Jaromír Gec: Závěr týdne nabídne jednání ministrů členských zemí EU o energiích

Jaromír Gec: Závěr týdne nabídne jednání ministrů členských zemí EU o energiích

Kromě dozvuků včerejšího zasedání ECB budou dnes zraky finančního trhu upřeny na jednání ministrů energetiky jednotlivých států EU. Hlavním tématem setkání bude další postup v boji s vysokými cenami energií a hrozícím vážným nedostatkem plynu v Evropě. V Praze dnes začne také plánované dvoudenní jednání Rady Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN), na kterém se setkají ministři financí a šéfové centrálních bank členských států EU. Ti budou kromě dopadů války na Ukrajině řešit i reformy daní.

 

Energetická krize v Evropě opět hlavním tématem

K jednacímu stolu dnes zasednou ministři zodpovědní za energetiku z členských států EU. Mezi projednávanými návrhy by podle informací agentur Bloomberg a ČTK nemělo chybět zastropování cen dováženého plynu a jeho případné vyjmutí z cenotvorby elektřiny. Mechanismus, ke kterému se údajně přiklání Evropská komise, navrhuje cenový strop pro technologie na výrobu elektřiny nevyužívající plyn. Zároveň by se měly projednávat cíle pro snížení celkové spotřeby energií. Z Německa se mezitím již ozývá apel na větší solidaritu mezi jednotlivými státy. Německé zásobníky jsou totiž schopny pokrýt pouze 40-50 % tamní zimní spotřeby a bez obnovení dodávek bude pro největší evropskou ekonomiku těžké se vyhnout přídělovému systému. Z domácího pohledu by byla situace v případě úplného zastavení dodávek ruského plynu o něco méně dramatická. Naplnění domácích zásobníků na aktuálních téměř 83 % by stačilo na pokrytí 60-70 % průměrné zimní spotřeby (od listopadu do března). Nad to má ČR dojednanou ještě kapacitu zkapalněného zemního v rámci terminálu v Nizozemí, který měl by vydržet na další 1,5-2 měsíce.

ECB podle očekávání zvýšila sazby o 75 bb

ECB včera jednomyslně zvýšila úrokové sazby o 75 bb. Potvrdila také, že bude následovat „několik“ dalších takových kroků. Přesný počet ani rozsah budoucích hiků pochopitelně ECB neuvedla, pouze tradičně zopakovala, že to bude záležet na nových datech a že dnešní zvýšení o 75 bb není „novou normou". Podrobnosti ohledně taktiky kvantitativního utahování, případně nástrojů zaměřených na zabránění fragmentace dluhopisového trhu členských států, v prohlášení nebyly obsaženy. Představena byla také nová makroekonomická prognóza, která byla podle očekávání přehodnocena převážně ve stagflačním směru. Ekonomika eurozóny by podle ní měla letos vzrůst o 3,1 % (v červnu 2,8 %) a v příštím roce o 0,9 % (v červnu 2,1 %). Výhled HICP inflace byl naopak zvýšen pro letošní rok z 6,8 % na 8,1 % a v roce 2023 z 3,5 % na 5,5 %. Na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová uvedla, že byl připraven také zátěžový scénář obsahující zastavení dodávek ruského plynu, který se již začal částečně zhmotňovat. V tomto scénáři by podle ECB HDP v eurozóně v příštím roce poklesl o 0,9 %. Inflace by naopak byla v roce 2023 o 1,4 pb vyšší (6,9 %).

Celkově vzhledem k absenci posunu v oblasti snižování bilance ECB a stále výrazným cenovým tlakům očekáváme, že v příštím roce bude pokračovat zvyšování sazeb nad neutrální úroveň, a to i v situaci, slábnoucího ekonomického růstu. Ve zbytku letošního roku tak očekáváme od ECB další dva 50 bodové hiky. Příští rok stále počítáme s dalšími třemi zvýšeními o 25 bb.

Tuzemský podíl nezaměstnaných osob v srpnu lehce vzrostl na 3,4 %, zatímco se očekávalo jeho setrvání na červencových 3,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání se po sezónním očistění zvýšil na 254 tisíc, což bylo o 11 tisíc více než v červenci. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku od února bylo zaměstnaných o téměř 46 tisíc více. Celkově nezaměstnanost podle našeho názoru již dosáhla svého dna a v závěrečných měsících letošního roku může mírně stoupat. Předstihové indikátory však vyznívají smíšeně. Zatímco PMI indikuje, že firmy již menší objem zakázek řeší i snižováním zaměstnanosti, konjunkturální průzkum Evropské komise pro nejbližší měsíce stále naznačuje mírný nárůst zaměstnanosti.

Růst očekáváného budoucího zpřísnění měnové politiky v eurozóně dostal euro nad paritu. Společná evropská měna se včera nejprve po tiskové konferenci ECB a poměrně jestřábím vyjádřením šéfa Fedu Powella pohybovala pod paritou. Dnes ráno je již nicméně opět viditelně nad ní, což patrně souvisí s včerejším růstem tržních sazeb v eurozóně. Na zbývajících dvou zasedáních do konce roku trhy očekávají růst úrokových sazeb ECB o dalších 125 bb. V prvním čtvrtletí potom vidí jejich zvýšení o dalších přibližně 50 bb. Od středy tedy vzrostlo očekávání ohledně velikosti nárůstu sazeb ECB pro Q4 22 i Q1 23 o zhruba 25 bb. J. Powell včera ujistil, že boj s inflací bere Fed vážně a přijímá odpovědnost za doručení cenové stability. Zároveň uvedl, že je podle něj nutné jednat důrazně. Trhy se v reakci na to zase o něco více přiblížily k plnému zacenění 75bodového hiku pro nadcházející zasedání 21. záři. Ve středoevropském regionu včera mírně posílil polský zlotý i koruna, naopak maďarský forint lehce korigoval středeční výrazný zisk, který souvisel se zprávami o zvýšeném úsilí tamní vlády o odblokování EU fondů.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

9. září 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1153 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál