Jaromír Gec: ECB dnes znovu zvýší sazby

Jaromír Gec: ECB dnes znovu zvýší sazby

K jednacímu stolu dnes zasedne vedení ECB. Inflační tlaky v eurozóně podle nás vyústí ve zvýšení úrokových sazeb o 75bb, což odpovídá i očekávání většiny finančního trhu. Z domácích dat bude zveřejněn podíl nezaměstnaných osob za srpen, který podle nás setrval stejně jako v červenci na 3,3 %. Domácí trh práce tak zůstává v dobré kondici.

 

 

Podíl nezaměstnaných osob v srpnu zřejmě zůstal beze změny

ECB dnes pravděpodobně zvýší sazby o 75 bb. Finanční trhy se přiklánějí také spíše k hiku o 75 bb, nicméně dnes ráno zaceněn plně nebyl. Menší krok by z našeho pohledu byl hrozbou pro společnou evropskou měnu, respektive inflaci. Naopak ještě výraznější než 75bodobý hike pravděpodobně podporu nezíská z důvodu hrozby prohloubení fragmentace evropského dluhopisového trhu. Další zvýšení úrokových sazeb o 50bb očekáváme v říjnu, o 25 bb v prosinci a v příštím roce v součtu o 75 bb. To posune depozitní sazbu na 2,25 % a repo sazbu na 2,75 %, kde by se jejich růst měl zastavit. Zveřejněna bude také nová makroekonomická prognóza ECB, která by měla opět přinést přehodnocení ve stagflačním směru, tedy k nižší ekonomické aktivitě a vyšší inflaci.

Tuzemský podíl nezaměstnaných osob v srpnu zřejmě setrval na 3,3 %. Žádnou změnu by tento údaj v meziměsíčním srovnání nepřinesl ani po sezónním očištění, když by rovněž implikoval stejně jako v červenci 3,3 %. Nezaměstnanost se tak stále nachází mírně nad předpandemickým minimem (2,7 %). Dobrou kondici trhu práce podtrhuje i přetrvávající vysoký počet volných pracovních míst (přes 300 tis.). Přestože panují pochybnosti o aktuálnosti veškerých volných pracovních míst v evidenci Úřadu práce, na druhé straně tato statistika nezachycuje volná pracovní místa ve všech sektorech ekonomiky. Volná pracovní místa inzerovaná skrze Úřady práce se totiž tradičně více zaměřují na pracovníky s nižší kvalifikací (86 % volných pracovních míst v evidenci vyžaduje výuční list nebo nižší vzdělaní, 67 % míst „pouze“ základní vzdělání). ČSÚ již začal v této souvislosti zveřejňovat vlastní experimentální ukazatel počtu volných pracovních míst, podle kterého je jejich skutečný počet oproti statistice MPSV pouze zhruba čtvrtinový (v 1Q22 359 tis. na ÚP vs. 94 tis. podle ČSÚ). Ani to ale vzhledem k počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání (v červenci 240 tis.) stále není vůbec málo.

Objem intervencí ČNB v červenci opět narostl

ČNB v červenci intervenovala v objemu 10 mld. EUR po červnových 7,1 mld. EUR. Od května do července tak ČNB kvůli obraně koruny před oslabením uzavřela spotové operace ve výši 20,5 mld. EUR, což představuje zhruba 13 % celkových devizových rezerv. Zveřejněn byl také stav devizových rezerv centrální banky ke konci srpna, který dosáhl 142,3 mld. EUR a od konce července se snížil o dalších 3,9 mld. EUR. Stav devizových rezerv však kromě intervencí ovlivňují mj. také výkyvy kurzů a výkonnost aktiv v bilanci centrální banky. Očekáváme, že ČNB bude muset na trhu zůstat přítomna i nadále. Jeden z klíčových fundamentů pro korunu v podobě úrokového diferenciálu se totiž začal na pozadí rostoucích tržních úrokových sazeb v eurozóně při současném poklesu těch domácích výrazně snižovat. Měřeno rozdílem dvouletých úrokových swapů se oproti červencovému maximu, kdy domácí výnosy převyšovaly ty z eurozóny o přibližně 6 pb, zmenšil úrokový diferenciál na aktuálních 4,5 pb. Tlaky na oslabení koruny budou podle nás spolu s celkově proinflačním vyzněním bilance rizik poslední prognózy centrální banky jedním z důvodů, proč by mohla bankovní rada navzdory holubičí většině přistoupit ve Q4 k dalšímu navýšení základních úrokových sazeb.

Zhoršená kupní síla domácností se v červenci odrazila v poklesu reálných maloobchodních tržeb. Meziměsíčně se tuzemské reálné tržby snížily o 0,6 %, jejích meziroční pokles se pak prohloubil na -7,2 %, po -6,9 % v červnu (zatímco trh čekal -5,5 %). Celkově se tak po již zveřejněných statistikách o průmyslové produkci jedná o další indikátor, který podle nás potvrzuje, že česká ekonomika míří ve druhé polovině roku do mírné recese.

Německá průmyslová produkce v červenci poklesla o 0,3 % m/m, což bylo oproti očekávání trhu poloviční tempo. Současně byl směrem vzhůru revidován její červnový růst (na 0,8 %). Produkce ve zpracovatelském průmyslu se snížila o 1 %, zatímco stavebnictví (1,4 %) i výroba energií (2,8 %) si polepšily. Nejhůře je aktuálně zasažena strana spotřebního zboží, kde výroba poklesla o 3 % m/m (a objednávky spotřebního zboží v úterý dokonce o 16,9 % m/m), což patrně signalizuje pokles poptávky v důsledku vysoké inflace. Přesto dosavadní zpomalení není zcela v souladu s tím, co naznačovaly předstihové indikátory, které vyznívaly ještě pesimističtěji. Srpnové údaje z průmyslu by podle průzkumů nicméně měly zaznamenat další pokles.

Dolar k euru včera nakonec ztratil 0,6 % na 0,997 USD/EUR. Z dat k posílení eura mohl přispět finální růst HDP v eurozóně za druhé čtvrtletí, který přinesl vzestupnou revizi z 0,6 % q/q na 0,8 % q/q. S eurem se k mírným ziskům svezla koruna i polský zlotý. Maďarský forint k euru včera posílil výrazněji (o 1,8 %). Trhy zřejmě ocenily, že maďarská vláda zintenzivnila úsilí o uvolnění finančních prostředků Evropské unie, které byly zablokovány kvůli obavám o dodržování zásad právního státu. Výraznější impulz eurodolarovému trhu ale zřejmě přinese až dnešní odpolední rozhodnutí ECB o sazbách.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

8. září 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1222 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál