Jaromír Gec: Letošní srpnový schodek státního rozpočtu zhruba odpovídal pandemickému roku 2020

Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč, což je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 mld. Kč, což odráží vyšší daňové příjmy.

Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším daňovým příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 77 mld. Kč souvisel zejména s vyšším inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, ale také DPH, DPPO, DPFO a spotřebních daní. U příjmů z EU bylo sice do konce srpna vyčerpáno pouze 37,7 % celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 59,6 %), MF však sdělilo, že nerovnoměrný tok evropských peněz momentálně negativně zkresluje saldo státního rozpočtu o zhruba 17 mld. Kč a ve druhé polovině roku by mělo dojít k vykompenzování tohoto efektu.

Zvýšení výdajů (o 10,1 mld. Kč) bylo spojeno především s nárůstem kapitálových výdajů a sociálních dávek. Běžné výdaje se jako celek oproti loňsku hlavně vlivem absence výplat pandemických kompenzací snížily, viditelně však narostly sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly vlivem vysoké inflace valorizovány a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 28,6 mld. Kč. K vyšším výdajům v sociální oblasti však přispělo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Meziročně vyšší o 2,6 mld. Kč byly i výdaje na obsluhu státního dluhu, na které bylo do konce srpna vynaloženo již 28,2 mld. Kč. To je důsledkem rostoucích výnosů státních dluhopisů, což souvisí s vysokými inflačními tlaky, na které centrální banky reagovaly zvyšováním úrokových sazeb. Výrazný byl také meziroční nárůst u kapitálových výdajů (+ 16,3 mld. Kč), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

Výsledek rozpočtu v letošním roce bude záviset hlavně na objemu vládní pomoci na boj s vysokými cenami energií a také dodávkách plynu. Vláda sice představila novelu letošního rozpočtu, který počítá pro letošek se schodkem ve výši 330 mld. Kč, nedávný opětovný nárůst cen plynu a elektřiny však může vyvolat nutnost rozšíření původně uvažované podpory pro domácnosti a firmy. Podle naší predikce by měly dodatečné příjmy související s vysokým růstem nominálního HDP nasměřovat letošní deficit k 320 mld. Kč, avšak klíčovým předpokladem tohoto scénáře je výraznější nenarušení dodávek plynu do Evropy. Rizika jsou tak vychýlena směrem k hlubšímu schodku.