Martin Gürtler: Ekonomiku eurozóny podpořilo pocovidové oživení poptávky po službách

Martin Gürtler: Ekonomiku eurozóny podpořilo pocovidové oživení poptávky po službách

Zpřesněný odhad HDP eurozóny by měl přinést mírnou sestupnou revizi, i tak by však měla evropská ekonomika vykázat za Q2 slušný mezičtvrtletní růst o 0,5 %. Významně k němu přispěl silný růst ekonomik orientovaných na služby. Americká průmyslová produkce i maloobchodní tržby v červenci podle našeho odhadu meziměsíčně mírně rostly, navzdory technické recesi ekonomiky USA.

 

 

Měsíční indikátory na recesi americké ekonomiky neukazují

Nejvíce sledovanými makroekonomickými ukazateli tento týden budou data o vývoji HDP a měsíční statistiky průmyslové produkce a maloobchodních tržeb z USA. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za druhé čtvrtletí podle nás přinese mírnou revizi mezičtvrtletního růstu z 0,7 % na 0,5 %. Poukazují na to výsledky jednotlivých členských ekonomik. Směrem vzhůru o 0,2 pb by však měl být revidován růst za Q1 a meziroční vývoj HDP ve Q2 by tak měl oproti předběžnému odhadu zůstat beze změny (+4,0 %). Výkon evropské ekonomiky jako celku tak byl, i přes negativní dopady války na Ukrajině a vysoké inflace, ve Q2 slušný. Významně k tomu přispěl silný růst HDP Itálie a Španělska (o 1,0 % q/q, resp. o 1,1 %), tedy ekonomik orientovaných na služby, pro které bylo silným stimulem uvolnění protiepidemických restrikcí.

Tento pozitivní vliv by měl přetrvat také ve Q3. Průmyslově orientované a na ruském plynu závislé země, v čele s Německem, však mohou ve druhé polovině roku silněji pociťovat dopady energetické krize. Důvěra v německou ekonomiku zůstává nízká, což by měl potvrdit srpnový ZEW index. Zveřejněny tento týden budou i předběžné odhady HDP za Q2 středoevropských ekonomik – Maďarska, Polska a Slovenska. Americká průmyslová produkce by měla po meziměsíčním poklesu o 0,2 % v červnu opět růst, když podle našeho odhadu v červenci přidala 0,3 %. V růstu by měly pokračovat rovněž tamní maloobchodní tržby. Přispět by k tomu mělo oživení prodejů aut. Jelikož spotřebitelské ceny v USA meziměsíčně zůstaly v červenci v průměru beze změny, růst nominálních tržeb by měl zhruba odpovídat vývoji jejich reálného objemu. Na prozatímní odolnost amerického výrobního i spotřebitelského sektoru ukazovaly předstihové indikátory ISM, které v červenci setrvaly bezpečně nad hranicí 50 bodů.

Inflace v ČR i USA skončila pod odhady

V týdnu bohatém na data z tuzemské ekonomiky přitáhla největší pozornost červencová inflace, která skončila pod odhady. Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR zrychlil ze 17,2 % na 17,5 %, zatímco konsensus analytiků počítal se 17,9 %. Odhad náš i centrální banky byl ještě vyšší. Překvapivě nízký byl především růst cen energií, které podle dat ČSÚ zdražily meziměsíčně v průměru pouze o 1,6 %, což bylo dokonce méně než měsíc před tím. Červenec byl přitom měsícem, kdy podle zveřejněných ceníků jednotlivých dodavatelů energií došlo k výraznému nárůstu cen elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Podle všeho tak ČSÚ tyto nové ceníky v datech pro výpočet inflace zatím nezohlednil, což by však mělo vést k tlaku na vyšší inflaci v následujících měsících. Jinými slovy, je pouze otázkou času, kdy se nové ceníky distributorů a vysoké velkoobchodní ceny energií ve spotřebitelské inflaci projeví.

Načasování je však nejasné s ohledem na to, že neznáme způsob, jakým ČSÚ nové ceníky distributorů zohledňuje ve svých statistikách. Nejistota ohledně průsaku vyšších cen energií do inflace tak v dalších měsících ještě dále ztíží predikovatelnost tohoto ukazatele. I tak by však podle našeho názoru měla meziroční inflace zrychlit až do blízkosti 20 %. Cenový vývoj bude v následujících měsících pravděpodobně ve znamení dvou protichůdných vlivů. Zatímco ceny energií budou nadále tlačit spotřebitelskou inflaci směrem vzhůru, pokles poptávky by mohl naopak působit ve směru jejího snižování. Meziměsíční jádrová inflace v ČR již slábne, její úroveň je však stále vysoká. Navíc je zde riziko, že se zpožděním se v její výši také projeví dražší energie.

