Martin Gürtler: Meziroční růst cen průmyslových výrobců pravděpodobně dosáhl vrcholu

Martin Gürtler: Meziroční růst cen průmyslových výrobců pravděpodobně dosáhl vrcholu

Meziroční růst cen průmyslových výrobců v Polsku i Německu již pravděpodobně dosáhl svého vrcholu s přispěním vyšší srovnávací základny. V meziměsíčním vyjádření se však růstová dynamika v červenci podle očekávání trhu v obou zemích držela poblíž hodnot z předchozího měsíce. V polském průmyslu by měl být nadále patrný negativní trend vývoje v důsledku slábnoucí poptávky a vysokých cen energií. Tamní trh práce však pravděpodobně zůstal v červenci silný.

 

Polský průmysl slábne, zatímco trh práce zůstává silný

Meziroční růst cen průmyslových výrobců již pravděpodobně dosáhl vrcholu jak v Německu, tak i v Polsku. V obou případech se za červenec čeká zmírnění růstové dynamiky, a to z 32,7 % na 31,8 % y/y v Německu a z 25,6 % na 25,3 % y/y v Polsku. Jde hlavně o vliv vyšší srovnávací základny, navzdory které však oproti loňsku budou výrobní ceny stále výrazně vyšší. V meziměsíčním vyjádření by měl v obou zemích růst cen podle očekávání trhu setrvat na úrovni červnového tempa. Na nižší dynamiku by měla působit korekce cen ropy a dalších komodit na světových trzích, v opačném směru by se ale měla projevit dražší elektřina a plyn, která se následně promítá v cenách dalších výrobků. V ČR i USA červencový vývoj průmyslových cen zaostal za očekáváními, tak uvidíme, zdali se podobného překvapení nedočkáme také v případě výše uvedených zemí.

V Polsku budou navíc zveřejněna data o červencovém vývoji průmyslu a trhu práce. Na vývoji reálných tržeb z průmyslové činnosti byl měl být nadále patrný negativní trend. Ten souvisí s oslabováním globální poptávky po průmyslovém zboží a se silnými dopady vysokých cen energií. Hodnocení současné situace a očekávání pro další měsíce se v případě polských průmyslníku v červenci dále zhoršilo. Tamní trh práce by však měl nadále vykazovat dobré výsledky. Meziroční růst zaměstnanosti by podle trhu měl setrvat na úrovni 2 %, stejně tak i růst průměrné mzdy by se měl nadále pohybovat kolem výrazných 13 % a kompenzovat tak velkou část polské inflace, která v červenci činila 15,6 %.

Inflace v eurozóně zrychlila v červenci na 8,9 %

Konečný odhad inflace v eurozóně pouze potvrdil její červencovou hodnotu ve výši 8,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak dále zrychlil z červnových 8,6 %. Stejně tak i odhad jádrové inflace zůstal beze změn, ta tak rovněž zrychlila z 3,7 % na 4,0 %. Meziměsíční sezonně očištěná jádrová inflace byla v červenci podle ECB druhá nejvyšší za celou dobu měření. K její výši přispívá silná poptávka po službách, která následuje uvolnění protiepidemických restrikcí, a na vyšší ceny zboží stále působí určitá míra omezení ve fungování dodavatelských řetězců. Meziroční jádrová inflace by podle našeho odhadu měla vrcholit v září či říjnu kolem úrovně 4,8 %, když k její akceleraci v dalších měsících přispěje konec levného jízdného v Německu.

Celková inflace v eurozóně by pak podle našich odhadů měla vrcholu ve výši 9,6 % dosáhnout v září. Rychlost jejího následného zpomalování bude záviset na vývoji mezd a také na tom, zdali dojde ke stabilizaci cen na energetických a komoditních trzích. Rizika jsou však stále vychýlena ve směru vyšší inflace. Zveřejněn byl také odhad slovenské inflace, která v harmonizovaném meziročním vyjádření zrychlila v červenci z 12,6 % na 12,8 %. Indikátor ekonomické aktivity od filadelfského Fedu zaznamenal v srpnu výraznější zlepšení, než jaké se čekalo. I přesto však jeho úroveň zůstává z historického pohledu nízká. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu činil 250 tis., což je nadále v souladu s napjatým trhem práce. Dech naopak ztrácí tamní trh s nemovitostmi, což dokládají slabá čísla prodejů za červenec.

Makroekonomická data a politické události včera pro finanční trhy nepřichystaly žádná významnější překvapení. Jediným překvapením bylo rozhodnutí turecké centrální banky snížit úrokové sazby o jeden celý procentní bod, zatímco analytici čekali jejich stabilitu. Banka své rozhodnutí odůvodnila snižující se ekonomickou aktivitou, v důsledku čehož by se podle ní měla začít snižovat i inflace. Ta se však v Turecku v červenci pohybovala na úrovni 80 % meziročně. Globální finanční trhy nicméně rozhodnutí turecké centrální banky ponechaly bez odezvy. Kurz amerického dolaru k euru po většinu včerejšího dne osciloval v úzkém pásmu kolem 1,017 USD/EUR, s otevřením amerických trhů však začal dolar posilovat. Celý středoevropský region pak vůči společné evropské měně celý den mírně oslaboval. Česká koruna ztratila přibližně 0,3 %, když její kurz vystoupal nad 24,60 CZK/EUR. Akciové trhy v průběhu evropského obchodování mírně rostly, americkou seanci však začaly v červených číslech.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

19. srpna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1293 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál