Dana Hájková: Inflace v červenci 2022 pod prognózou ČNB

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v červenci 2022 cenová hladina meziročně o 17,5 %. Inflace se tak dále mírně zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 17,4 %.

Červencový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než jeden procentní bod pomalejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot.

Jádrová inflace vzrostla oproti minulému měsíci jen nepatrně, zůstává však vysoká. Projevují se v ní kulminující domácí poptávkové tlaky a pokračující výrazný růst nákladů, který odráží další zdražení plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Vliv silné domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla. Růst cen služeb naopak mírně zpomalil, přičemž očekávaný vliv letního zdražení dovolených se naplnil jen z části. Doposud akcelerující příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného v červenci mírně polevil. Regulované ceny podle očekávání dále zrychlily, což je odrazem pokračujícího zvyšování účtů za energie pro domácnosti.

K vzestupu burzovních cen energií na mimořádné hodnoty přitom přispívá i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit odrážejícího jak rostoucí náklady na energie, tak roli Ukrajiny ve světové produkci pšenice. V předchozích měsících mimořádně vysoká dynamika cen pohonných hmot v důsledku výrazného zdražení ropy vlivem válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU v červenci poněkud zvolnila, což odráželo mírnou korekci ropných cen.

Letní prognóza očekává, že inflace bude během nadcházejících měsíců kulminovat lehce nad 20 %. Cenový růst následně začne zvolňovat, neboť se zmírní dynamika produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Trend poklesu inflace pak vlivem uvedených faktorů zesílí v průběhu příštího roku. Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží až do blízkosti 2% cíle ČNB.