Jaromír Gec: Den ve znamení inflace

V ČR i USA dnes budou zveřejněny údaje o červencové spotřebitelské inflaci. U nás očekáváme hlavně vlivem skokového nárůstu cen energií zrychlení cenové dynamiky na 2,9 % m/m a 19,3 % y/y. Tržní očekávání jsou tentokrát z našeho pohledu posazena poměrně nízko, a vidíme tedy reálnou šanci na překvapení trhu směrem nahoru. V případě americké inflace podle nás dojde naopak k jejímu zpomalení na 0,2 % m/m a 8,7 % y/y. Hlavním faktorem snížení inflace by měly být i v tomto případě energetické komodity, konkrétně pokles cen pohonných hmot.

Tuzemská inflace vlivem zdražení energií dále zrychlila

Očekáváme, že meziměsíční růst spotřebitelských cen v ČR v červenci výrazně zrychlil na 2,9 % z červnových 1,6 %. Hlavním důvodem byl strmý nárůst cen energií pro konečné spotřebitele. Na základě již zveřejněných ceníků jednotlivých dodavatelů energií odhadujeme, že se cena elektřiny a plynu pro domácnosti v červenci zvýšila meziměsíčně o zhruba 20 %. Výrazné zdražení energií by se na celkové meziměsíční inflaci mělo podílet přibližně z poloviny. V meziměsíčním růstu nicméně pokračovaly také ceny potravin a pohonných hmot. V případě jádrové inflace čekáme, že nadále docházelo k postupnému zmírňování meziměsíční dynamiky (po sezonním očištění). Ta však i přesto zůstala výrazná. Celková meziroční inflace podle našeho odhadu vzrostla ze 17,2 % v červnu na 19,3 % v červenci. Odhad ČNB je jen o něco nižší, když činí 18,8 %. Výrazně nižší je však tržní konsensus ve výši pouze 17,9 %. V tomto ohledu tak vidíme šanci na výrazné tržní překvapení. Růst spotřebitelských cen se bude pravděpodobně pohybovat poblíž 20 % do konce roku, s vrcholem ve čtvrtém čtvrtletí, a za celý rok by podle naší prognózy měl činit v průměru 16,8 %. V příštím roce očekáváme jeho zmírnění na 11,2 %.

V USA naopak očekáváme významné zpomalení meziměsíčního cenového růstu z červnových 1,3 % na 0,2 % v červenci. To je zároveň i tržní konsensus. Důvodem je hlavně pokles cen pohonných hmot o zhruba 6 % m/m. Udržitelnost těchto nižších cen však závisí na geopolitických faktorech. Nájemné pravděpodobně nadále vykazovalo svižný cenový růst, který však ale zřejmě nedosahoval červnového tempa 0,7 %. Pravděpodobnější je zvýšení o 0,5 0,6 % m/m. Růst cen oděvů podle nás výrazně zpomalil. Ceny v dopravě zaznamenávají od začátku roku rychlý růst. Ten podle nás pokračoval, měl by se však postupně zmírňovat.

Domácnosti byly zpočátku, po uvolnění protiepidemických restrikcí, ochotny zvýšené náklady za cestování platit, což se ale pravděpodobně začne s postupem času měnit. V souhrnu podle nás celková meziroční inflace v USA zpomalila z 9,1 % na 8,7 %. Šéf americké centrální banky Powell si ponechal otevřená vrátka pro pokračující výrazné zvyšování sazeb. Po dvou zvýšeních v řadě o 75 bb, v září očekáváme růst úroků o 50 bb. Rizika jsou však, i s ohledem na silná data z trhu práce z konce minulého týdne, vychýlena ve směru výraznějšího zvýšení.

Intervence ČNB proti oslabení koruny v červnu zesílily

ČNB v červnu intervenovala v objemu 7,1 mld. EUR, po květnových 3,5 mld. EUR. Rozsah spotových operací tak překonal náš odhad na základě bilance ČNB (5,1 mld. EUR). Zveřejněn byl také stav devizových rezerv centrální banky ke konci července, který dosáhl 144,7 mld. EUR a od konce června se snížil o 4,2 mld. EUR. To by sice mohlo indikovat o něco menší objem červencových intervencí, než jsme dosud odhadovali (cca 8 mld. EUR), stav devizových rezerv však ovlivňují i výkyvy kurzu a výkonnost aktiv v bilanci centrální banky jako jsou akcie nebo dluhopisy, proto tomu tak nutně nemusí být. Koneckonců v květnu i červnu byly oproti našim odhadům na základě bilance ČNB skutečné intervence nakonec vždy vyšší.

Tlak na oslabení koruny by měl být podle nás udržován pokračujícím deficitem zahraničního obchodu, respektive celého běžného účtu platební bilance. Kromě pravděpodobně již brzy vrcholícího úrokového diferenciálu a reálného posilování kurzu v návaznosti na vyšší tuzemskou inflaci ve srovnání se zahraničím, koruně navíc stále nepomáhá ani globální sentiment, který favorizuje v době zvýšené nejistoty především dolar. Do konce roku tak očekáváme oslabení koruny, které bude vycházet z fundamentů a které nebude ČNB plně neutralizovat svými intervencemi.

Zprávy o zastavení přísunu ropy z Ruska jižní trasou ropovodu Družba včera tlačilo na oslabení maďarského forintu. Důvodem omezení dodávek má být podle agentury Bloomberg neuhrazení tranzitního poplatku z ruské strany Ukrajině. Zmíněná trasa je přitom klíčová pro Maďarsko, Slovensko i ČR. Firma MERO, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba, v prohlášení uvedla, že by podle jejích informací mělo dojít k obnovení dodávek v průběhu několika dní. Maďarský forint včera krátce k euru ztrácel zhruba 1 %, když oslabil až na 398,1 HUF/EUR, den ale nakonec zakončil zhruba s poloviční ztrátou. Koruna optikou spotového kurzu k euru zasažena nebyla, nadále nicméně platí, že u nás depreciační tlaky tlumí ČNB svými intervencemi.