ČNB v červenci intervenovala v objemu 10 mld. EUR, po červnových 7,1 mld. EUR. Od května do července tak ČNB kvůli obraně koruny před oslabením uzavřela spotové operace ve výši 20,5 mld. EUR, což představuje zhruba 13 % celkových devizových rezerv. Zveřejněn byl také stav devizových rezerv centrální banky ke konci srpna, který dosáhl 142,3 mld. EUR a od konce června se snížil o dalších 3,9 mld. EUR. Stav devizových rezerv však kromě intervencí ovlivňují i výkyvy kurzu a výkonnost aktiv v bilanci centrální banky. Očekáváme, že ČNB bude muset na trhu zůstat přítomna i nadále.
Jeden z klíčových fundamentů pro korunu v podobě úrokového diferenciálu se totiž začal na pozadí rostoucích tržních úrokových sazeb v eurozóně při současném poklesu těch domácích výrazně snižovat. Měřeno rozdílem dvouletých úrokových swapů se oproti červencovému maximu, kdy domácí výnosy převyšovaly ty z eurozóny o přibližně 6 pb, zmenšil úrokový diferenciál na aktuálních 4,5 pb. Tlaky na oslabení koruny budou podle nás spolu s celkově proinflačním vyzněním bilance rizik poslední prognózy centrální banky jedním z důvodů, proč by mohla bankovní rada navzdory holubičí většině přistoupit ve Q4 k dalšímu navýšení základních sazeb.
Zhoršená kupní síla domácností se v červenci odrazila v poklesu reálných maloobchodních tržeb. Meziměsíčně se tuzemské reálné tržby snížily o 0,6 %, jejích meziroční pokles se pak prohloubil na -7,2 %, po -6,9 % v červnu (zatímco trh čekal -5,5 %). Celkově se tak po již zveřejněných statistikách průmyslové produkce jedná o další indikátor, který podle nás potvrzuje, že česká ekonomika míří ve druhé polovině roku do mírné recese.
Německá průmyslová produkce byla v červenci lepší, než se očekávalo, když poklesla oproti očekávání trhu polovičním tempem (o 0,3 % m/m). Současně byl směrem vzhůru revidován její červnový růst (na 0,8 %). Produkce ve zpracovatelském průmyslu se snížila o 1 %, zatímco stavebnictví (1,4 %) i výroba energií (2,8 %) si polepšily. Nejhůře je aktuálně zasažena strana spotřebního zboží, kde výroba poklesla o 3 % m/m (a objednávky spotřebního zboží včera dokonce o 16,9 % m/m), což patrně signalizuje pokles poptávky v důsledku vysoké inflace. Přesto dosavadní zpomalení není zcela v souladu s tím, co naznačovaly předstihové indikátory, které vyznívaly ještě pesimističtěji. Srpnové údaje z průmyslu by podle průzkumů nicméně měly zaznamenat další pokles.
Koruna na dnešní data nereagovala, když se celý den v páru s eurem pohybovala v úzkém pásmu 24,60 - 24,64 CZK/EUR. Výraznější pohyby nenabídl ani eurodolarový pár. Finální růst HDP v eurozóně za druhé čtvrtletí sice přinesl vzestupnou revizi z 0,6 % q/q na 0,8 % q/q. Jedná se však o data, která již z dnešního pohledu hledí hodně do minulosti. Pro investory na finančních trzích budou důležitější závěry zítřejšího zasedání ECB, na kterém očekáváme zvýšení úrokových sazeb o 75 bb.
Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
7. září 2022