrové ceny výrobců (bez cen energií a potravin) však zřejmě rostly ještě rychleji než o měsíc dříve. Po včerejší překvapivě vysoké spotřebitelské inflaci by se tak mohlo jednat o další signál potvrzující silné cenové tlaky v americké ekonomice, které utvrdí Fed ve svižném utahování měnové politiky.

Americká inflace dostala dolar opět pod paritu

Nálada německých investorů se v září opět zhoršila. Složky měřící současné podmínky i očekávání poklesly z již tak nízkých úrovní, a to ještě výrazněji, než se předpokládalo. Ukazatel očekávání se tento měsíc propadl ze srpnové hodnoty -55,3 na -61,9 bodu, což je úroveň, která indikuje recesi. Také složka hodnotící současné podmínky prudce klesla (ze srpnových -47,6 na -60,5 bodu). Sentiment zhoršují zejména obavy z nedostatku plynu v nadcházející topné sezóně a klesající kupní síla v důsledku vysoké inflace.

Běžný účet platební bilance se v červenci zmírnil na 24,2 mld. CZK. Tržní konsenzus přitom počítal s hlubším schodkem (37,4 mld. CZK). Záporné saldo zahraničního obchodu v kombinaci s deficitem primárních důchodů, který je dán odlivem dividend z přímých investic, jsou hlavními důvody, proč běžný účet platební bilance zůstává pasivní a přispívá tak k tlakům na oslabení koruny.

Viceguvernérka ČNB Zamrazilová uvedla, že na zářijovém zasedání je podle ní pravděpodobná stabilita úrokových sazeb. Vrchol inflace může být níže, než dosud ČNB čekala, její zpomalování však na druhou stranu nemusí být tak rychlé. Zároveň uvedla, že klíčovým indikátorem pro ni budou mzdová vyjednávání. Pokud by mzdový růst byl nad 5-6 %, podpořila by podle svých slov zvýšení úrokových sazeb. Tuto úroveň podle nás nominální mzdový růst velmi pravděpodobně příští rok překročí. Očekáváme, že zčásti se totiž bude kompenzovat letošní výrazný propad reálných mezd. Tuzemský trh práce zároveň zatím nevykazuje výraznější symptomy ochlazení, což jednoznačně neindikují ani předstihové indikátory.

Vyšší než očekávaná srpnová inflace v USA povzbudila zámořské tržní sazby i dolar. Zatímco trhy očekávaly v srpnu meziměsíční pokles spotřebitelských cen o 0,1 %, ty ve skutečnosti ve stejném rozsahu naopak vzrostly. Meziroční inflace tak sice zpomalila na 8,3 %, její jádrová složka však zrychlila na 6,3 % y/y (oček. 6,1 % y/y) a 0,6 % m/m (oček. 0,3 % m/m). Dolar v reakci na to v páru s eurem včera posílil o více než 1 % a znovu prolomil paritu. Kratší americké sazby současně vzrostly zhruba o 20 bb. Aktuálně trhy na zasedání Fedu, které se uskuteční příští týden, počítají většinově se zvýšením základních úrokových sazeb o 75 bb, což je i náš odhad. Koruna k euru měla včera tendenci spíše mírně oslabovat, když nálada na trzích obecně nepřála rizikovým aktivům a v poklesu navíc pokračoval i úrokový diferenciál. Měřeno rozdíly dvouletých úrokových swapů mezi ČR a eurozónou se aktuálně rozdíl smrskl oproti maximu z letošního července, kdy dosahoval zhruba 6 pb, na 3,9 pb. Stále je však potřeba mít na paměti, že výraznějšímu oslabení zabraňuje ČNB svými intervencemi. Jak moc musela být ČNB na trhu aktivní v první zářijové dekádě přitom mohou naznačit již dnešní data o vývoji její bilance.