Tuzemský i evropský průmysl prozatím vykazují slušné výsledky, v následujících měsících však nejspíše zesílí vliv slábnoucí poptávky. Česká průmyslová produkce v červnu vzrostla meziměsíčně o 0,5 % a meziročně byla vyšší o 1,7 %, což bylo mírně pod tržním konsensem ve výši 2,3 %. K meziměsíčnímu růstu přispěla hlavně vyšší produkce energetického a automobilového průmyslu. Výroba automobilů je podporována pokračujícím zmírňováním problémů s dodávkami výrobních vstupů, a také vyšším počtem dosud nevyřízených objednávek z předchozích měsíců. Samotné dobré výsledky automobilového průmyslu však nedokázaly převážit negativní trend vývoje v ostatních zpracovatelských odvětvích. Produkce celého zpracovatelského průmyslu tak v červnu klesla meziměsíčně o 0,7 %.

Poptávku po průmyslovém zboží snižují především jeho vysoké ceny, ale i nejistota kolem dalšího vývoje ekonomiky. Energeticky náročná odvětví pak bezprostředně trpí vysokými cenami elektřiny a plynu. U druhého ze zmíněných je pro další měsíce navíc riziko i jeho možného nedostatku. Podrobněji jsme červnová data z tuzemského průmyslu komentovali zde https://bit.ly/3zEVgXB. Průmyslová produkce v eurozóně v červnu vzrostla meziměsíčně o 0,7 % a pozitivně tak překvapila. Čekal se totiž pouze skromný růst o 0,2 %. Směrem k výrazně lepšímu byl navíc revidován květnový růst, z předchozích 0,8 % na 2,1 % m/m. V souladu s výše uvedeným bude nicméně i ve zbytku Evropy v následujících měsících pravděpodobně převládat spíše negativní trend vývoje průmyslové produkce.

Také v USA hrály minulý týden prim cenové statistiky, které ukázaly na možnost počínajícího slábnutí inflačních tlaků. Za odhady zaostal jak vývoj spotřebitelských, tak i výrobních cen. Ty spotřebitelské v průměru meziměsíčně stagnovaly, když se čekal jejich mírný nárůst o 0,2 %. Důvodem byl zejména meziměsíční pokles cen pohonných hmot, oproti odhadům však byla nižší také jádrová inflace, kde působil pokles cen automobilů. Na druhou stranu, růst cen váhově významného nájemného a služeb byl nadále hodně dynamický. Nižší inflace za červenec o něco snížila spekulace na zářijové zvýšení sazeb Fedu o dalších 75 bb. Pro něj však naopak hovoří silná červencová data z trhu práce. Je tak pravděpodobné, že americká centrální banka bude v září pokračovat ve svižném tempu utahování měnové politiky, otázkou jen zůstává, zdali zvedne sazby opět o 75 bb či o 50 bb.

Tržní úrokové sazby vlivem slabších inflačních čísel minulý týden klesaly. Investoři na korunovém trhu tak již nyní od ČNB nečekají další zvyšování úrokových sazeb. Tuzemské sazby podle aktuálního ocenění na finančním trhu zůstanou nejméně do konce roku stabilní a v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku by již mohly začít klesat. Prozatímní neochotu pětičlenné většiny v nové bankovní radě ČNB vůči zvyšování úrokových sazeb potvrdil v pátek zveřejněný zápis z posledního zasedání centrální banky, které se konalo předminulý čtvrtek.

Ze zápisu vyplývá, že většina v bankovní radě považuje současnou úroveň úrokových sazeb za dostatečnou ke zkrocení poptávkové části inflace. Proti dalšímu zvyšování úrokových sazeb podle nich hovoří také zvýšená nejistota spojená mimo jiné s možnou recesí ekonomiky ve druhé polovině roku. Většina tuzemských centrálních bankéřů je komfortní s trajektorií úrokových sazeb v základním scénáři nové prognózy ČNB. Podle jejich slov preferují stabilitu sazeb na současné úrovni po delší dobu před jejich dalším zvýšením nyní a následným snížením v příštím roce. V důsledku nižší než očekávané inflace v USA se v minulém týdnu snížily také dolarové sazby. To neprospělo americké měně, která vůči euru v průběhu týdne oslabila o zhruba procento a v pátečních odpoledních hodinách se obchodovala poblíž 1,028 USD/EUR. Pokles dolarových sazeb naopak pomohl rizikovým aktivům a rozvíjejícím se trhům.

Z toho benefitoval celý středoevropský region, včetně české koruny. Ta oproti euru posílila přibližně o půl procenta pod 24,40 CZK/EUR. To snižuje tlak na intervenční aktivitu centrální banky. Ta podle dat zveřejněných v minulém týdnu vydala na obranu tuzemské měny před oslabením v červnu devizové rezervy ve výši 7,1 mld. EUR po 3,5 mld. EUR v květnu.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

15. srpna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.4092 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál