Jana Steckerová: ECB zvýší sazby o 75 bb

K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Trh ve svých cenách zahrnuje necelé 75bodové zvýšení úrokových sazeb, což je i náš odhad. Jakýkoli menší krok by byl hrozbou po společnou evropskou měnu i inflační výhled. Razantnější utažení měnových podmínek by pak naopak mohlo vést k větší fragmentaci evropského dluhopisového trhu. Rizikem je především Itálie, která má před volbami. Další zvýšení úrokových sazeb o 50bb očekáváme v říjnu, o 25 bb v prosinci a v příštím roce v součtu o 75 bb. To posune depozitní sazbu na 2,25 % a repo sazbu na 2,75 %, kde by se růst měl zastavit.

Inflace v eurozóně se v srpnu nacházela na 9 %, její jádrová složka pak na 4 %. Vrcholu by inflace měla dosáhnout v září, a to na úrovni 9,8 %. Pod 3 % se nicméně nedostane ani v příštím roce. V této situaci ECB nemá jinou možnost než jednat. Úrokové sazby by se co nejrychleji měly dostat na neutrální úroveň, kde ale leží, v tom představitelé ECB jednotní nejsou. Zpravidla ji odhadují v rozmezí 1-2 %, náš odhad pak počítá s 1,5 %. V každém případě předpokládáme, že ECB ve čtvrtek zvýší sazby o 75 bb.

Navzdory poměrně akutní inflační situaci bude výsledek hlasování zřejmě těsný, když významní představitelé ECB (Philip Lane či Villeroy de Galhau) budou hlasovat pro 50bodové zvýšení. Ještě razantnějšímu utažení měnových podmínek budou stát v cestě obavy z fragmentace evropského dluhopisové trhu. Italské desetileté dluhopisy se už nyní nacházejí 250 bb nad německým vládním dluhopisem (poblíž 4 %). Vyšší, než očekáváné zvýšení úrokových sazeb by mohlo vést k dalšímu růstu výnosů a donutit tak ECB spustit svůj antifragmentační nástroj. To by ale v situaci, kdy Itálie stojí před volbami (25. září) a není jasné, jak se nová vláda postaví k fiskální politice, nebylo vůbec snadné. Další otázkou také je, jak bude zpřísňování měnových podmínek efektivní v podmínkách přebytečné likvidity. Ta dosahuje 4,4 bilionu EUR a je jasné, že čím později ECB s redukcí bilanční sumy začne, tím vyšší úrokové sazby budou k dosažení inflačního cíle třeba. V tomto ohledu je překvapivé, že ECB zatím s detaily, jak bude postupovat, nepřišla. Předpokládáme, že intenzivnější diskuze na toto téma začne na podzim, což by umožnilo začít s omezováním reinvestic z programu APP v příštím roce.

ECB zároveň zveřejní i svoji novou prognózu. U té přepokládáme, že dojde ke zvýšení odhadu inflace pro letošní i příští rok. Stávající prognóza počítala pro letošek s celkovou inflací na průměrných 6,8 %, což už je nyní jasné, že naplněno nebude. Pro příští rok pak červnová prognóza ECB viděla inflaci na 3,5 %, zatímco náš odhad je 4,6 %. Výhled pro HDP pro příští rok bude revidován zřejmě směrem dolů.

Rostoucí tržní sazby v eurozóně v kombinaci s nedávným poklesem těch domácích snižují domácí úrokový diferenciál. Ten je přitom jedním z klíčových fundamentů podporujících českou korunu. Měřeno rozdílem dvouletých úrokových swapů se oproti červencovému maximu, kdy domácí výnosy převyšovaly ty z eurozóny o přibližně 6 pb, zmenšil úrokový diferenciál na aktuálních 4,5 pb. ČNB tak podle nás bude muset i nadále intervenovat na devizovém trhu proti oslabení koruny, což bude spolu s celkově proinflačním vyzněním bilance rizik poslední prognózy centrální banky další z důvodů, proč ještě bankovní rada navzdory holubičí většině může přistoupit ve Q4 k dalšímu navýšení základních sazeb.